Režie:
Filip RenčScénář:
Filip RenčKamera:
Juraj FándliHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Aňa Geislerová, Barbora Hrzánová, Soňa Valentová, Eva Holubová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Filip Renč, Eduard Cupák, Věra Nováková, Vlasta Mecnarowská (více)Obsahy(1)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (Magic Box)
Recenze (448)
Requiem pro panenku je vynikající psychologické drama, které natočil Filip Renč podle skutečných událostí z roku 1984 (událostmi se nechal volně inspirovat, nelze tedy říct, že přesně popisuje skutečný případ). Film vypráví o mladé dívce, Maryce Fárové, kterou znásilnil její otec a proto byla umístěna do výchovného ústavu pro postižené děti na Šancích. Je ovšem přesvědčená, že do tohoto ústavu nepatří a tak hledá cesty, jak se dostat ven, ideálně do dětského domova v Hradci Králové. Její pobyt v ústavu na Šancích je plný strastí a teroru ze strany zdravotních sester a vychovatelek ústavu. Maryka je neustále trestaná a stejně tak chovanky, se kterými se spřátelí. A protože to, co se děje v tomto ústavu, nikoho nezajímá, nezbyde Maryce jiné východisko z beznadějné situace, než založit v ústavu požár. Při tomto požáru zahyne asi 26 chovanek, ale Maryce se podařilo upozornit lhostejnou společnost na hrůzy, které se zde děly. Trochu mi to připomnělo snímek Přelet nad kukaččím hnízdem. Skvělý a napínavý thriller, který vás nebude nudit. Má atmosféru, vtáhne vás do děje a přinutí soucítit s postavami. Herecké výkony Anny Geislerové, Barbory Hrzánové, Evy Holubové, Soňi Valentové a Filipa Renče jsou také velmi dobré, tudíž zasloužené 4 hvězdy. ()
Jeden z nejlepších českých filmů porevolučních let a snad jediný film od Renče, který za to stojí. Skvělé výkony, ponurá depresivní atmosféra toho ústavu, Holubová a Valentová tady zahrály teda pořádné svině, a Aňa Geislerová byla tehdy ještě taková roztomilá pusinka, talentovaná a podmanivá. (Nojo, bývávalo!) Je mi úplně jedno, jak moc je film pravdivý nebo nepravdivý. Je to prostě kvalita. Těch posledních 15 minut, to nedýchám! A na závěr musím vyzdvihnout nádhernou hudbu Ondřeje Soukupa, která mi ještě dlouho zněla v uších. Ten záběr na křičící Geislerovou za mřížemi, kdy sleduje, jak Hrzánová umírá v plamenech, to mám husí kůži až na prdeli! A ještě něco: Všem, kteří tomuhle klenotu dali "odpad", zamyslete se nad sebou, ano? Zejména uživatel geek.ondra. ()
Horor, z prostředí ústavu pro mentálně postižené, z dob komunismu. Nejhorší je, když člověk sleduje tento film a uvědomí, si, že je to podle reálného příběhu. Aňa Geislerová v roli krotké panenky Moniky Fárové, která v závěru dokáže vzít osud do svých rukou je velice působivá. Režie Friče, se zde projevuje ve velmi poetických scénách jako přetržení korálů, rozpatlané bombóný, studená voda, oheň. Z tohoto filmu má člověk husí kůži a přesto se má chuť na nej podívat znovu a týrat se s ním. Skvělý audiovizuální počin, námětem začínaje, kamerou konče. ()
Krásná ukázka toho, jak za komunistů úředníci nejenže byly k ničemu, ale hlavně pracovali velmi neradi a na jejich výkonu to bylo velmi vidět. A tak se sem tam stávaly různé omyly, lidé nedostávali to, co potřebovali. Jednak kvůli korupci a jednak kvůli lajdáctví. Tento snímek je právě o jednom takovém lajdáctví, kdy prostě zdravou dívku umístí do ústavu pro slabomyslné. Snaha dívky vymanit se z této bezvýchodné situace vyústila až trestný čin. Přičemž by měl být potrestán hlavně ten úředník, který celou situaci spískal. Poněvadž zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Dlouhodobější pobyt v takovémto ústavu by pro zdravého člověka mohlo znamenat nenapravitelné poškození duševního zdraví. Každopádně se jedná o výjimečný film a Filip Renč jakožto velmi mladý režisér předvedl profesionální výkon, za kterých by se nemusel stydět i velmi zkušený scenárista a režisér. Mimochodem samozřejmě nemůžu opomenout ani výkony herců, hlavně Barbora Hrzánová předvedla výtečný herecký výkon a vžila se do role mentálně postižené dívky naprosto perfektně. Ale samozřejmě ani Aňa Geislerová nemůže být opomenuta. I ona předvedla perfektní výkon, navíc musím připomenout, že obě herečky byly velmi mladé. ()
To snad nemyslíte vážně? Pustil jsem to malé neteři s tím, že to bude nějaká pohádka s panenkama a oni tam vole běhaj postižený děcka a Geislerka se zrzavým bobrem. ()
Byl jsem jako malý chlapec za komunismu v podobném ústavu, tak musím dát 5* Tip na podobný film Počítání oveček. ()
Ten film jsem viděla v roce 92 a pak až dnes. Dřív jsem se neodvážila se na něj podívat znovu. Je děsivě silný. A je to zatraceně dobrý film! ()
Ano, tenhle film mám rád. Atmosféra je hustá, ponurá, zlá. Moc dobrá Geislerová v hlavní roli. Ale pozor, výborných výkonů je tu víc: Eva Holubová se překonala, Eduard Cupák zde má skvělou roli slabošského lékaře-alkoholika. Bára Hrzánová je v roli Johanky víc než autentická. Ale korunu si dle mého oprávněně odnáší (vždy zajímavá!) Soňa Valentová. Její postava je ta nejrozporuplnější a pro mě fascinující. Svou roli měl Filip Renč ale asi raději přenechat někomu jinému... ()
Reklama