Díra

Když od toho budete čekat primárně sociální metaforu, budete zklamáni, jak moc je to povrchní, protože svou ústřední myšlenku (nespravedlivé přerozdělování kapitálu) Díra v podstatě nijak dál nerozvádí. Jako drsný a špinavý komorní psychothriller v duchu Kostky to ale funguje výborně - herci jsou působiví a režisér je dost zručný na to, aby udržel skličující a vyhrocenou atmosféru po celou dobu. A poselství o potřebě solidarity je sice divákovi vpáleno rovnou do ksichtu, ale vzhledem k tak úzkoprofilovému konceptu to snad nemůže nikomu příliš vadit. 80 % (16.04.2020)

Myšlenka vertikálního vězení je jedna z nejoriginálnějších, které jsem za poslední dobu víděl, a když se k ní přidá podmanivý vizuál, všudypřítomná znepokojující hudba, španělský dabing a pěkně drsné, syrové a místy nečekaně brutální (kanibalismus, vytrhané střeva..) scény, je vyhráno. Pěkná dystopická alegorie na společnost, kdy snaha jednoho "dobrého" člověka v prostředí vrahů a násilníků o změnu systému (v tomto případě rozdělení jídla mezi jednotlivá patra) může mít smysluplný výsledek. Za originalitu, poutavost a přesvědčivé herecké výkony si snímek zaslouží čtvrtou hvězdičku, ale co je největší mínus The Platform je nedotažený a nevysvětlený konec (vlastně nevysvětlená celá pointa filmu), který se snaží dívákovi ukázat filmové "poselství", ale pořád si nedokážu spojit, co tím chce tvůrce ve finále říct... (22.03.2020)

Být tam vysvětleno nebo alespoň nějak naznačeno, jakým způsobem se ti lidé (ve spánku?) přesouvají na jiná patra, dal bych o hvězdičku víc. Samozřejmě lze namítnout, že film je alegorie, takže to není podstatné. Na to však bylo ostatním aspektům života v Díře věnováno příliš mnoho pozornosti, než aby se zrovna tenhle detail dal jen tak odmávnout. (28.03.2020)

Jak může závěrečná pětiminutovka strhnout film do průměrných vod........Tak by se mohl jmenovat tento film. Ono námětem se může bezkonkurečně řadit k té nejužší špičce, nápad s vertikálním vězením, kde postupně směrem dolů ubývá množství nabízeného denního jídla, považuji osobně za parádní, kdo s tím přišel, tak teda smekám klobouček.....V jádru film nabídne jednoduchý příběh, jenž je ale okořeněný tak poutavou vizuální stránkou a doopravdy místy nepříjemnými explicitními scénami (ten kanibalismus asi vévodí......od žaludku vám z toho prostě nebude dobře, s tím počítejte.....ve výsledku jen zážitek ale umocnily a filmu pomohly), že tento aspekt přejde na vedlejší kolej. Snímek sází totiž zejména na přiblížení charakterových stránek člověka, který je v nouzi a nic mu není svaté, vlastnosti LAKOTA a SOBECKOST zde hrají prim. Hlavní hrdina docela sympatický, fakticky mě zajímalo, jak tento zajímavý příběh dovedou do zdárného konce. Jenže pak došlo k absolutní tvůrčí tragédii, rozběhly se závěrečné titulky a já se zmohl jen na: To je jako všechno ?.......Asi zklamání roku, potenciál vězel úplně jinde. Takto to promrhat. Nepochopím. Za mě dávám slabší tři hvězdy....5,5/10 (31.03.2020)

Ledovou archu připomínající thriller o vertikálním vězení, které zároveň slouží jako metafora pro lidskou společnost a její kasty. Spolu s dobrovolně uvězněným hlavním hrdinou postupně objevujeme, podle jakých pravidel funguje vězení, jehož mnohočetná patra tvoří jednotlivé cely, jimiž jednou za den postupně projíždí stůl s jídlem, z něhož vězni mohou sníst cokoli, co na ně zbyde po těch nad nimi. Vězni se každý měsíc přemisťují, takže průběžně přičichneme výrazně odlišným situacím panujícím na různých patrech, a tahle fantastická, tísnivá a zlověstná exkurze vrcholí hrdinovým rozhodnutím pokusit se o něco, o co se ještě nikdo před ním nepokusil. Člověk by se chtěl dozvědět víc, avšak na všechno snímek neodpovídá a navíc si ve svém fikčním světě vytváří vlastní logiku, podle níž je potřeba hrát a příliš ji nerozporovat. Výtečně napsaná, nekompromisní, brutální, úderná, napínavá (a místy dokonce i vtipná) a vtahující alegorie, vnímající lidskou společnost jako sebranku hladových sobců, s chytrými dialogy, výbornými znepokojivými momenty a inovativním prostředím, atraktivním svou odporností i jasným a jednoduchým mechanismem, jímž se řídí. V jednoduchosti je krása – zde to platí určitě. (07.10.2019)