The Crazies

Velmi dobře vymyšlený sociálně-kritický horor. Chaos, paranoia. Jednotlivé skupiny (obyvatelé městečka, řadoví vojáci-maskáči, vedení) bojující proti sobě, často aniž by znali důvod. Vlastně přesný důvod ví jen málokdo. A ještě ke všemu v případě těch "kladných" hrdinů, tedy nakažených obyvatel v městě, nejde úplně lehce říct, jaký jejich čin je racionální, respektive normálně emocionálně impulzivní, a jaký už je projevem jejich nemoci zešílení. Je to chytřejší film, než by se na první pohled mohlo zdát. Člověk se až diví, kolik těch zajímavých linek se v remaku ztratilo. (03.12.2014)

Tento film, nieje skvelým a geniálnym dielom ako celok. Senzačných je tu zopár scén a sekvencií, ktoré majú neuveriteľný drajv, dýcha z nich realizmus a nepoľavujúce napätie. Snímok, je ale rovnako popretkávaný nezaujímavou vatou, spomaľujúc jeho svižnosť. Divákova spokojnosť, by ale mala byť namieste. (24.03.2015)

Moje druhé setkání s Georgem A. Romerem, tvůrcem kultovní Noci oživlých mrtvol (1968), mi jenom potvrdilo, že pokud jsem i v jeho zmíněném debutu vnímal mnohem víc, než pouhý „béčkový horor o zombících“ a sice rovněž něco jako politické podobenství o společenském marasmu a návalu těžkých deziluzí, jakými si koncem 60. let prošla společnost v mnoha zemích světa, můj pocit nejspíš nebyl zcela mimo mísu. Tentokrát Romero udeřil ve své politicko-kritické vrstvě žánrového snímku ještě tvrději (svým způsobem i průhledněji) a rozehrál v ději o šířící se neznámé nákaze obrovskou bezmocnost na všech frontách: od vysoce postavených politických zástupců až po civilní obyvatelstvo, v euforii bouřící se proti nařízení bezpečnostních složek a zásahům státní armády. Chaos, který vládne v oné fikci mezi lidstvem i ve státě, se spočátku jakoby přenášel i na diváka a chvíli mi trvalo, než jsem se pocitově se naladil na onu atmosféru (která probíhala v poněkud jiném duchu, než jsem původně čekal) a taky se pořádně zorientoval v dění naplněném celou řadou pestrých motivů od vědeckého skoumání až po tragickou romanci uprostřed onoho společenského pekla. Osobně bych asi The Crazies moc neoznačil za horor, alespoň na mě s výjimkou úvodu tento film jako horor ani nepůsobil, ale jako sci-fi thriller s napínavou akcí, postupně houstnoucí paranoidní atmosférou i výrazným přesahem na mě fungoval bezchybně. Ačkoliv můj zážitek z Romerovy prvotiny zůstal nepřekonán, i tento snímek má pro mě dostatečné množství nesporných kvalit a taky zajímavých podnětů, kvůli jakým ho mám chuť časem vidět znovu. [90%] (03.12.2021)

Já prostě nemohu jinak, než za plný počet... V dnešní době je tento film rozhodně neznámý KULT, kterým Romero založil další subžánr, který bych nazval asi nějak jako "nakažení" ... Nejsou zde zombie, ale virus šířící se nekontrolovatelně a rychle, a který dělá z lidí totální šílence, kteří blbnou, ničí, vraždí, dělají monotónní činnosti atd. Ve své době bych jistě film tak vysoko nehodnotil, ale když se ohlédnu zpět horrorovou a sci-fi kinematografií, tohle je jasně první kousek, který neklade tolik důraz na napětí a akci, útěk partičky lidí ve zmateném městě plném nebezpečných nakažených civilistů a dále vše chladně ničících speciálních vojenských jednotek, ale právě na celkový zmatek, nemožnost zvládnout situaci, hlavním nebezpečím jsou zde spíše na povel poslouchající vyzbrojené speciální jednotky - obyčejní lidé, než nakažení Je zde obrovská míra kritiky společnosti, militarismu, společenských vztahů atd. Je to prostě myšlenkou naprosto geniální dílo, které se od poloviny začne věnovat i dobrodužství party lidí, kteří se snaží z nebezpečného prostoru a smrtelného zmatku uniknout na vlastní pěst ... Nechybí spousta akce, přestřelky, gore-efekty, vraždy ... prostě perfektní. Nejdříve jsem nechtěně viděl remake, ale tentokrát to podle mne bylo dobře, ten byl špičkový, ale byla to akční jízda zaměřená na konkrétní postavy a jejich dobrodružství, toho je opravdu zejména tísnivá, pesimistická výpověď, do které Romero zasadil pár konkrétních postav. Myslím, že pojem GENIÁLNÍ zde je rozhodně na místě. Tento druh filmů prostě miluju... (03.06.2010)

Spolu s Night of the Living Dead (1968) zatím můj nejlepší Romero. Nadčasové, drsné, znepokojující a oproti Romerovým dvoum zombie kouskům Dawn Of The Dead a Day Of The Dead nečekaně seriózní. Btw. ten krásný rip s obrazem jako víno (a to jsem neviděl blu-ray, který je taky venku) a konečně s AJ titulky vyšel před pár dny, nejspíš u příležitosti premiéry remaku, tak sosejte. (01.03.2010)