Pán přílivů (S01E08)

Mráz po zádech při poslední cestě krále na trůn. Silná scéna. Poslední řev draka. Seriál mě baví čím dál víc a  GRRMův koncept alternativní středověké ságy, okořeněné lehkými prvky fantasy,  dodržuje seriál věrně. Jinak mě unavují ti zdejší "škemralové o pozornost", co  plavou "proti proudu" a hodí odpad a přitom sledují každý díl seriálu a k tomu dehonestují spokojené diváky (asi bych to neměl psát, protože tím jim pomáhám získávat tu pozornost, o kterou škemrají, ale nemůžu si pomoci - třeba budu zítra moudřejší a tenhle dodatek smáznu). (11.10.2022)

Filmařka Geeta Vasant Patel se chopila režie 8. epizody seriálu Rod Draka, která se opět neobešla bez časového skoku. Jak to dle všeho vypadá, 1. série vyvrcholí počátkem události známou jako Tanec draků a i proto je nutné do finále stihnout připravit pro tuto událost půdu. Opět tak dochází k přeobsazení některých rolí, kdy především Tom Glynn-Carney v roli Aegona II. a Ewan Mitchell jako jeho bratr Aemond působí jako ideální castingové trefy. U postav je mezitím opět vidět nějaký ten vývoj, z Daemona v podání Matta Smitha se například stal lovec dračích vajec. Prim ovšem stejně nakonec hraje politické pletichaření, boj o moc a otázka toho, kdo na trůn usedne dál. Maskéři odvedli vynikající práci ohledně vizáže krále Viseryse v podání Paddyho Considina na prahu smrti. S Viserysem to bylo již od 1. epizody obtížné a častokrát se o jeho královských ideálech dalo polemizovat, Paddy Considine ovšem v součtu přeci jen doposud předvádí jeden z nejsilnějších hereckých výkonů v rámci celého seriálu a sledovat Viseryse na dně fyzických sil je ideálně nepříjemné. Celá osmá epizoda ostatně stojí na emocích, kterým přispívá i emotivní soundtrack Ramina Djawadiho. Síla Rodu Draka navíc pořád tkví v tom, že na rozdíl od ostatních fantasy pořád svět vytvořený George R. R. Martinem odráží skutečný svět. Epizoda 8 v sobě ostatně skrývá i zjevnou inspiraci kauzou MeToo, konkrétně spíše událostmi, které celému hnutí předcházeli a které celou existenci hnutí zapříčinili. Předchozí dvě epizody jednoduše nelhali a princ Aegon je pořád pěkný ptáček. Je přitom vlastně zajímavé sledovat kritiku některých fanoušků knižní předlohy, kteří jsou nařčení z toho, že seriál zatím nadržuje straně Rhaenyry v podání Emmy D´Arcy (Milly Alcock začíná díky síle výkonu D´Arcy chybět méně a méně) a naopak se snaží příliš negativně vykreslit druhou stranu. Je to celé krapet úsměvné, protože minimálně v rámci seriálu princ Aegon pomalu spěje k tomu, aby se stal stejně nenáviděným parchantem jako byl svého času všemi milovaný Joffrey Baratheon. I když se o toho očividně bude moci podělit se svým bratrem. Takový Daemon Targaryen poté svou divokou povahu v jeden moment nezapře, jeho bratr Viserys ovšem naopak i přes brzké setkání se smrti nepřestává být naivní a pořád se snaží nevyhnutelně rozkmotřenou rodinu nějakým způsobem stmelit. Olivia Cooke poté jakožto Alicent zůstává ve vysoké herecké formě, samotný závěr epizody poté v sobě jednoduše zanechává nádech tragédie. Epizoda s velmi chytrými dialogy ostatně skutečně vyvolá dojem nějaké chytře napsané hry od Williama Shakespeara, kdy se sice opět skáče v čase, vůbec to ovšem nepodráží nohy vykreslení postav a napětí. Jestli má tahle epizoda připravit půdu pro nevyhnutelnou občanskou válku, líp to snad udělat nešlo.... (10.10.2022)

Bavila mě večeře, ze které přímo sálalo, jak u jednoho stolu spolu naposledy sedí budoucí nepřátelé na život a na smrt, protože prostě tomu střetu zabránit nejde. A odcházející král, který tu byl na krátký okamžik před sklonkem života opravdu šťastný, i když ani on nevěřil tomu, že tu rodinu dá dohromady, přes veškerou svojí snahu. A poslední scéna, kde už mluvil hodně z cesty, možná už i ke své mrtvé manželce a jehož slova si jeho stávající manželka zjevně špatně vyložila, když si myslela, že mluví k ní. *palec nahoru* btw... navíc povedený pozvolný zrod osudových protivníků Daemona a Aemonda, kteří jsou si přitom tolik podobní (10.10.2022)

Parádní, zase dost politikařením a přetvařováním nabitá epizoda. Noví herci odvádí skvělou práci, přičemž dominuje Ewan Mitchell (Aemond). Králův stav odpuzující a fakt sem nad ním zvládl uronit slzičku, když viděl svoji širokou rodinu v míru a pohromadě; za ztvárnění by Paddy jistě zasloužil nějaké ocenění, protože celou tuhle epizodu si kradl pro sebe. Hudba tradičně pompézní. No a konečně začíná dost patrná rivalita Daemon X Aemond, na jejichž společný osud mám hype od samého začátku🔥 (10.10.2022)

Jak už jsem zmiňoval několikráte - kupodivu stará, dobrá, rodinná sága se vším všudy v profesionálním provedení se HBO zdařila, ač po vyčpělém a onanistickém natahování GOT by to asi čekal málokdo. Ač scénáristé a režiséři nepřidali v podstatě žádnou nadhodnotu vyjma zúročení velebohatých zkušeností a ponaučení z desítek dílů GOT, stroj funguje a velmi spolehlivě se valí dál. Ověřené dramatické šrapnely vyvažují sebejistě jalovější pasáže a jakkoliv si chcete udržet distanc, přistihnete se, že vás ta dračí telenovela (zase) baví. (11.10.2022)