O neopětované lásce

Herečka kočovné divadelní společnosti putuje už čtrnáct let od štace ke štaci. Jeviště jsou si všude podobná, stejně jako pokoje pronajímané i s nábytkem. Stále častěji si už ani neuvědomuje jméno města, kde právě na stěnu rozvěsila věnce se stuhami, svědky své slávy. Larissa Antonovna je stále ještě krásná, jenom si svou minulost začíná idealizovat. Až jednou, v Jekatěrinburgu, pochopí, že je to příznak stárnutí. Ale vlastním hrdinou té velké neopětované lásky je ten, který ji jako stín všude doprovází. Petr Torsujev, muž, který všechno opustil, všechno obětoval, aby jí mohl sloužit. Doslova. I tím, že kolem ní vybudoval a teď stále obtížněji uchovává klamná zdání úspěchu a smysluplnosti života. Jejího i svého vlastního. (mibara)