Čtyři dobré dny

Působivé drama o čtyřech dnech intenzivního drogového absťáku dovedně načrtává uvěřitelné emoce, vztahy a stavy zoufalé rodinné situace, do níž se nikdo nikdy nechce dostat. Z obou stran, kdy snad hůře to odnáší starostlivá matka, která své narkomanské dceři prostě další (a další) poslední šanci dát musí, přestože všichni kolem tuší, jak to skončí (v poněkud těžkopádně dramatizovaném závěru). Glenn Close ji uhrává suverénně, no Mila Kunis se přes vysoké nasazení svým limitům blíží. (03.05.2024)

„MOŽNÁ TO TENTOKRÁT ZVLÁDNE…“  Drama ze života matky, jejíž dcera chce skončit s fetem Po patnáctý… Tohle téma mě pokaždý (chca – nechca) přinutí mít takový ty rouhačský myšlenky. Tady i díky parádní Glenn Close a neskutečný Mile Kunis!  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na článku novináře (a spoluautora scénáře) Eliho Saslowa „Jak se má Amanda“. 2.) Jde o skutečný příběh Amandy Wedler (a její rodiny). 3.) Thx za titule “Kamila Králiková“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (10.01.2024)

Och, tak to bolo drsné! Mať takúto dcéru, tak to musí byť poriadna psychická trauma. Postava matky Deb si zaslúži rozhodne obrovský obdiv, lebo tá dilema, či opäť pomôcť chronickej klamárke a manipulátorke, hoci je to vlastná dcéra, to musí byť proste masaker. Mila Kunis zahrala feťáčku Molly skutočne vierohodne, hoci táto postava si určite žiadne sympatie nezaslúži. V niektorých momentoch mi bolo do plaču aj za samotnú matku, ktorá sa zas a znovu zľutovala nad svojou zúboženou dcérenkou. Ako psychologická dráma to bolo obstojné, ale viem si predstaviť aj o kus epickejšie a kompozične vyváženejšie. 3* (16.09.2021)

7/10. Když si odmyslím tu hrůzu, kterou obě hlavní postavy musely žít, jedná se o povedený film, který ví co chce předat a daří se mu to. Matka chce za každou cenu své dceři pomoct, jenže i neustálá kontrola, nedůvěra a buzerace dokáže člověku co se léčí pochroumat s myslí. Že jsem na podobné téma viděl nespočet jiných a lepších filmů je jasné, ale stopáž není tak dlouhá a film rychle uteče. Herecké duo vybrané na jedničku. Film doporučuju. (16.05.2024)

Předepsat Oxy náctileté holčině, navíc ve vysokých dávkách, je naprostý selhání systému (v USA velice palčivý téma, u nás se naštěstí používá jen zřídka), který vede k závislosti na opiátech, takže herák je následně logickým vyústěním. Hodně nepříjemný drama o závislosti dítěte zaměřený především na psychologickej dopad vzhledem k rodičům, resp. ke vztahu matka - dcera. Mužský postavy (otec, otčím, bývalej přítel...) jsou tady naprosto na vedlejší koleji, do děje v podstatě nezasahujou, nicméně v tomhle případě to vůbec nevadí. M. Kunis je výborně namaskovaná a naprosto skvěle roli feťačky hraje, dokonce bych řekl, že se jedná o její TOP výkon (přece jen ji známe spíš z lehčích žánrů). Vrcholem filmu je pak její přednáška o závislosti pro děcka ve škole, z toho fakt mrazí!!! >"Když se sjedu, tak zapomenu na to, jak jsem si drogama pokazila život. - Tak to nedělejte. Já bych nedovolila, aby to zašlo tak daleko! - Víte, jak často jsem si tohle řekla? Posledních pár let jsem se každý den budila a říkala si, že stačilo. A za hodinu mám sraz s dealerem, abych se sjela. Každý den selžu..."< No a zkušená G. Close byla sázka na jistotu. U její postavy mám ale trochu problém se scénářem, protože některý její úvahy, nápady nebo chování byly fakt nepochopitelný, až jsem si říkal, že tím své dceři zrovna dvakrát nepomáhá. A k tomu ten závěr, kterej tady zmiňuje víc lidí, to nebylo úplně ono, a proto dávám "jenom" 3 hvězdy. Ale silný tři... (31.10.2021)