Hranice odvahy

Pochmúrne reálny detský film aj pre dospelých. Skvelo vystavaný dejovo, vizuálne, ale aj dialógmi, ktoré boli jednak prispôsobené menším divákom, ale zároveň v nich bolo cítiť tieseň a naliehavosť onej doby. Samozrejme, že niektoré pasáže boli ozaj naivné a zbytočne nerealistické, ale k takémuto typu filmu to zrejme patrí. Pridávam štvrtú hviezdu hlavne za ten odkaz mladým ľuďom, ktorí je aj v súčasnej dobe tak aktuálny. A samozrejme aj za nádherné zábery nórskej prírody ako bonus. 70 % (04.12.2021)

Hned na úvod bych chtěl napsat, že při sledování tohoto filmu mi nic nechybělo. Zručně natočený dojemný, ale přímočarý příběh o sympatických postavách - dětech na útěku, který si takových 75% určitě zaslouží a rád se na něj podívám kdykoliv znovu. Na vyšší počet by však tvůrci museli naložit se scénářem více invenčně a přidat něco vypravěčsky unikátního. (30.05.2021)

„Nechápeš, co dělají, že?“ - „Kdo?“ - „Máma a táta.“ - „A dělají něco? Odpověz mi!“ - „Něčeho sis všimnout musela.“ - „Řekni mi to!“ - „Ničemu nerozumíš.“ Jenže už brzy Gerda pochopí…Snažil jsem se k Hranici odvahy přistupovat jako k dětskému filmu. Pokud na tohle potencionální divák nehodlá přistoupit, nemá smysl, aby se na film díval, a pak ho akorát sejmul za to, že dětem vše příliš snadno prochází, konec je předvídatelný apod. Děj je zkrátka vnímán dětskou optikou, fantazií, naivitou a touhou po dobrodružství. Hlavní hrdinka není žádné vyumělkované a přechytralé dítě, přesto si svou statečností, pohotovostí a v neposlední řadě laskavostí k ostatním získá nejen postavy filmu, ale i samotného diváka. Tomu nedělá nejmenší problém jí a zbytku osazenstva fandit. Důraz na lidské hodnoty a fakt, že svět ani lidé nejsou černobílí, lze jen kvitovat. Celkově tenhle hřejivý film o síle lidskosti hodnotím slušnými 4*. „Ale proč pro ně tolik riskujeme?“ - „Co tím myslíš?“ - „Nejsou jako my.“ - „Jsou to lidé a my taky. A lidé si musejí pomáhat.“ (22.12.2023)

Těsně předtím než se Norové vrhli na náš "národní poklad" a natočili remake Tří oříšků pro Popelku, zaútočili na další žánr, v němž jsme kdysi vedle pohádek kralovali, na dětský film. A docela jim to vyšlo, z tématu holokaustu snímek nenápadně přesunuje pozornost k sourozenecké soudržnosti, kdy cesta ke švédské hranici je zároveň cestou správně zorientované Gerdy k jejímu zpočátku pomýleně ideologicky (rozuměj: nacisticky) indoktrinovanému bratříkovi Ottovi (a naopak). (22.02.2022)

Pěkný snímek z období 2.světové války z pozice  skupiny dětí putující do svobodné zóny. Mimo pohledu na krutost doby a jejich těžký a odvažné příbeh , tento film, ale režisérka dokázala právě spojit i s jistou dětskou poetikou,  severskou atmosférou pěknými záběry a dohromady to tvoří silné, poučné, přímočaré dobrodružství. Dětští představitelé moc fajn a sympatičtí. Zajímavý prvek byl i ten, že jeden kluk chvíli nacistické ideologii i věřil, takže to nebylo tak černobilé. Líbilo se mi to, moc ani nevím, co bych vytknul. Určitě by si film zasloužil distribuci. (10.08.2021)