Woodstock

(Chlapík s hovnocucem má hippe syna na Woodstocku a druhého ve válce o Vietnam ... ) Svědectví doby zpracované s překvapivým pokusem o nadhled. V 3,5 hodiny trvajícím klipu, míchaným s fakty z místa činu, se ukáže v hlavní roli dočasné třídenní město se vším všudy - porody, úmrtí a svatby nepočínaje. Opravdu nebyla na místě žádná kriminalita?? OK ♫ "Going Up the Country " ♪ ♪ ♬ (31.03.2012)

„Wanna take you higher!!!“ Že som sa nezúčastnila, mi vôbec nevadí. Kolosálny a senzačný director´s cut som prosím skonzumovala, ako by som tam bola- kráľovsky som si pochutnala, nič mi nechýbalo a to úplne najrelevantnejšie- ešte ako som si zatancovala! Síce ma mrzí, že som neokúsila jógu od toho príma týpka a „osvieteného“ inštruktora 2v1 a nedostala sa do tej echt katarzie, ale skoro, skoro, vážení:). Jo, jooo, ja ešte stále mľaskám! 90% (23.11.2008)

A závěrečné ďábelské tóny z kytary Jimiho Hendrixe zní dál. Dokument, kterému dozajista svědčí velké plátno (a proto ho musim vidět ještě jednou z něčeho většího než z monitoru nojbůku) a kde přebírá nadvládu hudba nade všemi starostmi. Díky lidem a díky době zde hudba není pouhou výplní ticha, ale skvěle doplňuje sociální podtext celého dokumentu. Slova v písních všech vystupujících promlouvají k návštěvníkům a ti si z nich jsou schopni něco odnést. Ne jako my dnes, kdy slova k hudbě většinou považujeme něco jako další nástroj v kapele. (A není se čemu divit, když můžou vzniknout songy o deštníku - ano, nemám rád Rihannu.) Dokument zároveň neni tak povrchní a neukazuje návštěvníky festivalu pouze jako bandu zdrogovaných mániček, ale ukazuje i takové, kteří neujíždí na nějakém svinstvu nebo kterým ten bordel a bambilion lidí kolem leze na nervy. Na druhou stranu jsou mladí lidé ukázaný jako výjimečný dav, který nepřebírá inteligenci toho nejblbějšího z davu, ale naopak se chovají spořádaně, a během festivalu nenastane žádný větší problém. Možná v tom byl trochu záměr tvůrců, aby toto vyznění dokument měl, ale čert to vem. Chtěl bych bejt mánička v tý době a chtěl bych se válet v bahně na Woodstocku... (16.08.2011)

Woodstock 1969. Nejlepší, nejvelkolepější a zároveň nejúžasnější živý hudební koncert jaký jsem kdy viděl a zároveň jedna velká výpoveď lidí celé jedné tehdejší generace. Bohužel jen na videu, ale i tak mi to stačilo vytvořit si alespoň malý obrázek o tehdejší době. Koncert se konal na farmě Maxe Yasgara v newyorském Bethelu! Tři dny a tři noci míru, hudby, lásky všech těch mladých lidiček kteří si tenkrát říkali "květinový děti", prostě Hippies. Návštěvnost mluvila taky sama za sebe, téměř na půl milionu lidí, se utábořilo v co největší blízkosti jeviště, jež na pozemku vybudovali organizátoři akce. Mezi ty úplně nejúspěšnější interpreti či skupiny, se tenkrát v tom nejlepším světle ukázali zejména J. Hendrix, který vystupoval až skoro jako jeden z posledních, kdy už se tam váleli jen ty nejotrlejší a přeživší, omámení všemi těmi tehdejšími halucinogeny, a vedle nich jen tuny odhozených odpadků. Dále pak skupina "Ten Years After" údajně s nejrychlejším kytarystou na světě A. Leem. Nakonec bych nemohl opomenout britskou skupinu "Who", s ďábelským zpěvákem S. Townshendem. Nejlepší skladba koncertu jednoznačně "I' AM Gonna Home" od Ten Years After. Jedinečnost festivalu spočívala právě v ojedinělé a obecné atmosféře a v možnosti osvobození kterou divákům tehdy poskytl. Koupání na ostro v rybníku, dětinské klouzání v bahně, společné sdílení společných dek, láhví, jointů, sex, to vše přispělo k neopakovatelnému zážitku a jistému pocitu sounáležitosti. (20.05.2006)

Obrovský a velkolepý hudební koncert,který skvěle odráží atmosféru své doby a vznikl skoro jen tak náhodou tím,že byl kameraman na rockový festival odeslán se slovy"něco natoč,třeba to bude aspoň trochu zajímavý".A bylo.Svoboda je cítit na každém metru filmu a promlouvá svou řečí stále a to i po tolika letech.Chvílemi to vypadá,jako jeden velký a masový videoklip,ovšem dokumentární kamera tomu dodává jakýsi třetí(svobodomyslně-rockový)rozměr.Opravdu příjemný zážitek,který se v dokumentárním filmu stal legendou a zaslouženě si odnesl Oscara za nejlepší dokument.Ač tohle není přímo můj šálek kávy,nemohu dát nic jiného,než pařmenských 100%,už pro tu dokonalou atmosféru. (16.02.2010)