Akira

Další z řady výtečných anime snímků. Film se pozvolna rozjíždí, pomalu vyprávěný děj postupně nabírá neuvěřitelné obrátky abychom byli svědky bombastického vyvrcholení. 25.2.2017 jsem měl možnost vidět tento skvost na velkém plátně v originále v rámci Future Gate Sci-fi Film Festival 2017 v pražském kině Bio Oko. Byl to opravdu velký zážitek. (31.08.2008)

Asi můj nejsilnější filmový zážitek. Děj zasazený do Neo-Tokya kde se odehrávají osudy dětského motorkářského gangu mně už při prvním shlédnutí v mých osmi letech naprosto smetl . Myšlenka a prostředí je naprosto nadčasové . Animace stále dokonalá . A soundtrack je jeden z nejlepších co jsem zatím slyšel . Tohle prostě musíte vidět!! (19.09.2006)

Ak by som mal menovať jednu anime klasiku, ktorá mi vyložene nesedí, tak voľba padne bez rozmýšľania na Akiru. Pôsobivé prostredie rozpadajúceho sa Japonska u mňa nemôže vyvážiť vlečúce sa tempo a zmätený, hoc v zásade jednoduchý príbeh, ktorý v druhej časti nahradí podivná prehliadka štylizovaného násila. Akira ma skrátka atmosfericky aj filozoficky minul a údajná genialita pre mňa, bohužiaľ, zostáva záhadou. (29.01.2007)

Na to jak žeru anime pro mě tohle byla slátanina největšího kalibru. Nepochopila jsem nic z toho, co vysvětlovali, takže jsem si na chvíli připadala jako Natsu. Konec přehnaný, nechutný a hlavně ho vůbec nechápu. Nechápu ani pointu celého filmu. U NGE aspoň člověk trochu pochopí náznaky a propojení ke křesťanství, popř. to tam aspon trochu vysvětlí. Kdo byli ty děti? Kdese vzali? Proč oni? Jak skončili? Proč byli tak hnusné? Proč Tetsuo? Co se s ním stalo? Co měla znamenat ta nechutná hmota: A to světlo? A ty data co sledoval ten věděc? Ne ani náhodou. Kromě hnusné animace jsem dokázala ocenit jen vcelku dobrý popis nespokojeného města realisticky ukazujícího demonstrace. Na kvalitě nepřidá ani otřesný anglický dabing. Pro mě extrémní zklamání a jak napsal M.a.t.t údajná genialita pro mě zůstává záhadou (28.10.2012)

Futurizmus rozmachlených špinavých ulíc ovládajúcich mocnými. Je mimoriadne zaujímavé, akú drsnú hermetickú charakterizáciu sprevádza dej postavy celoplošne a náležite ich rozvíja. Farby sú pútače, ktoré v temnej noci performujú svojvoľne a vlastným "rozprávačským jazykom" nimi pretkávajú. Z akcie sa stáva honba, z neurčitosti mysticizmus a animačne v područí japonských grafikoch Akira evokuje masopudný exotizmus, ktorý inšpiroval k vzniku celého radu akčných filmov. Snáď iba Ghost in the Shell (1995) mu dokáže v takej miere i medzi takou celospoločenskou obľubou výsostne konkurovať. (20.09.2016)