Režie:
Jack HillScénář:
Jack HillKamera:
Alfred TaylorHudba:
Ronald SteinHrají:
Lon Chaney Jr., Carol Ohmart, Beverly Washburn, Sid Haig, Quinn K. Redeker, Mantan Moreland, Mary Mitchel, Jill BannerRecenze (6)
Bizarnost snímku spočívá právě v tom, že vidíme dospělé mladé lidi, jak se chovají jako děti a jak nejsou schopny rozlišovat, zda nedělají něco, co by neměli. Smrt člověka je pro ně součástí hry a oni si nejsou schopni uvědomit, že je něco špatně. To samozřejmě musí zákonitě vést k tragickým událostem, které díky svému podání vyznívají hodně černohumorně a šíleně. Film nesedne každému a mně úplně nesedl. ()
Podcenil som tento film, alebo precenil? Kto vie? Rozhodne nie som nadšený z toho, čo som videl, ale podľa môjho hodnotenia budem zrejme sám. Obľubujem komédie, ešte viac horory, táto skomolenina mi nesedela ani v jednom a ani v druhom. Mal by som sa pýtať, či som náhodou nemal svoj deň? A pozrieť si to znovu? Pomohlo by to? ()
Jedno z nezdařilejších spojení komedie a horroru, jaké jsem kdy viděl. Na zchátralé venkovské sídlo rodu Merryeových přijedou v doprovodu právníka chamtiví příbuzní a nárokují si tři osiřelé děti. Rodinný šofér Bruno (ustaraný Lon Chaney, jr.), který o ně po smrti rodičů pečuje, jim marně vysvětluje, že Ralph, Virginie a Elizabeth jsou poněkud zvláštní a nechat je stranou civilizace je pro všechny nejlepší řešení. Jsou to totiž adolescenti, postižení tzv. Merryeovým syndromem - došlo u nich k mentální regresi, mají tedy dětskou mentalitu, jejich stav se zřejmě zhoršuje, rozlišování dobra a zla se vytrácí a jakmile je Bruno nechá bez dozoru, jsou schopní povraždit, koho potkají... Není radno příliš detailně přemýšlet o logice zápletky a o tom, proč se obě sestry chovají jako prepubertální dívky, zatímco jejich bratr jako zhruba pětileté dítě. Osobně si myslím, že celý ten Merryeův syndrom je buď nadbytečný, anebo málo promyšlený a k vysvětlení jejich chování by úplně stačila dlouhodobá izolace od lidí. Ale nešť. Film byl natočen už v roce 1964 za peníze dvou pochybných obchodníků s nemovitostmi, kteří zkrachovali, než byla vyřešena distribuce. Film Spider baby (který se tehdy bez jakékoli souvislosti s dějem jmenoval Cannibal orgy) byl spolu s veškerým jejich majetkem zabaven a promítal se proto až po čtyřech letech jako dvojprogram s tehdy už obehraným filmem Dr. Terror´s Gallery of Horrors. Ten film má ale na víc než být jedním z mnoha obskurních spotřebních horrorů na jedno vidění. Zaprvé je opravdu vtipný. Dialogy jsou chytré a plné poměrně odvážných dvojsmyslů a s výjimkou trochu ušišlaných hereček v rolích retardovaných sester jsou i s jistotou podané. Zadruhé netrpí neduhy svých laciných druhů a znamenitě se mu daří vyvolat dojem, že vidíme jen část něčeho, co existuje i mimo rámec filmu a žije si vlastním životem. Dům Merryeových je zaplněný rozmanitými zaprášenými předměty a temnými kouty, odkud může kdykoli vyskočit naprosto cokoli, aniž by to film okázale zdůrazňoval, napříč dějem jsou troušeny záhadné letmé poznámky o nějakých dalších příbuzných, naplno není vysvětlována ani smrt otce atd. atd. Zkrátka byl odbourán problém, který mi často znemožňuje si staré horrory užít - jejich trapná doslovnost. Spider baby je trošku buranštější alternativou k uhlazené Addamsově rodině a méně zjevně souvisí i s britskou komedií Mumsy, Nanny, Sonny and Girly, která mě k němu díky častému srovnávánív internetových referencích přivedla. 80% ()
The maddest story ever told...? To je veľmi bold statement. Je inak strašne smiešne koľko mien tento film má, a ani jedno nekorešponduje s tým o čom vlastne je. ()
Very weird film, za jehož zhlédnutí vděčím Joe Dantovi, který ho na collideru uvedl jako jeden z pěti svých oblíbených hororů. Normálním způsobem bych se k tomuto dílku asi nikdy nedostal. ()
Reklama