Mosty

Causeway je poměrně podmanivým dramatem, které ve většině těch nejdůležitějších ohledech funguje, a to i navzdory tomu, že se tu na druhou stranu nevyskytuje prakticky jediný výraznější moment, za což si ovšem zasluhuje uznání především paní režisérka, která přestože měla k dispozici skutečně jen jednoduchý scénář, tak z něho dokázala vytěžit opravdové maximum. V tomto filmu jde každopádně hlavně o vyvolání emocí a empatií vůči ústředním postavám, což se v obou směrech úspěšně podařilo, obě postavy se potýkají jak s fyzickými, tak psychickými traumaty, a i díky výkonům jejich hereckých představitelů to celé působí silným a přesvědčivým dojmem a lze se s nimi upřímně ztotožnit, chápat je a soucítit s nimi. Docela působivá je jinak i taková beznadějnější atmosféra, která je ovšem zároveň i oživená jemným nádechem světla na konci tunelu, a přestože nedisponují Mosty prakticky ani žádným spádem, tak celý ten příběh rozhodně nenudí. Ve výsledku se tak zkrátka jedná sice o v žádném směru vyčnívající konverzační drama, řešící především nelehké životní osudy, celé je to ovšem zpracováno velice kvalitní formou, a i bez zbytečného tlačení na pilu dosahuje požadovaného emočního efektu na svého diváka. (07.11.2022)

Causeway sa na prvý pohľad tvári úplne obyčajne a skromne, pritom je to silná osobná dráma o vyrovnávaní sa so životnými traumami. Hlavné postavy sú nádherne sympatické a nemožno im nefandiť. Uprostred filmu som sa pristihol pri tom, ako im v myšlienkach úprimne prajem šťastie. Jemná filmová momentka zo života dvoch krásnych ľudí. /// Jennifer Lawrence je v takýchto polohách neobyčajne obyčajných žien veľmi uveriteľná a pristane jej to. (19.11.2022)

smutná a pomalá indie konverzačka bez výraznějších dramatických momentů o přátelství dvou lidí, kteří si každý prošli svým traumatem se kterým teď musí žít a vyrovnávat se s ním prakticky denně. Pro Lilu Neugebauer jde o velmi solidní režijní prvotinu, k čemuž jí hodně pomáhá příjemně civilní a uvěřitelná dvojice Brian Tyree Henry a hlavně Jennifer Lawrence, která je v dramatické poloze mnohem lepší než v té odlehčenější. Což koneckonců platí už od Winter´s Bone...70% (07.11.2022)

Zaujímavá psychologická dráma, ktorá sa však bohužiaľ nesie v relatívne komornom tempe. Každopádne, puto medzi nesúrodou dvojicou Lynsey a Jamesom bolo veľmi príjemné a prospešné pre oboch, hoci sem tam prepukli aj nejaké nezhody. Ale určite je pre utrápenú osobnosť fajn stretnúť niekoho, kto je na tom podobne. Melancholická dvojica tak navzájom našla spriaznenosť duší, čo určite posunulo oboch motivačne vpred. Dialógy by som očakával lepšie, ale film ako celkom ušiel. 3* (25.12.2022)

Skromná komorní podívaná, co si na nic nehraje a kterou táhnou skvělý civilní herecký výkony obou hlavních představitelů (momenty, kdy byly na scéně oba, byla prostě radost sledovat), zajímavá místama lehce depresivní atmosféra nebo pár jednodušších hudebních motivů. Příběh je vcelku standardní, ale tentokrát forma s přehledem vyhrála nad obsahem. A já mám tyhle filmy o starostech a vnitřních démonech obyčejnejch lidí rád. Na to, že se toho za hodinu a půl moc nestane a tempo vyprávění je pomalejší, jsem se téměř vůbec nenudil a nakonec celá projekce příjemně utekla. Škoda, že příběh nebyl přece jenom o něco víc originálnější, takhle si i přes pozitivní dojmy na tenhle biják v budoucnu jen tak nevzpomenu, tři silnější hvězdy. (28.12.2022)