poster

Možnosti dialogu

  • Velká Británie

    Dimensions of Dialogue

Animovaný / Krátkometrážní / Komedie

Československo, 1983, 12 min

Režie:

Jan Švankmajer

Scénář:

Jan Švankmajer

Hudba:

Jan Klusák
(další profese)
  • Ghoulman
    *****

    Adekvátnější název by byl spíš „Nemožnosti dialogu“. Velmi výstižné výtvarné zpracování toho, že pro porozumění je potřeba mnohem více, než jen stejný jazyk. Snímek je rozdělen do tří sekvencí. První by se dala brát jako vyjádření agresivní indoktrinace (odlišný názor je rozmělněn na šedou, nevýraznou hmotu). Druhá je příkladem zaslepeného unášení se vášněmi/city - ty (pokud nejsou řízeny rozumem) nejdříve vedou k ohromným slastem a následně k ještě větším destrukcím. A pak tu máme třetí (a v současné době asi nejvýraznější) druh miskomunikace - jedná se o absolutní nezájem o druhou stranu. Čili ač mluví dva spolu, ve skutečnosti se každý z nich pouze snaží předat to své - což je na jednu stranu dost vtipné (protože takový rozhovor pak připomíná ze všeho nejvíc skeč od Monty Pythonů), ale na druhou stranu tragické (protože to samozřejmě vede k čím dál tím větší separaci a následné izolaci jednotlivců, kteří zároveň bytostně touží po tom, aby je někdo vyslechl, ale sami nejsou nikdy schopni naslouchat).(15.4.2017)

  • Flahertie
    *****

    Přibližně v deseti minutách se vám promítnout tři možnosti dialogu, chceme-li dialogy 3V – věčný, vášnivý, vyčerpávající. Sjednocujícím prvkem, opomineme-li animaci a stylizaci, je člověk, který se buď rodí z hmoty, nebo v hmotě zaniká. Ať už to jsou tři monstra stvořená z kuchyňského náčiní, z papíru nebo ze zeleniny a ovoce, které se navzájem „požerou“ a konečným produktem člověk, který se de facto neustále klonuje. Dále Dialog vášnivý, kde dochází k destrukci lidské podoby, kdy se dvě postavy spojí aktem lásky v beztvarou hmotu a po tomto vášnivém vzplanutí se opět metamorfují do podoby lidské, ale záhy se hádkou zničí opět do hmoty bez tvaru. Konečně poslední z dialogů – Dialog vyčerpávající, je jakýsi kompromis…nedojde zde k úplnému zničení, ani ke stvoření něčeho nového. Zásuvka ve stole se otevře, z ní se vyvalí, nám již dobře známá, hmota, ze které se stvoří busty dvou mužů. Vše začíná logickými kombinacemi, kdy busty dávají dohromady botu a tkaničku, chléb a máslo, tužku a ořezávátko, zubní pastu a zubní kartáček. Když jsou „logické kombinace“ vyčerpány, busty začnou kombinovat nelogicky, náhodně. Výsledkem jsou naprosto vyčerpané mužské hlavy, poulící oči (u tohoto dialogu, byly použity pravděpodobně skleněné oči, které u předchozích dvou dialogů využity nebyly, oči přidávají na efektu) a vyplazující jazyk, možná snad s pocitem triumfu, že zkusily nevšední možnost dialogu. Všechny tři dialogy jsou doprovázeny hudbou, která akcentuje jednotlivé pasáže, lze si dobře povšimnout u Dialogu vyčerpávajícího. Naopak u Dialogu věčného je použito zvuku nádobí a specifického zvuku přežvykování a hltání. Co napsat dále o vynikajícím výtvarném počinu? Snad jen to, že Možnosti dialogu jsou opět další perlou ze Švankmajerovy dílny, která nese tak specifické znaky a osobitý styl, že jsme schopni ocenit i tak krátký film jako je tento a přesto nepřestáváme žasnout nad jeho vtipem.(7.10.2009)

  • Anderas
    *****

    Z krátkometrážních počinů bezkompromisně nejbrilantnější Švankmajer. Nejenže tu jeho úchvatné taktilní předměty mistrovsky rozbíjejí ony hluboko-pod-kůži-zaryté hodnoty, mistr se při tom vśem ještě stihne vysmát malosti českého ducha aby ten na oplátku udělal co? Z nedostatku argumentů se Švankmajerovi vysmál zpět. Komu že se to ale ten průměrný český mozeček vlastně směje?(8.12.2005)

  • gjjm
    *****

    Prý Švankmajerův stěžejní film. No... Že Švankmajer je v tom nejpozitivnějším smyslu slova magor, už vím dávno. Spíš mně překvapilo, že jsem já tak moc normální a tohle mi přijde šílené. Pan Švankmajer (jako v mnoha filmech) oživuje jídlo, věci a především hlínu a nechává je dialogovat, čímž dokazuje, že možnosti dialogu jsou neomezené...tedy pokud jste geniální psychopat s tak bohatou fantasií a obrovským výtvarným a filmovým talentem, že jste schopen nechat shluky jídla vzájemně pojídat, uhňácané kusy hlíny vyškrabávat si oči a zubní kartáček ořezávat v ořezávátku tak, aby z toho vznikl skvělý krátký film. Video: http://www.dailymotion.com/video/x2gtpo_jan-svankmajer-dimensions-of-dialog_shortfilms(15.5.2009)

  • Sfinkter
    *****

    Pro mě zatím asi vrchol režisérovy tvorby. První dialog je klasická švankmajeřina, ve které ožívají obyčejné propriety a svým stylem by nám mohla připomenout jiná tvůrcova díla. Ovšem dialog vášnivý a dialog vyčerpávající, tam nemám slov. Hlína nám ukáže lásku i nenávist, pochopení i nedorozumění, nádhera. Snímek oceňovaný naprosto právem.(12.4.2010)

  • - Jan Švankmajer podle názvu filmu pojmenoval svou výstavu, která měla podtitul „Mezi filmem a volnou tvorbou“ a konala se od 26. října roku 2012 do 03. únoru roku 2013 v Domě U Zvonu v Praze. Kromě autorových výtvarných děl či loutek se na ní objevily také fotografie z natáčení jeho filmů. (JoranProvenzano)