My tři a pes z Pětipes

Další z něžných filmů, co pohladí po těžkém dnu a nadchne poezií dětského dobrodružství. Kouzelná řeka se svými tajemstvími, starý zatopený lom střežený malými bojovníky, tajuplný tvor z hlubin a krásná hudba, která nás hýčká, to jsou pilíře tohoto vyprávění. Přesto, že se film nemůže rovnat vynikajícím dílům Věry Šimkové - Plívové, i tak příběh z malebné vísky povzbudí ke vzpomínkám na vlastní zážitky či sny mládí. (22.12.2011)

Československý rodinný film My tři a pes z Pětipes z roku 1971 jsem nikdy neviděl ani na základní škole, kdy jsme za 1 kč chodili po obědě do kina, kde se většinou promítaly tuzemské nebo sovětské snímky, ani když běžel v televizi, Snad to bylo proto, že československé veřejnoprávní a později komerční stanice tento dětský snímek nevysílaly moc často anebo jsem prostě o tom nevěděl. Nicméně ten název jsem měl v paměti a tak když jsem jej náhodou zahlédl na youtube, rozhodl jsem se na něj podívat. Celkem jsem byl zvědav, jestli se režisérovi Otu Kovalovi povedlo natočit zajímavější snímek, než o 17 let později, kdy světlo světa spatřil nepříliš zábavný film Uf - oni jsou tady. Bohužel ani jeho raná tvorba mne moc nezaujala, film My tři a pes z Pětipes byl stejně nudný a často jsem nechápal ty záběry kamery. Také se nepovedlo film dobře sestříhat, nebyla nouze o nelogické a nic neříkající záběry a často jsem si musel domýšlet, co se předtím stalo a z jakého důvodu hlavní hrdina Tonda Houdek (Jiří Kúkol) zrovna dělal co dělal. Blonďatý klučina se ovšem vůbec nepodobal svým tmavovlasým rodičům, které si v podobě malinké epizodní role zahráli Václav Postránecký a Jana Andresíková. Také Václav Kotva se v roli učitele pražské ZŠ objevil pouze na začátku prázdninového příběhu, protože sotva Tonda odjel vlakem do malé vesnice na břehu Berounky s názvem Pětipsy, zbytek času jsme strávili již pouze tam. Klučina se ubytoval v domečku u známých jménem Ludvíkovi, které si zahráli opět známí herci Helena Růžičková a Karel Augusta. Kluk se těšil zejména na rybaření ve zmíněné řece a netrvalo dlouho a seznámil se s partou místních kluků, kterými byli třeba Franta (Josef Paclt), Standa (Antonín Kasper), Vašek (Jaroslav Kučera), Joska (Richard Medek) a také dívka jménem Anča (Jana Petrusová), která se do pražáka zamilovala. Hlavní osou příběhu ale bylo právě lovení ryb a zejména hon na obrovského úhoře, který obýval místní vody řeky i nedaleký lom. O této rybě kolovaly legendy a živě si dovedu představit, že v dětských očích měla nadpozemské rozměry, neboť si dobře pamatuji, jak se mi v dětství zdálo vše větší a vzdálenější než ve skutečnosti bylo. Právě záběry o lovu v lomu mne velmi potěšily a zaujaly mne asi nejvíce z celého filmu, neboť se natáčelo v lomu Velká Amerika, který jsem měl tu čest s rodinou roku 2015 během dovolené poznat. Nicméně o co krásnějším byly záběry na venkov a okolní přírodu, o to horší byl průběh snímku, který se opět režiséru Kovalovi nepovedl. Pořád to bylo o tom rybaření a nelogických záběrech a podobně, takže jsem by zklamán i druhým jeho filmem. Suma sumárum, snímek My tři a pes z Pětipes ode mne získal pouze dvě hvězdy z Pětipes **. (25.07.2019)

Tento dětský film jsem nikdy nějak nemusel, nikdy mě nazaujal ani nenavodil tu správnou pohodu jako jiné z této doby..Možná to bylo neznámým hereckým obsazením převážně dětskými hrdiny a nepříliš zajímavým příběhem z vodáckého prostředí. Když už pořádný film z tohoto prostředí, tak třeba Zlatí úhoři... (30.05.2006)

Hlavní děj se odehrává v jedné nejmenované vesničce, kde místní dětský gang jde po krku legendami opředenému, monstróznímu úhoři. Hlavní hrdina má zpočátku problém nejen se začleněním do gangu, ale i s místní kráskou, kterou stále nemůže dohonit! (mimo to, zde funguje klasický milostný trojuhelník ((pokud tedy nepočítáme pejska Pecku)). Za závěrečný souboj (jistě inspirovaný Edem Woodem v nejlepší formě) bych možná měl zvýšit hodnocení... no budu o tom do příští reprízy uvažovat... (02.12.2006)

Krásný film, návrat do dětství a prázdninových prožitků. Snímek v sobě ukrývá dětskou touhu po dobrodružství a křehkou lyrickou poetiku. Opravdu krásné zachycení letní atmosféry, podtrhnuté malebnými záběry vesnické krajiny. Hudba Luboše Fišera dodává magickou poetiku nebo naopak vyloženě hororovou atmosféru (souboj Tondy s obrovským úhořem). Některé hudební motivy připomenou seriál Arabela, který vznikl deset let po tomto filmu, mistr Fišer je prostě jen jeden a je absolutně osobitý a nenapodobitelný. Úvodní a závěrečné titulky nakreslené křídou na různých předmětech jsou taktéž originální. Takových filmů si vážím! (19.10.2015)