Bleeder

Skandinávská velká perla. Taková, která okouzlí né svým prvopohledným třpytem, nýbrž skromná a v mnoha ohledech lepší a působivější než vše kolem. Velmi syrové, chladné a velice upřímné ( nepříjemné ), místy i hřející na srdci a mnohé životní situace citující drama ve kterém netušíte, co se odehraje v následující scéně. Trio Pánů herců K. Bodnii, M. Mikkelsena a Z. Burice v režii N W Refna, který i svým druhým filmem zapíchl další Dánskou vlajku na vrcholu pomyslného filmového Everestu, vládnou severské kinematografii, drsný. 9/10 (08.09.2013)

Syrová mozaika osudů bandy vyšinutých přátel. Lenny (Mads M.) není schopen kontaktu s dívkou, která jej okouzlila zato nejlépe mu je s jeho filmy videopujčovně. Jeho život by se dal odměřovat patnácti snímky za týden. Leo (Kim B.) čeká dítě se svojí přítelkyní, která tentokrát už nechce jít na potrat a tak hodlá porodit dítě do tohodle zkurvenýho světa, až z toho jde Leovi hlava kolem. Luis (Levino Jensen) má zase problém s negrama, kteří asi chtějí ovládnout tohle město a pak mu přidělává starosti jeho švagr Leo. Kitjo (Zlatko B.) drží kamarády pohromadě a pravidelně pro ně dělá projekce na své kurevsky velké televizi a takhle nějak si tihle podivní přátelé žijí své mizerné životy. 70% (19.03.2010)

Kim Bodnia a Mads Mikkelsen excelují v dalším Refnově syrovém a bezútěšném příběhu z kodaňské periferie o lidech žijících na periferii společnosti. Režirérovo vidění světa je sice neradostné, ale pravdivé a film je možná malinko vyumělkovaný, nicméně převážně realistický a uvěřitelný. Nasraný Kaurismäki, to sedí (Gimp). (17.05.2013)

Dárcovství krve na severský způsob? Jasně, že ne. V tomhle podání spíš jen dokonalý konec, kvůli kterému zase jednou po čase musíte jít do plných. Vidět tak zoufale nesmělého Madse a vnitřně nejistého Kima, to se taky ne poštěstí každý den a tohle filmu už jen nasadilo pomyslnou korunu. Aneb, když nejsi připraven na rodičovství, řeš to v klídku a pohodě. Tady se nám to maličko posralo. (31.03.2016)

Bolestivé krvácení z ran i duše.. Dva příběhy z okraje dění předchozího Pushera stavějící proti sobě naději a zoufalství, důraz na vývoj charakterů postav, špinavé ulice Scorseseho a chronologické natáčení ala John Cassavetes. Mikkelsen jako „klíďas z videopůjčovny“ (tedy opak šílence Tarantina a nejspíš i zosobnění režiséra) ve své neobratnosti v mezilidských vztazích kouzelný, „Madman“ Kim Bodnia ve stupňující se nenávisti vůči sobě i okolnímu světu zase hrozivě autentický. Refn je sice barvoslepý, ale barvy života vidí dobře.. (18.06.2019)