Bota jménem Melichar

Velmi vtipný film ze školského prostředí z dob socialismu 80. let. Nejedna hláška je opravdu povedená a po zamyšlení následuje hořký pocit, jak dokáže jeden český režisér natočit vtipnou komedii a zároveň o několik desítek let později točí takové sračky. Jako by si Zdenda vyplýtval veškerou svou vytříbenost právě v tomto snímku. Ano, považuji tento film za nejlepší Troškův výtvor na pozici režiséra a mnohem raději si ho pustím 5x než jakýkoliv jiný jeho film (některý i jednou). Do prostředí školáků se (hlavně v mém věku) krásně dostává, David Rauch jako Dochleba je skvělý, Jolanka je prostičká dívka, o které sní každý kluk a Honzík je prostě prima mladší bráška. Plus netradiční zápletka a o dobrý film je postaráno. (17.11.2016)

To ještě Troška neměl pocit, že je scenárista a tak natočil film, za který se nemusí stydět. Pravda je, že režie je nevýrazná, ale dětské herce Troška zvládnul. Je jen dobře, že se neuchýlil k aplikaci režijních nápadů. Scénář je celkem nenáročný, takový ten typ rodinného filmu s několika světlými okamžiky, které obstarává postava Radima. Tento film je rozhodně to nejlepší, co Troška natočil. (20.06.2019)

Celkem slušný rodinný film z dob "soušek učitelek" (které si dávají cigárko legálně přímo v zaměstnání) ze základní školy, jak si ji pamatuji já. Příběh je jednoduchý a skládá se víceméně z různých situací různých a různě starých dětí a jejich učitelů, které se udály na jedné škole. Každý se zabývá svými problémy, odpovídajícími věku postav a do toho se navíc řeší záhada kradených věcí...pohodová záležitost pro zahnání nudy. (23.04.2015)

Poeta, bodrý synek, müslitel a vůbec správný super hrdina našeho mládí. Toť Radim Dochleba. Nejvýraznější postava Troškovy vrcholné tvorby, to když ještě dávala smysl a dalo se na ni dívat. Nejvíce mne mrzí, že David Rauch nepokračoval v herecky solidně nastartované kariéře a neoblažil nás v dalších snímcích. Charismatický synek by jistě zazářil. Nu což. Bota jménem Melichar je fajn, je odpočinková, je veselá a je pro celou rodinu. Rozhodně doporučuji, ačkoliv bude těžké dostat od počítače vaše odrostlejší ratolesti. O to víc mne jímá nostalgie, když v televizi zazní Stáňa Hložků a v programu naleznu tento zapomenutý skvost. 80% (08.02.2016)

Žádné vesnické bláboly typu Babovřesky nebo Slunce, seno. Bota jménem Melichar je highlightem Troškovy režisérské odysey a těžko ji na stará kolena něčím ještě překoná, obzvlášť když se ohlédnete za jeho posledními výtvory. Tahle rodinná komedie překypuje vším, co tvoří správný český film. Má dokonale autentické dětské role, až téměř pohádkovou zápletku a ten nejvtipnější smích v historii naší kinematografie. Ať to dávají klidně co čtvrt roku, vždycky se rád mrknu. A paní Řandová byla v mém věku strašně pěkná. (09.12.2018)