Obsahy(1)
Světový skladatel nezaměnitelné melodiky a originálního rukopisu, jedna z největších osobností české hudby 20. století. Leoš Janáček v koprodukčním dokumentu České televize a britské společnosti Poorhouse International... Patří mezi největší evropské skladatele 20. století. Jeho cesta k uznání a slávě ale vůbec nebyla jednoduchá. Životem, ale především jeho nejlepšími díly, nás provedou dva muzikologové Jiří Zahrádka a Miloš Štědroň. České a také skvělé zahraniční ukázky okomentují zpěvačka a houslistka Iva Bittová a klavírista Jan Jiraský. Ze zahraničí pak dirigenti Donald Runnicles spolu se Simonem Rattlem a režiséři a znalci Janáčkovy tvorby Brian Large a Reiner Moritz. (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Paradoxem díla Leoše Janáčka je, že ho možná víc uznávají a znají v zahraničí než u nás. Pokud dirigent Simon Rattla v tomto moc zajímavém dokument říká, že Janáčkovy opery jsou nejvhodnější pro ty, kteří se opery "bojí", tak intendanti českých operních domů by s ním z vlastních zkušeností asi těžko souhlasili. Janáček (resp. jeho opery) moc netáhne a i mě seznamování s jeho dílem dost dlouhou dobu trvalo. Dnes Janáčkovy opery miluji a tak si vskutku říkám, jak je to vlastně možné, že tolik lidí má k jeho dílu takové předsudky. K této otázce se dokument nevyjadřuje, patrně proto, že má ambice oslovit i diváka mimo Českou republiku, kde je dnes už asi Janáček uznáván jako nejvýznamnější český hudební (operní) skladatel. Co musím jako milovník opery určitě velmi ocenit je to, že jsou v dokumentu obsaženy ukázky z celé řady inscenací Janáčkových oper a to i zahraniční provenience. Asi mi jen trošku chybělo rozebrání jeho opery Výlety pana Broučka, která rozhodně není špatná nebo druhořadá. I když chápu, že z pohledu zahraničního diváka jde asi o nejméně uváděnou (a tedy i známou) Janáčkovu operu. ()
Krásná kamera, střih i celkové estetické pojetí. Scenáristicky to však bylo příliš encyklopedické a kvůli unavené nenápadité režii dokument chvílemi až nudil. Dokážu si dokument o Janáčkovi představit víc "sexy". Naučný pořad s hlasem Jana Štastného nebyl příliš šťastný, ale na to, co občas vyplodí ČTart je to lepší průměr. ()
Výborně pojatý medailon s uměřeným, ale o to poctivějším režijním přístupem, pomalejším tempem, estetizovanou kamerou a hlavně skvěle vybranými hosty (stručný a výstižný Miloš Štědroň - ale vlastně všichni...), kteří mají opravdu co říct. K tomu, abych udělil plný počet bodů (což bych strašně rád udělal) mi chyběla - byť i jen stručná - zmínka o Janáčkových smyčcových kvartetech, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy pro dané obsazení vzniklo. Ale i tak ve srovnání s pět let starým filmem o Antonínu Dvořákovi vítězí Janáček nejmíň o dvě liščí (samozřejmě Bystrouščiny) délky. ()
Mohl bych začít jako liborek_****: Janáčka není nikdy dost! Příjemný televizní portrét, pak by se to asi trochu lišilo. Mile mě překvapil Simon Rattle (sám se oper také spíš bojím), zatímco Štědroňovo klasifikování a vymezování (to jsme dřív nevěděli, ale dnes to víme) mě spíš obtěžovalo. Naopak velebení Janáčka, jako "skladatele bez učitelů a žáků", mi hrálo na dobrou strunu. Líbí se mi též většina uvedených recenzí, jsou psané se sympatiemi, v jedné se mluví o "nezaslouženém opominutí Výletů pana Broučka", s čímž rovněž souhlasím. ()
Janáčka není nikdy dost! Příjemný televizní portrét, v němž hlavními průvodci jsou ti nejpovolanější - brněnští janáčkologové Zahrádka & Štědroň. Tyrrellovu monumentální monografii těchto 52 minut sice nahradit nemůže, ale jsou to minuty využité velice dobře. Trochu zamrzí opomenutí obecně nedoceňovaného Osudu. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama