Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Georges Lachaunaye patří ke staré a kdysi bohaté rodině, poslední generace se ale potýkají se značnými finančními potížemi. Georges sice nic nehodlá měnit na rentiérském způsobu života, na který byl zvyklý, jeho majetku ale hrozí exekuce. Jako ctihodný katolík se jde za pomoc pomodlit do kostela. Tam uvidí ženu, která vhazuje mince do pokladničky se sbírkou na opravu kostela a dostane spásný, i když značně diskutabilní nápad, jak obnovit rodinné bohatství...
Režisér Jean-Pierre Mocky po úspěchu svých prvních filmů z přelomu padesátých a šedesátých let spojil své síly se slavným komikem Bourvilem a výsledkem byl mimořádně úspěšný film Un drôle de paroissien. Mocky opět vytvořil sžíravou a kousavou satiru, která pranýřovala četné neduhy tehdejší francouzské společnosti, film byl ale přijat značně kontroverzně, protože poukazoval na pokrytectví katolických věřících a navíc narážel na tehdy i dnes bolestivou tématiku vykrádání kostelů. Svérázné bylo i pojetí postav, kdy zločinci vycházejí z děje jako kladní hrdinové, zatímco jejich pronásledovatelé z řad policie dostávají slupku ničemných byrokratů, kteří otravují život běžnému občanovi. Přesto film zaznamenal mimořádný úspěch u diváků a v kinech překročil dvoumiliónovou návštěvnost; ještě před francouzskou premiérou (28. srpna 1963) byl film uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde byl nominován na hlavní cenu Zlatého medvěda. (argenson)

(více)

Zajímavosti (2)

  • Film je první spolupráci kontroverzního režiséra Jeana-Pierra Mockyho s komikem Bourvilem. Navzdory negativním postojům ze strany Bourvilova okolí se populární herec rozhodl hlavní roli ve filmu přijmout a výsledkem bylo vzájemné přátelství i pravidelná spolupráce obou pánů, která následně pokračovala v dalších třech filmech, a to Grande Frousse (1964), Velké prádlo (1968) a L'Etalon (1970), a byla ukončena až Bourvilovou smrtí v září 1970. (Willy Kufalt)
  • Scény s vykrádáním kostelních pokladniček natáčel Mocky dohromady ve 25 pařížských kostelech, přičemž všechny sekvence pro film musel stihnout natočit v obdobích nedlouhých pauz mezi svatby a pohřby. Spočátku mu dělala potíže katolická centrála, která mu odmítla povolit natáčení k nábožensky kontroverzní komedii, přičemž Mocky v boji o získání souhlasu k natáčení začal vyhrožovat církvi hlášením, že v opačném případě zfilmuje skutečný příběh kněze z Uruffe, který rozřízl břicho ženě, s níž otěhotněl. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama