Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Věra Galatíková, Jana Dítětová, Marie Logojdová, Vítězslav Jandák, Josef Somr, Alois Švehlík, Nina Popelíková, Václav Lohniský (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský v roli doktora Meluzina. Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života... Pozn. Ačkoli byl v době natáčení tohoto filmu Rudolf Hrušínský tzv. "odstaven", režisér František Vláčil si ho do role dr. Meluzina na tehdejším vedení studia vyvzdoroval. Jedinečný výkon R. Hrušínského tak napomohl ke vzniku díla plného citu, moudrosti a zájmu o lidský osud. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (207)
František Vláčil mohl teprve sedm let po trezorové Adelheid natočit další celovečerní snímek. Dým bramborové natě je film, který by se v rukou jiného tvůrce mohl proměnit v normalizační slátaninu, ovšem ve Vláčilově podání vzniklo další výjimečné dílo, které i dnešního diváka může překvapit svou neotřelostí. Tu tvoří kromě Vláčilovy citlivé režie též melancholická kamera Františka Uldricha (za asistence budoucího mistra Vladimíra Smutného) též nádherně smyčcová hudba Zdeňka Lišky, který pokaždé přesně věděl, jakou náladu je nutno v divákovi vyvolat. Velký a nezanedbatelný podíl tu má v neposlední řadě Rudolf Hrušínský, který se po čtyřleté nedobrovolné pauze mohl vrátit na stříbrné plátno a jehož si František Vláčil na tehdejším normalizačním vedení doslova vyvzdoroval. Výjimečný divácký zážitek z neveselé doby. ()
Skvělé psycho drama s Hrušínským v roli vážného a vyrovnaného doktora, který hledá smysl života. Tenhle snímek je poutavý už od úvodních titulků a má velkou moc vtáhnout diváka do svého pochmurného děje a vypustit se zvláštním a zamýšlivým pocitem, ale také s pocitem spokojenosti, aspoň tak to bylo v mém případě. ()
Doktor Meluzin patří k těm, kterými pravidelně vítám svá podzimní odpoledne. Film zachycuje nejen vůni pečených brambor, ale zejména zablácený venkov, kousavé vlněné svetry a lidského doktora Meluzina, který ochraňuje své pacienty před druhými i před sebou samými. Nejde o nikterak vláčilovsky náročný film, ale atmosféra tohohle filmu je zkrátka něco, co mě pokaždé připoutá k obrazovce. ()
Rozvedeny doktor (bravurni Rudolf Hrusinsky) se stehuje z Prahy vykonavat svoji profesi a pomahat lidem jako obvodni lekar na mensim meste. Slusne vykresleni, jak to chodi na venkove nebo alespon v minulosti fungovalo. Male mesto, vsichni se znaji, vsechno o sobe vi a kriticky se odsuzuji ve sve malickosti. 65% ()
Ještě teď mi hučí v hlavě dunění stožáru vysokého napětí v závěrečné scéně, stejně tak mě mučí i zamlžené okýnko, valící se déšť, nepřehledná cesta, černý nákladní vůz. Vláčil do této záverečné scény vtisknul marnou snahu hlavního hrdiny. Vynikající Rudolf Hrušínský a pro mě překvapení Jana Dítětová v roly sestřičky s tak ničivým pohledem, že skutečně zamrazí. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (9)
- Rudolf Hrušínský (doktor Meluzín) musel na příkaz dramaturga Ludvíka Toma na tento film dělat kamerové zkoušky. Jednalo se o ponížení ze strany totalitního režimu, protože tehdy byl Rudolf Hrušínský jedním z nejzkušenějších herců v zemi. (ondradvori)
- Na scénáři se podílel též v titulcích neuvedený Vladimír Körner, který je také autorem názvu filmu. (Xell)
- Když se jde doktor Meluzín (Rudolf Hrušínský) podívat do svého bytu, tak na chodbě slyšíme znělku z televizního pořadu Večerníček (od r. 1965). (Duoscop)
Reklama