Pověst o stříbrné jedli

"Smrk roste všude, ale jedle ta umírá, za čas nebude žádná....". Netrpím na závratě, ale když jsem viděl mladého Maroše Kramára, jak leze po vysoké jedli do koruny stromu, nebylo mi zrovna nejlépe po těle. I když jak se to vezme. Záběry kamery (nejen tyto) to byly vskutku dech beroucí. Dech beroucí byla od samotného počátku i typická Liškova chorálová hudba vyvolávající jakousi mystickou či čarovnou atmosféru. Tenhle krásně poetický středometrážní Vláčilův film nejen o hodně adrenalinové práci česače šišek, ale i o postupném sbližování mladíka ke starému česáči, má vskutku své kouzlo i když na dnešní dobu jde o hodně netradiční námět. Svou zádumčivou atmosférou však tento filmu určitě nezapře svého autora. (25.04.2018)

Z Vláčilových filmů, natočených po roce 1970, hodnotím Pověst o stříbrné jedli nejvýše. Velmi hutné, syrové, koncentrované vyprávění, ovšem zároveň naplněné jakýmsi nedefinovatelným metafyzickým přesahem. Poměrně přesně jej ovšem vystihuje slovo "pověst" v názvu. Ačkoli je to příběh téměř ze současnosti, vyznívá skutečně jako novodobý mýtus, jedna z řady beskydských balad, v nichž příroda není pouze romanticky krásná, ale taky dravá, drsná a jde v ní o život... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: sportovec, Mishelen (06.03.2011)

Skvělé vánoční ozvěžení. Příběh lídí živící se jako sběrači smrkových šišek. Solidní kaskaderské kousky v korunách stromů (viz skok z jednoho vrcholku na druhý: "Synku, zkracuju si cestu!"). V hlavních rolích Marián Kramár, Jůlius Vašek (Romance pro křídlovku), Lubomír Kostelka, J. Hliňáková, Jíří Hálek. (26.12.2004)

Malá velká poezie. Vláčil znovu poeticky smýšlí o nepopsatelném kouzlu české přírody a stylizuje jej skrze romantické Beskydy. Netřeba dodávat, že toto kouzlo vyniká zejména díky režisérovu citu pro abstrakci a obdivuhodné schopnosti vytvářet z prostého dění ojedinělý zážitek. Pověst o stříbrné jedli tak není jen umělecky založeným filmem, ale je rovněž velmi funkční z hlediska běžné filmové zábavy. 80% (20.12.2013)

Príbeh je inšpirovaný beskydskou povesťou podľa ktorej každý, kto vykoná dobrý skutok, uvidí strieborné stromy. Neviem, čím si Ondrej zaslúžil túto odmenu, ale to je jediná vec, ktorú môžem filmu vytknúť. Melancholická atmosféra s krásnou zimnou prírodou a Liškovou hudbou evokuje drámu, je to však predovšetkým poetický film. Tak si ho bez obáv užite. Je na čo pozerať. (14.03.2024)