Reklama

Reklama

Skleněná oblaka

  • angličtina Clouds of Glass
Ukázka z filmu
Krátkometrážní / Poetický
Československo, 1958, 20 min

Obsahy(1)

Malý chlapec sleduje brzy ráno loučení svého otce s dědečkem. Během dne si pak hoch hraje s modelem letadla. Pouští jej z cihlového komína, odkud model spadne na blízký skleník a rozbije tabuli skla. Chlapec uteče až na kraj blízkého letiště. Mezitím se jeho invalidní dědeček snaží spravit poškozený model letadla. Na stěnách visí fotografie z jeho mládí, kdy létal jako pilot, ale po úrazu mu museli amputovat nohu. Hoch se na letišti dostane do opuštěného letadla, kde si hraje v kabině. Poté sleduje zdáli start tryskového vojenského letounu, který pilotuje jeho otec. Chlapec na něj marně volá, aby se vrátil. Po krátké chvíli opojné volnosti z letu však nastane tragédie. Dědeček s chlapcem čekají u operačního sálu, kde se lékaři snaží marně zachránit pilotovi život. Starý muž oplakává mrtvého syna, vnuk je ale stále přitahován atmosférou letiště. Symbolický obraz letadla letícího nad oblaky postupně splývá s nebeskou modří... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (31)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

K této Vláčilově filmové poetické básni se těžko hledají slova. Vždyť i sám tento krátkometrážní film je v podstatě beze slov. Trošku mě potrápily některé ty symboly, kterých je ve filmu celá řada (např. letící model letadla, rozbité sklo, drátěné pletivo), a které jsou přitom pro pochopení vyznění celého filmu docela důležité. Za asi nejsilněji moment považuji chvíli, kdy chlapec ke konci filmu vidí na mokrém asfaltu mrtvého motýla, kterého podává starci do dlaně. V kontextu tragického vývoje děje (havárie letadla s chlapovým tatínkem na palubě) to nelze asi nevnímat jinak, než jako připomínku lidské zranitelnosti a pomíjivosti. PS: Viděno v den 100. výročí narození Františka Vláčila) ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Je to nádherná obrazová podívaná. Je to překrásná ukázka toho, že Vláčil vycházel z výtvarného umění a s každým obrazem filmu si dokázal vyhrát do nejmenšího detailu. Jeho obrazové hrátky jsou úchvatné a povznášející. Je to poezie obrazu v celé své jedinečné kráse i tragédii. Hrátky s vodou v mnoha podobách a obměnách, hrátky se sklem a zkreslováním, hrátky se stíny a odrazy, hrátky s oblohou v různých variacích. Samotný příběh sice nepatří k tomu v tomto poetickém dílku není podstatný, ale pro nevšední vyjadřování obrazových kreací jde o nadprůměrný výtvor, které vzdává vzletný hold filmařskému řemeslu ve své jeho kráse a jedinečnosti. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Komplikovaný příběh do dvaceti minut zkrátka nevměstnáte. Ale pokud jste František Vláčil a máte neskutečné množství fantastických režijních nápadů, nemusí vás to vůbec trápit. I docela prostá historka pak může být plná emocí a navzdory tragickým osudům jejích protagonistů prostě nádherná. Okouzlení malého chlapce v kabině proudového bombardéru se hravě vyrovná velmi podobné scéně ze Spielbergovy Říše slunce. ()

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Nasadil jsem si svá křídla a nechal se unášet... Jedná se vlastně o Vláčilův první a opravdu nádherný film pojednávající o věčné lidské touze. Vláčil dokázal v tomto snímku na malém prostoru vyždímat obrovskou dávku emocí! Zážitek z téměř němého filmu umocňuje krásná Vackova hudba. To prostě musíte prožít! ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Člen československého, armádního filmu dostává možnost a ukazuje tehdejším tvůrcům, jak se to dělá. Nepotřebuje slova, stačí pár zvolání. Velká škoda, že s Vláčilem nenarukoval Liška, či Fišer, hudba M. Vacka mi přišla taková obyčejná, nicméně kvalitní. V každém případě se jedná o bezchybnou záležitost ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Režijní debut Františka Vláčila st. (M.B)
  • Ve filmu se objevují proudová letadla Československé lidové armády MiG-15, atomový bombardér Iljušin Il-28 a jeho dvoumístná verze Il-28U. (krabatt76)

Reklama

Reklama