Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Kouzelný dům natočil režisér Otakar Vávra v roce 1939 podle stejnojmenného románu Karla Josefa Beneše. Vypráví příběh mladé, bohatstvím zhýčkané Marie Ungrové, dcery významného průmyslníka, která přežije leteckou katastrofu. Uprostřed lesů, nedaleko moravské vesnice Bítova, ji najde v bezvědomí Vilém Balvín a dopraví do rodného domu. Dívka se probudí z mdloby s naprostou ztrátou paměti. Zůstává v „kouzelném domě“, kde se seznamuje i s mladším synem Martinem. Mezi Marií a Martinem vznikne něžný milostný vztah a společně pátrají po totožnosti mladé ženy. Ve filmu se sešlo mnoho mimořádných hereckých osobností – Adina Mandlová, Leopolda Dostalová, Růžena Nasková, Terezie Brzková, Zdeněk Štěpánek a Eduard Kohout. Kamera Jana Rotha vykouzlila působivé ovzduší podzimních mlh, snovou náladu, ke které přispěla i lyrická hudba Františka Škvora. (Česká televize)

(více)

Recenze (64)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Hlavním záměrem Vávrova přepracování Benešova románu je natočení úspěšného uměleckého filmu (ostatně jaké ambice mohla mít československá filmografie v době krátce před válkou). A podřídil tomu vše! Rád bych se při hodnocení filmu vyhnul porovnávání s Balíkovou inscenací z roku 1970, ale obávám se, že tomu neuniknu. Otakar Vávra (autor též scénáře) nenechává tedy nic náhodě: pro zobrazení kouzla využívá všechny možné (kouzelné) efekty, především osvětlení a dekorace, které se zintenzivňují při psychických kolapsech hrdinů. Často jsou to však jen efekty pro efekty; dobře nasvícený vodotrysk okouzlí každého, vždy a všude. Z herců si vybral jen esa a královny. To, že je mi Munzarova herecká škola (viz též Ilja Racek, Václav Lohinský) bližší než Štěpánkova - a už tu máme to nemilé porovnávání - je můj problém. Propastný rozdíl je však mezi herectvím Mileny Dvorské a Adiny Mandlové, která jako obvykle hraje jen samu sebe a působí jako zapomentutá postava z němého filmu. Její delší pobyt na "plátně" je vždy iritující a na detaily raději nehledět (např. šot, když začíná hrát na klavír, musel být zkrácen na půl vteřiny, protože přitom kroutí rameny jako vrtulník). "Převedení" románu do kategorie červené knihovny je rovněž marketingově promyšleným činem, stejně tak jako zobrazení továrníka Laryše jako totální monstrum. Pozdější přechod z "červené knihovny" do "rudé knihovny" není pak už tak zřetelný a příliš obtížný. Nicméně mějme vždy na paměti staré dobré "OMNIS COMPARATIO CLAUDICAT - každé porovnání kulhá." Pozn: V komentářích jsem zachytil odkazy na Davida Lynche, prozrazující udivující komplexnost diváckého přístupu. Pokud tomu rozumím dobře, Vávra dospěl ke hranici, kterou Lynch překročil. Domnívám se, že jde o hranici uvěřitelného. O tom, co se děje v kouzelném domě pochybujeme, ale věříme tomu, o Lynchových světech nepochybujeme, ale už jim nedokážeme uvěřit. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Další důkaz toho, že Otakar Vávra je mistr prvorepublikového filmu, který dokázal v době barvitých kýčů a roztržitých veseloher vytvořit příjemně civilní příběh, prodchnutý působivým psychologickým dusnem, jenž naplno vyznívá v horečnatém snu hlavní hrdinky. Adina Mandlová dává touto rolí zapomenout na neuměle načrtnuté postavy její předhchozí kariéry a je vidět, že dobrý scénář v ní probouzí netušené vlohy. ()

Reklama

Bart 

všechny recenze uživatele

Řekl bych trochu podceňovaný film. Přes ty různé Kristiany a Noční motýli se na něj trochu zapomíná. O režiséru Vávrovi platí, že sází především na známé a oblíbené tváře herců. Tak tady to platí dvojnásob. Snad kromě Svozilové a Mandlové byli všichni v hlavní roli členy Národního divadla. A vsadit na trojici sester Nasková - Brzková - Dostalová bylo opravdu šťastné řešení. Dobře se jim ale i vyrovnaly Mandlová se Svozilovou. Z mužů byl dobrý Štěpánek, ale ještě lepší byl Eduard Kohout v roli Viléma Balvína. Působivá kamera i hudba. Takže velmi vydařený film. ASI SE TO ZDÁ NEUVĚŘITELNÉ, ALE PRO TEHDY 63-LETOU TEREZII BRZKOVOU TO BYLA PRVNÍ FILMOVÁ ROLE! ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Moje premiéra - konečně! Tak jsem se na ten film těšila... A nezklamal. V rámci prvorepublikových filmů má určitě specifické postavení. Svým příběhem, prostředím, hereckým nasazením - a konečně i koncem, který je - jak píše Tosim - lepší než v románě... Adina Mandlová zde podala jeden ze svých nejlepších výkonů, aspoň pokud jde o dramatické role. Její civilní projev je důkazem hereckého zrání a postupného zlepšování se. Zdeněk Štěpánek je naprosto okouzlující a charisma, které jsem jako malá nechápala, mi začíná postupně docházet:) "Babinec" v podání Nasková, Brzková a Dostálová je namíchán správně, i když škoda, že větší prostor dostane jen první jmenovaná. Dějově zajímavý film v netradičním, komorním až úzkostlivém prostředí domu, ve kterém je však pro ty, kteří chtějí, spousta světlých a kouzelných míst. Poměrně povedený je i přechod hlavní hrdinky z hypnotického stavu do reality - ještě jednou bych ten film chtěla vidět, a o to pozorněji, abych si jej mohla vychutnat... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Otakaru Vávrovi rozhodně nejsou vedle jiných žánrů cizí ani tajuplné mysteriózní příběhy okořeněné kouskem psychologického dramatu. Jestli někdo v Československu skutečně uměl natočit mysteriózní film, byl to podle mě právě Vávra. Jeho polozapomenutá Třináctá komnata (1968) mě fascinuje už pár let a po aktuálním zážitku si můžu do této kategorie přiřadit i Kouzelný dům. Silná atmosféra, podpořena expresivně ponurými záběry, i v doprovodu záblesků romantičnna, graduje do stále napínavějších okamžiků a dojde i na zajímavě ztvárněný sen s noční můrou hlavní hrdinky či pár menších strašidelných lekaček (u některých pohledů s nečekaným zjevem přes okno či do zrcadla), které na mě i navzdory stáří filmu dokázaly efektně působit a v druhé polovině mě tu stále více mrazilo. Během procitnutí v paralelním světě se samostatnou pamětí hlavní hrdinky, s nedobrovolnou cestou nejdřív tam i zpátky (včetně způsobů obou procitnutí), jsem si tu navíc dvakrát vzpomněl i na Lynchův žánrový majstrštyk Mullholland Drive (což berte taky jako plus :)). Souhlasím s názorem mchnka, že filmařsky i námětově se jedná až o překvapivě nadčasový kousek. Místy lehce patetické herectví některých zúčastněných může tvořit pro dnešního diváka maličkou pihou na kráse, ale možná o to víc vynikne výkon Adiny Mandlové, která zdařile a přesně dokázala ztvárnit hlavní postavu se ztrátou paměti. Její pohled očí, když se k tomu usměje, je zde (stejně jako ten dům, když se rozsvítí a zmizí z něj temnota) kouzelný... citově vysněný šťastný konec, byť svou atmosférou možná odlišný od většiny předchozího děje, asi k filmům této éry už holt patří... [80%] ()

Galerie (16)

Zajímavosti (8)

  • Filmové Adamovice jsou ve skutečnosti Lysicemi, samotný Bítov jsou pak Žerůtky. Ostatní geografické názvy nebyly v předloze ani ve filmu změněny. Kouzelný dům, nacházející se v Žerůtkách, je stavba s čp. 7. Žila v něm Ludmila Faltová, s níž se K. J. Beneš, autor románové předlohy, setkal v Praze. Budova stála ještě 70 let po uvedení filmu. (MeGab)
  • Premiéra proběhla 21. listopadu 1939 v kinech Světozor a Na Příkopě. (Cucina_Rc)

Související novinky

Noir Film Festival již tento čtvrtek

Noir Film Festival již tento čtvrtek

17.08.2020

Projekcí vizuálně podmanivého klasického filmu noir Špinavá dohoda bude ve čtvrtek 20. 8. na královském hradě Křivoklát slavnostně zahájen 8. ročník Noir Film Festivalu. Čtyřdenní žánrová přehlídka… (více)

Reklama

Reklama