poster

Kouzelný dům

  • angličtina

    The Magic House

Drama / Psychologický

Československo, 1939, 105 min

  • IdaHutt
    ***

    Zub času už přece jenom hodně na tomto snímku zahlodal. Především se však ukázalo, že se nevyplatí ignorovat původní vyznění literárních předloh. Filmový závěr vlastně zboural celý smysl příběhu. A chlapák Zdeněk Štěpánek coby něžně tokající milovník na mě také nepůsobil příliš věrohodně. Škoda, měla jsem si radši uchovat dávný kladný dojem z mládí a neměla jsem si ho zkazit novým zkouknutím.(24.12.2011)

  • dr.fish
    ****

    Natočit něco podobného v roce 39, to asi chtělo opravdu fištróna. Mysteriózní thriller s prvky okultismu...nebo cosi takového. Marie, která ztratí paměť se ocitá v rodině Balvínových, neví aní kdo je, ani jak se tam dostala. Přijme svou novou roli v životě po boku jednoho z bratrů (Zdeněk Štěpánek). Každá paměť se nakonec musí jednou vrátit a dějový zvrat je nabíledni. Vávra ale dokazuje, že to vždycky dokáže zaonačit líp, než by divák čekal. Příběh je sice téměř banální, ale Adina poměrně dobře zvládá roli ženy v amnésii, Zdeněk Štěpánek hraje jako "na dívadle" (to mi trochu vadilo), a hlavně- závěr je lahůdka s otevřeným koncem, jež donutí popřemýšlet. Na tehdejší dobu výborné. 85%(2.6.2011)

  • Bart
    *****

    Řekl bych trochu podceňovaný film. Přes ty různé Kristiany a Noční motýli se na něj trochu zapomíná. O režiséru Vávrovi platí, že sází především na známé a oblíbené tváře herců. Tak tady to platí dvojnásob. Snad kromě Svozilové a Mandlové byli všichni v hlavní roli členy Národního divadla. A vsadit na trojici sester Nasková - Brzková - Dostalová bylo opravdu šťastné řešení. Dobře se jim ale i vyrovnaly Mandlová se Svozilovou. Z mužů byl dobrý Štěpánek, ale ještě lepší byl Eduard Kohout v roli Viléma Balvína. Působivá kamera i hudba. Takže velmi vydařený film. ASI SE TO ZDÁ NEUVĚŘITELNÉ, ALE PRO TEHDY 63-LETOU TEREZII BRZKOVOU TO BYLA PRVNÍ FILMOVÁ ROLE!(25.12.2003)

  • Skuby47
    ****

    Jeden ze zajímavých a z průměru vybočujících pamětnických filmů. Netradiční je herecká sestava. Zdeněk Štěpánek není v roli milovníka zcela zřejmě ve své kůži a na jeho místy divadelním výkonu je to znát. Naopak Adina Mandlová, obsazená rovněž mimo svůj běžný herecký repertoár, si s vážnou melancholickou rolí poradila velmi dobře. Převážná část příběhu se sice odehrává v interiéru, ale výprava a působivá kamera i hudba dodávají tomuto na svou dobu originálnímu i když trošku naivnímu příběhu zvláštní atmosféru a kouzlo starých časů.(13.4.2013)

  • radektejkal
    ***

    Hlavním záměrem Vávrova přepracování Benešova románu je natočení úspěšného uměleckého filmu (ostatně jaké ambice mohla mít československá filmografie v době krátce před válkou). A podřídil tomu vše! Rád bych se při hodnocení filmu vyhnul porovnávání s Balíkovou inscenací z roku 1970, ale obávám se, že tomu neuniknu. Otakar Vávra (autor též scénáře) nenechává tedy nic náhodě: pro zobrazení kouzla využívá všechny možné (kouzelné) efekty, především osvětlení a dekorace, které se zintenzivňují při psychických kolapsech hrdinů. Často jsou to však jen efekty pro efekty; dobře nasvícený vodotrysk okouzlí každého, vždy a všude. Z herců si vybral jen esa a královny. To, že je mi Munzarova herecká škola (viz též Ilja Racek, Václav Lohinský) bližší než Štěpánkova - a už tu máme to nemilé porovnávání - je můj problém. Propastný rozdíl je však mezi herectvím Mileny Dvorské a Adiny Mandlové, která jako obvykle hraje jen samu sebe a působí jako zapomentutá postava z němého filmu. Její delší pobyt na "plátně" je vždy iritující a na detaily raději nehledět (např. šot, když začíná hrát na klavír, musel být zkrácen na půl vteřiny, protože přitom kroutí rameny jako vrtulník). "Převedení" románu do kategorie červené knihovny je rovněž marketingově promyšleným činem, stejně tak jako zobrazení továrníka Laryše jako totální monstrum. Pozdější přechod z "červené knihovny" do "rudé knihovny" není pak už tak zřetelný a příliš obtížný. Nicméně mějme vždy na paměti staré dobré "OMNIS COMPARATIO CLAUDICAT - každé porovnání kulhá." Pozn: V komentářích jsem zachytil odkazy na Davida Lynche, prozrazující udivující komplexnost diváckého přístupu. Pokud tomu rozumím dobře, Vávra dospěl ke hranici, kterou Lynch překročil. Domnívám se, že jde o hranici uvěřitelného. O tom, co se děje v kouzelném domě pochybujeme, ale věříme tomu, o Lynchových světech nepochybujeme, ale už jim nedokážeme uvěřit.(3.1.2017)

  • - Premiéra Terezie Brzkové před kamerou. (Kulmon)

  • - Premiéra proběhla 21. listopadu 1939 v kinech Světozor a Na Příkopě. (Cucina_Rc)

  • - Filmové Adamovice jsou ve skutečnosti Lysicemi, samotný Bítov jsou pak Žerůtky. Ostatní geografické názvy nebyly v předloze ani ve filmu změněny. Kouzelný dům, nacházející se v Žerůtkách, je stavba s čp. 7. Žila v něm Ludmila Faltová, s níž se K. J. Beneš, autor románové předlohy, setkal v Praze. Budova stála ještě 70 po uvedení filmu. (MeGab)