t0ny

Režie Petera Berga mi výslovně sedla a nebýt slabší hudby a příliš amerického závěru, šel bych na pět*. Pro mě se jedná o největší žánrový zážitek od Jarheada.

Těšil jsem se na chytrou parodii na špionážní filmy, dočkal jsem se zoufale průměrné komedie(?), kde pobaví pouze postava Jasona Stathama. Zápletka je hloupoučká, Jude Law nemá co hrát. A Mellise McCarthy role sedí asi jako prdel na espresso šálek. 40%

Bale by svedl prodat Total Gym člověku chromému od očí dolů. Batemanova přeměna ve vraždící monstrum je totiž natolik přesvědčivá, že si začnete myslet, že má doma Christian zvukově izolovanou komoru, kde po nocích dřevorubeckými nástroji porcuje prostitutky za tónů "I will always love you" od Whitney Houston. Transformace jeho postavy přitom začíná nenápadně; cukáním v obličeji, falešným úsměvem, zatínáním pěstí, zkrátka dušením vnitřní bestie (pochopíte, až uvidíte). Kde ovšem frustrace normálních lidí končí, tam teprve začíná krvavá Batemanova realita. Právě proto jsem absolutně nepochopil konec, který zazdil celou myšlenku, aniž by celou záležitost jakkoli dovysvětlil. Velká škoda.

Nejbrutálnější a zároveň nejstylovější díl trilogie. Scéna z Milova klubu mi v hlavě zůstane asi ještě hodně dlouho. 85%

Slušný thriller, který v sobě má něco ze Samuraje, něco z herního Hitmana a něco z To catch a thief. Clooneyho "Mr Butterfly" toho logicky moc nenamluví - ne jako v jiných žánrových pokusech, které zbytečně plýtvají slovy, efekty a nelogickými twisty. Ve filmu snad pořád svítí slunce, ale přesto se atmosférou podobá zmíněnému ponurému Samuraji. Příběh se posouvá zvolna a ačkoli je od počátku jasné, kam vše směřuje, konec je pojat velmi stylově. Popravdě jsem překvapen, že něco takového připlavalo zpoza louže.

Malickova režie se mi zamlouvá - beze slov mluví právě o tom, co je jimi nepopsatelné. Objev panenské krajiny, nový začátek a nový život, láska něžná i krutá, vztah k přírodě, který nám dávno nic neříká. Film je epický, ale neobvyklým způsobem, styl vyprávění proto nemusí každému sednout. Menší slabinou je přetažená druhá polovina, kdy příběh začíná pokulhávat, ale přesto se jedná o záležitost stojící za zhlédnutí. Po Tenké červené linii a dlouhé odmlce jsem se k Malickovi vrátil a opět mě nezklamal.

Jak říká Enšpígl, člověk neví, jestli se má smát, nebo brečet - tak jedinečný pocit může navodit pouze autor předlohy. Hrabal mě nepřestane fascinovat svým uměním nalézat poetiku v místech, kde se být nezdá - a kde by ji snad nikdo jiný nenašel. V moři šrotu se tu odehrává maličký, avšak krásný příběh, který je snad o neutuchající chuti žít, snad o lásce, nebo absurdní době, ve které se ztrácí konkrétní člověk, jak říká charakter pana Brodského. Skvělé herecké výkony jsou téměř symbolicky doplněny štěky prvorepublikových hvězd stříbrného plátna Ferbasové a Štěpničkové. Všechny vás pozře epocha!

Výborná komedie, která překvapí svou nápaditostí a směle překonává kousky typu American Pie. Několik klišé se přece jen najde, ale bezpochyby jde o záležitost, kterou by si milovník "teen komedií" neměl ujít.

Odpočinkové dílko, které vyčnívá z průměru jen díky Robinu Williamsovi, a stojí na tom, kolik je mu a jeho improvizační schopnosti, čitelně odlišné od zbytku dialogů, ponecháno prostoru. Některé scénky dua Williams-Wolk výborné, těch přidat. Zatím sleduji dál.

This is developing into a very bad habit! Pohříchu bláznivá a vysoce absurdní komedie, která mě zpočátku tolik nechytla, ale po rozdání karet docela nabrala obrátky. Chvíli jsem si musel zvykat na Grantovu atypickou roli, ale nakonec jeho výkon do celé taškařice dobře zapadl. Škoda přítomnosti několika slabších "scének", protože některé byly naopak výborné. Takto zůstanu u 4*, ale mám takový pocit, že filmu dlužím ještě jedno shlédnutí - alespoň budu vědět, do čeho jdu a naplno si ho užiju!