El Santo a Máslo Neapol bojují proti pomstě Plačící ženy

Sedmdesátky byly pro Santa vrcholným obdobím skýtajícím žně absurdit. V tomhle dobrodružství se objeví jako guest star slavný boxer José Mantequilla Nápoles aka Pepík Máslo Neapol. Přezdívka Máslo mu byla přidělena údajně pro jeho měkce klouzavý boxerský styl. V tomto snímku bude bojovat po boku Santa proti spolku Llorony (prokleté Plačící ženy), která se spřáhla se Satanem a navíc kdysi dávno okradla španělského krále o peníze. Plačka, která zabila svého manžela a ukryla poklad, se pokusila svou prekérní právní situaci vyřešit ochranou samotného pána pekel. Santo opět vystupuje jako spasitel lidstva, ale využívá i Máslovy pěsti. Boxer byl do filmu obsazen hlavně díky své tehdejší proslulosti. Alain Delon v roce 1974 spoluorganizoval jeden z jeho zápasů a svou povídku mu věnoval proslulý Julio Cortázar. Kromě toho jde o jeden z mála snímků, kde se objeví Santův skutečný potomek a v roli Severa Segovi vystupuje René Cardona – režisér mnoha Santových dobrodružství. Asi není třeba dodávat, že masky a triky jsou neúprosně amatérské, ale za některé dialogy by se nemusel stydět ani Luis Buñuel. Celá bizarní zápletka má jeden háček: Aby El Santo svět zachránil, musí se vloupat do hrobu, což od začátku odmítá, protože tvrdí, že „zneuctít hroby a krást mrtvoly se neslučuje s mým dobrým vychováním“. No jo, jenže jiná postava mu tvrdí, že „je rozdíl mezi samoúčelným znesvěcením a znesvěcením v rámci čestného vyšetřování“. Jak tohle dilema dopadne? (Festival otrlého diváka)