Reklama

Reklama

Štěstí

Trailer 2

Monotónní život v nevěstinci se pro Saschu změní ve chvíli, kdy se do týmu přidá Maria. Obě ženy v sobě rychle naleznou zalíbení a vytvoří se mezi nimi vztah plný něhy, který je však zkomplikovaný jejich profesí. Maria se sice umí do určité míry odpoutat od své práce, zato Saschu život sexuální pracovnice stále více emocionálně vyčerpává. A do toho všeho se jako rozvedená matka snaží udržovat vztah se svým synem. Jak to dopadne, když se všechny její světy protnou? Přežije láska v prostředí, kde se za ni platí? To se dozvíte v intimním snímku režisérky Henriky Kull, který měl premiéru na festivalu Berlinale. (Queer Kino)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (5)

claudel 

všechny recenze uživatele

Zvláštní film, částečně by se dalo říci, že i milý. Největší problém spatřuji ve scénáři, s ním si to autorka příliš ulehčila a nechala to na divácích. Nechá děj jen tak plynout, příliš nám toho o ústředních postavách, o vedlejších nemluvě, nesdělí a jen nás nechá pozorovat svět jednoho menšího nevěstince, v němž se zrodí něco jako láska a něha. Žena za kamerou je rozpoznatelná v citlivosti podání, ale ten film nefunguje hlavně v dějové linii. ()

Aleister 

všechny recenze uživatele

O svobodné lásce bez nároků, slibů, závazků. Duhý celovečerní film německé režisérky vyniká silou přítomného okamžiku. Vyjadřuje se obrazem, který nepotřebuje dialogy, je nepřříjmně fyzický i poeticky krásný. Nejde o sociální drama o prostitutkách, ale o emotivní romanci z prostředí sexu na prodej. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Příjemně tělesná a dynamická kamera nejprve vtáhne, ukáže nám laskavé a laskající prostředí útulného domu lásky, vstřícné a bezpečné zóny nejen pro zákazníky, ale i pro milostnice. V kontrastu k tomu se svět venku, mimo vždy připravené hřejivé úsměvy, krajky a objímání, i mezi děvčaty navzájem, vždy k sobě lehounce milými, jeví problematický a nevlídný, tam je svět Sašiny minulosti, v němž měla jiné jméno, pro ni odpudivý svět "venkovských buranů", komplikovaný svět, v němž Sašina synka vychovává jeho otec, zatímco ona si ho tu a tam půjčuje, jen aby ho provezla po pouťových atrakcích a koupila mu zbytečného plyšového plameňáka, odtamtud si přicházejí pro placené nekomplikované objetí upracovaní manažeři a uštvaní otcové a manželé, tam se ale také odehrává všechno to těžké, co dává váhu skutečnému štěstí. Mezi Sašou a mladou Maríou se odehrává bezpečný nenáročný románek, téměř pubertální flirtování, k němuž stačí doteky, náruče, hřejivé usmívání, prvotní okouzlená zamilovanost, která ale na starší Saše vypadá od počátku dost nepatřičně, ten bláhový úsměv v očích s vějířky vrásek, který říká, že tohle je ono, že tohle a takhle to stačí... Měla-li by se zamilovanost prohloubit, přijít láska, muselo by vtrhnout všechno to zvenčí, zminula, to složité, co si Saša drží od těla... to, co odmítá, když od sebe odhání muže, nabídku sňatku, nového domova v Portugalsku. Když se nezajímá o syna, o jeho otce... V Saše vře konflikt, chtěla by víc, něco, co má váhu, ale nechce to těžké, ty těžkosti. A tak Maríu, jejíž jméno a možná osud "performerky" jí připomíná mladou sebe samu, zároveň prosí, aby zůstala, i vyhání. Ale obě to táhne k sobě, do hřejivých náručí a útulného bezpečí, které si jako profesionálky umí poskytnout. Vždyť i María raději obelhává otce vtipnými zprávami, a vyhýbá se mu, aby nemusela čelit těžkostem reality. Možná proto se do sebe zamilovávají. A film končí otevřeně, nedozvíme se, jestli spolu zůstanou nebo ne, a pokud ano, jestli zůstanou u toho, že si budou vzájemně domem lásky, třpytivým a hřejivým, ale nenáročným azylem od světa těžkostí - a od váhy štěstí. *** Film nicméně všechno to, co zmiňuji, vypráví nenápadně, vlastně to z něj jen vyplývá, když se divák zamýšlí nad viděným a pociťovaným, když si navnímá Sašino za úsměvy dokonale skryté hořké zoufalství a vyprahlost. Teprve hodiny po shlédnutí mi dochází, že je naprosto minuciózně bravurně zahraný i zrežírovaný, až tak, že řadu diváků svede všemi těmi krajkami, objetími a hřejivostí na scestí - dokáže i jim předstírat, že štěstí je to, co dívky mají, nikoli to, před čím se tím vším právě chrání. (Mezipatra, Světozor). *~ ()

Galerie (8)

Zajímavosti (1)

  • Maria vlastne mala byť tanečnica, nie poetka. „Ale ja naozaj neviem tancovať, som ako metla,“ hovorí Adam Hoya. (mcvpn)

Reklama

Reklama