Muž s kinoaparátem

"...tento experiment si klade za cíl vytvořit skutečně mezinárodní filmový jazyk založený na úplném oddělení od prostředků divadelní a literární řeči..." Muž s kinoaparátem je mistrovské dílo sovětského avandgardisty a experimentatora, zakladatele skupiny Kino-oků a teoretika přibližování filmové kamery s lidským okem. Tento snímek je vedle Tří písní o Leninovi jeho vrcholným dílem, které s úžasným soundtrackam Michaela Nymana tvoří fascinující geniální film, jenž nemá v dějinách kinematografie obdoby. Způsob střihu a práce s kamerou, výběr situací a témat předběhlo o mnoho let svou dobu a není divu, že v roce 1929 byl tento snímek přijat celkem chladně. Není ale pochyb, kde brala známá "qatsi trilogie" o více než 55 let později inspiraci... Muž s kinoaparátem je dokonalé umělecké dílo, které uchvátí a už nepustí... (20.07.2006)

Tak vám teda nevim co si o tom myslet, Jediná věc která se mi na tom líbila byla stopáž, ba ne, to kecam. Bylo to totiž dlouhý a já se několikrát musel koukat, kolik mi ještě chybí do konce. Na druhou stranu, určitě tam bylo pár zajímavých hrátek s kamerou. Nicméně neumím je ocenit ani v současnosti, natož pak ve starém filmu. Chválit hudbu, která to jakž takž držela pohromadě je taky zcestný, když byla přidána až 70 let po natočení. A i když to možná přineslo revoluční techniky, tak mě to pouze utvrdilo v tom, že dokumenty mě prostě neberou. To jsem si na sebe zase s tou výzvou upletl bič. (22.11.2012)

V roce 1929 spousta lidi nevedela, co to kamera je, mala cast lidi se s ni ucila zachazet a Dziga Vertov s ni rovnou natocil umelecke dilo... Po celou dobu si clovek rika, bylo to v te dobe vubec mozne? Protoze nektere zabery a techniky hluboce prevysuji nektera dila z padesatych let. Neuveritelne... Spousta cennych a historickych zaberu. Hudba pridana k filmu o nekolik desetileti pozdeji je vyborna, radeji bych vsak film videl v originale. At jsou Rusove jaci jsou, tak v umeni (film, literatura, hudba, malirstvi, balet...) jsou jednim z nejvyraznejsich narodu vubec. (02.02.2013)

Záběry z tehdejšího života v Rusku. Lidé, technika, svět kolem nás, maličkosti, dokonce bezdomovci i lidský porod. Otestování schopnosti filmu ve střihu, úhlu snímání, prolínání - prostě všechny dostupné techniky v té době. Hodně záběrů spontánních lidí. Je to nádhera sledovat mraveniště jménem Země. Cinematic Orchestra jako doprovod = umocňuje naivní záběr i zrychlí tep při rychlém střihu. Průkopnický dokument filmu. (26.12.2010)

Tuhle kinematogracky-sebereflexivní lahůdku narozdíl od většiny ostatních sovětských "perel" dvacátých a ranně třicátých let s klidem doporučím všem. Dodnes svěží Film, z nějž čiší nadšení z nového možného vnímání světa, z technických možností a kouzel kamery a střihu. V několika kapitolách se nám Vertov postupně vyznává ze svého okouzlení z technického zázraku, kterým je pro něj kinoaparát. Z tohoto nadšení vyšel snad největší filmový dokumentární film všech dob, který, i když samozřejmě ideologicky vyhraněný (hollywoodské hrané filmy či alkohol tady dostávají kartáč), je zároveň asi největší oslavou samotného technického zázraku zvaného kinematografie. Pro někoho, kdo se o film zajímá trochu do hloubky povinnost. (20.07.2006)