Reklama

Reklama

Vzpoura hraček

  • angličtina The Revolt of Toys (festivalový název)
Animovaný / Loutkový / Krátkometrážní / Pohádka
Československo, 1946, 15 min

Obsahy(1)

Český krátký loutkový film, do něhož je úspěšně včleněna část hraná herci.  Do hračkářovy dílny vtrhne gestapák a chce zatknout majitele. Ten nečeká a uprchne. Hračky se proti nevítanému hostu, který je ze zlosti nad neúspěchem surově ničí, vzbouří a vyhlásí mu boj. Jejich společnému postupu a vynalézavosti, která je lepší zbraní než gestapákův revolver, se podaří přimět tupého nacistického surovce k útěku. Vedle vtipného groteskního děje přináší tento loutkový film zlínské výrobní skupiny i dobrou tendenci, jejíž vyjádření na konkrétním ději je srozumitelné i pro nejmenší diváky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (45)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Geniální zobrazení jediného českého schopného druhého odboje, jejž reprezentují dřevění vojáčci, hasiči, pejsek i další jedinečné postavičky. Linkersova esesáka vám nemůže nebýt líto, když vidíte, v jakém marastu se tu octl, že mu došly všechny náboje a ta dřevěná banda mu ne a ne dát pokoje. A sám führer, chudák, úpí někde v kamnech! ()

Adman 

všechny recenze uživatele

Vynikající pohádka! Poukazuje na tehdejší režim prostřednictvím hlavních tří subjektů, a to: Hračky, řezbář hrařek (rozuměj - dříve byly všechny hračky výhradně ze dřeva) a představitel zákona (nacista, fašista.. to fakt nevim - každopádně záporná postava :)). Řezbár si v poklidu tvoří své malé přátele, kteří mu za jeho lástku se kterou je tvoří naoplátku pomohou. Zničeho nic příjemnou atmosféru naruší náhlý vpád cizího zlouna, který bez logiky zaútočí na řezbáře. Zde je znázorněna nesmyslnost a nelogičnost chování vysoko postavených lidí za režimu ale také bezmocnost, protože řezbáři nezbyde jiná možnost než útěk. Nastává vzrušující část filmu, jak jednotlivé hračky ožívají a chystají vzpouru proti nezvanému hostu. Dávají hlavy dohromady a společnými silami použijí vše možné aby se zbavily přítomnosti zla. Tady vidím podobnost s příslovím, že "v jednotě je síla"... Samotná hračka by toho moc nezmohla, ale za podpory a snahy všech se to k naší radosti povede. Zdálo by se jako když filmek poukazuje na to že režim by se dal zbourat nasazením, chtivostí a spoluprácí všech lidí. Film končí šťastně potupným vyhnáním zmetka. Příběh je natolik jednoduchý že jej pochopí i malé děcko, jako jsem byl já, když jsme si na chalupě promítali tento krásný snímek ještě na 8mm promítačce. ()

Reklama

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Česk(oslovensk)á loutkohra byla vždycky na hodně dobré úrovni a Hermína Týrlová patřila vždycky k její špičce. Na tenhle krátký film jsem úplně náhodou narazil (škoda že) až dnes ráno. Prostě jsem zapl telku a zrovna to dávali. Mohl jsem se, vzhledem k roku výroby a lehce tehdy tendenční tématice, klidně ušklíbat, ale rychle by mě to přešlo. Ta loutkohra, veškeré triky, jsou jednoduše perfektní. Výborná práce, která mě hned pohltila a k mému překvapení mého dvouletého syna taky. Jsem rád, že jsem to viděl, i když s asi dost velkým zpožděním. Krásná práce. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Hraná a loutková groteska z období protektoriátu asi nejlepší a nejslavnější počin této významné české animátorky. Výrobce dřevěných hraček Jindřich Láznička vyřeže karikaturu Hitlera. Gestapák Eduard Linkers chce zakročit a vnikne do opuštěné dílny kde ho čeká nemilé překvapení v podobě oživlých hraček které agresivního vetřelce zesměšní a vyženou. Autorka sklidila značný úspěch s tímto snímečkem na mezinárodních festivalech a to v Benátkách a v Bruselu. Už námět k tomuto filmu položily filmový rutinéři a to Elmar Klos, Bořivoj Zeman a L. Toman a to mluví samo za sebe. Jinak Eduard Linkers jak už napsal Ej Hlemýžd hrál ještě tedy ve filmu Nikdo nic neví ve kterém vytvořil asi svou největší roli a kde podal skoro podobný výkon a tam zase šel na oplátku po herci Filipovském a Marvanovi. Zemřel snad tuším v roce 2004...? A viděl jsem ho ještě navíc ve filmu Krakatit, naposledy ho mohli diváci tady u nás shlédnout v roce 1949 a to ve filmu Soudný den. Za svou kariéru natočil, nebo se podílel ještě celkem, krom tedy Vzpoury hraček, Krakatitu a Soudného dnu na dalších 10 filmech. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Vzpoura hraček je legendární groteskou plastické symbiózy hraného filmu s loutkovým. Účty krutosti válečného běsnění je moudřejší vystavovat se šarmantním nadhledem, což velkolepé galapředstavení fantazie Hermíny Týrlové (za režisérské spolupráce Františka Sádka) dokonale naplňuje. Výsměch poraženému světovému nepříteli je tu zdrojem všeobecné úlevy, Eduard Linkers byl ideálním představitelem všehoschopného úlisného nacisty a Jindřich Láznička se uzdravil svou úlohou hračkářského mistra Josefa Hoblíka. Zlo musí být po zásluze potrestáno a je celkem jedno, zda-li ty způsoby evokují něco hrdinského, nebo se dopřává prostor pro uličnickou duši hravé Hermíniny podstaty. Choreografická souhra prastarých a již dávno zapomenutých hraček je úchvatná, míra potrestání se nestává vulgaritou, ale vyznačuje se důvtipem, rozverností a radostí ze života. Rozkošné to pobavení při záslužném potrestání nacistické zlovůle. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama