Barbora řádí

Příjemná komedie o tom že charismatická Bušová a Nedošínská nechají odjet své polovičky do Prahy. Bušová povolí své kamarádce svádět svého budoucího manžela aby poznala jestli má pevnou vůli a tuto rodinu s finančními problémy zachrání situace kdy se Plachta zamiluje do Nedošínské. Ta se s ním cítí dobře a vyjedou si spolu do Prahy. A tam Nedošínská začne řádit protože zjistí, že se její manžel tahá s nějákou slečnou. Samozdřejmě se na konci vše urovná. Ale jinak si myslím že děj moc dobrý. :-) (13.06.2018)

Ač s velkým respektem k Antonii Nedošínské či Thedorovi Pištěkovi st. a jejich dobrému výkonu se jedná o spíše podprůměrnou komedii. V Barbora řádí velmi zaostává pozadí (ač myslím na to, že v té době se vše stavělo spíše na naraci) a všechno (postavy) se děje více méně deus ex machina... Prázdné... Určitě s oběma jmenovanýma existuje spousta lepších snímků. P.S. Docela mě potěšila prvorepubliková "prosperita" - na farmářském náklaďáku bije do očí značka Chevrolet Truck... =) Ne aby jsi plakala nebo si tě vezme tady bubák (21.02.2010)

Barbora řádí a s ní i jiní..! Opět dobří T. Pištěk a A. Nedošinská v této nenáročné lidové komedii, jim psané na tělo. Doopravdy nepostradatelná dvojice věčných filmových manželů. V kolika filmech si už společně zahráli, jen si všichni vzpomeňme.? K nim bych pak ještě přidal herce J. Kohouta jako člena záložny Klandra či krejčího Mráze kterého ztvárnil Jindřich Plachta. Obě dvě role byli též docela pěkné, komické a vcelku vyvedené. Ve filmu také zazněla tehdy populární písnička "Má krásná seňorito" v podání oblíbených "Melody Boys" R. A. Dvorského. Jinak se ale jednalo spíš o takový řadový, tehdejší průměr, který byl tehdy přes tu spoustu poměrně stejných filmů, velice snadno zaškatulkovatelný.. (09.12.2006)

Jeden z těch řadových a spíše slabších snímků předválečné produkce, v němž samozřejmě vyniká dvojice Pištěk - Nedošinská - cenný a vzácný je jejich manželský duet; ukazuje se, že jsme ve 30. letech měli výborné hudebníky, Josef Kumok k nim nesporně patřil. Jinak je příběh všední a pokud ho vidíme víckrát, docela se nudíme. Duo Mrázek - Paul mi tu nesedí vůbec, Bušová je jako v mnoha dalších filmech toporná, Kšírová se do své role nehodí a Ela Šárková ve své tradiční roli kabaretní umělkyně nedostala příliš prostoru. Kohoutův humor taky příliš nemusím, jen na tu bábovku bych měl taky chuť. Rozhodoval jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, nakonec to sklouzlo ke dvěma. (21.06.2014)

"Pane vrchní, jeden spálený řízek a nedovařený brambory! Já se tady chci cejtit jako doma." Komediální snímek třicátých let naplněný nejrůznějšími hláškami až po okraj. Zdánlivě skromný příběh se především točí kolem sňatku na inzerát, který začíná zvolna, ale pomaličku nabírá na obrátkách až skončí v groteskní rovině. "Jaký má pěkný rukopis…" "Vždyť je to psané na stroji!" "Ať! Ale krasopisně." Spolu s hláškami také na divákovu bránici útočí spousta nejrůznějších gagů, ve kterých především exceluje Antonie Nedošínská a Theodor Pištěk, které doplňuje herecké osazenstvo své doby, jako třeba Jindřich Plachta, Helena Bušová, Fanda Mrázek a mnoho dalších. Snímek sice má pouhých osmdesát minut, ale vlivem své žánrové údernosti plně postačí. Alespoň se to nikde netáhne a i přes své značné stáří nijak nenudí. Alespoň filmové pamětníky s úctou na filmová třicátá léta. Jen tak pro zajímavost. Ve snímku je krátce zaznamenána dodnes známá pražská Matějská pouť, nechybí ani Karlův most, po kterém přejede auto, či známá scenérie Pražského hradu. Na režijní stoličce seděl Miroslav Cikán, čímž je řečeno vše. Na kvalitě filmu, jako obvykle, zub času zanechal své stopy, ale to lze s úctou přehlédnout. (24.04.2021)