Velká přehrada

Filmy z této nijaké doby naší kinematografie mám rád a jsem k nim velice tolerantní. Toto je bohužel naivní( s tím jsem počítal), blbě zahrané ( s tím jsem počítal) a velmi nudné ... s tím jsem moc nepočítal takže jsem to vypnul ve 24. minutě (1. pokus byl po 17.minutě) Holmane, věř, že více jsem pro tvou památku vážně učiniti nemohl (Kurva, snad ještě nežije, musím se mrknout) (13.12.2011)

Čekal jsem legrační agitku. Tohle mne ani za mák nebavilo a tak jsem přestal film jaksi "vnímat". 20110906asi 30/10604++++++++++++++++Souhlas s mým předchozím komentářem. Jen bych ještě dodal, že se mi Mandlová nikdy nelíbila, ale zde v tomto filmu, v tom účesu a saku jsem měl drobátko potíže ji rozeznat od chlapa. 20170504 (09.03.2014)

No téda...takovouhle tématiku bych hledal spíše na přelomu 40. a 50. let a ne v roce 1942... Jak se to těm komoušům vůbec mohlo podařit, natočit v Protektorátu takovýhle sračkovo-budovatelský film - dvě hvězdičky dávám pouze za herecké výkony Mandlové a Vejražky - Mandlová jako vždy nádherná a krásně ledová (a dokonce se odvážím tvrdit, že je zde půvabnější než v Kristiánovi a všech ostatních filmech), Vejražka výtečný herec. Zklamáním je výkon Gollové - ona opravdu není romantický typ - září pouze v komediích... (24.05.2011)

Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka). (23.07.2011)

Ultrasupermegamaxi čestný inženýr se raději vydá do hvozdů, než aby kryl šejdířství svého šéfa. Inu dobrá, tento naivní námět by se dal zkousnout. Nad čím už se dá mávnout rukou mnohem méně, je značná šablonovitost jednotlivých postav a jejich totální černobílost. Co však nedokážu snímku odpustit je podlézavost režimu. Českým filmařům se během okupace dařilo uniknout z oslav nacismu prostinkými romantickými filmy, lehkými komediemi a občas dokonce i hodně zdařilým snímkem. Zdá se mi, že krom Holmana nikdo z českých režisérů neměl potřebu, natočit oslavu národního socialismu. A není to jen v ukázce toho, jak se buduje velké vodní dílo, které dalo mnoha lidem práci a v budoucnu bude mnoha dalším sloužit, ale je to především v podprahových sděleních. Čestný inženýr je árijský typ, zlořečený stavitel je Žid. Dcera Žida svádí mladého muže, ale z její strany jde pouze o prospěch, nikoliv o cit. Mandlová je v roli této egocentrické mrchy hodně přesvědčivá. Gollová v roli mladého a naivního trdla plného ideálů také. Jsem dosti v rozpacích z toho, že by zúčastnění herci vědomě účinkovali ve filmu oslavujícím národní socialismus. Jelikož to, že pan velkostavitel je Žid, zazní ve filmu jen jednou a přestože v tu chvíli mluví Vejražka, je to vysloveno jiným hlasem, domnívám se, že tato informace byla do snímku vsunuta až po dokončení postsynchronů. Což dosti zužuje okruh těch, kteří mohli z naivního protektorátního filmu udělat české echo na Žida Süsse. (04.08.2023)