foto

Alois Mecera

  • nar. 13.12.1901
  • zem. 1963

Biografie

Alois Mecera se narodil 23. července 1898 v Praze do dělnické rodiny. Kvůli těžké rodinné finanční situaci nemohl jít studovat, vyučil se zámečníkem, truhlářem a štukatérem. Je zajímavé, že právě tyto řemesla mohl uplatnit při své budoucí architektonické práci.

Do filmového světa ho po první světové válce přivedl švagr, filmový režisér, scenárista, kameraman, producent a podnikatel Josef Kokeisl (1894 až 1951). Oborem, kterému se celý život věnoval, byla filmová scénografie a architektura. Nejprve začínal na postu asistenta architekta Bohuslava Šuly (1887 – 1967), např. u dramatu Borise Orlického UKŘIŽOVANÁ (1921).

Od poloviny 20. let pracoval jako samostatný filmový architekt v ateliérech AB na Vinohradech, poté Na Kavalírce v Košířích, ve 30. letech v ateliérech AB na Barrandově, po roce 1945 samozřejmě přešel do Československého státního filmu.

Během své kariéry spolupracoval i s rakouskou a německou (mj. německé verze českých filmů nebo filmy, natočené pouze v německé jazykové mutaci: POLIBEK VE SNĚHU či PÍSEŇ DROŽKÁŘE) i slovenskou (př. MLADÉ SRDCIA) kinematografií. Účelnou filmovou stavbou obohatil desítky němých i zvukových (později i poválečných) českých filmů. Jeho filmografie čítá přes sto titulů.

Alois Mecera se ve 20. letech, v dobách němé kinematografie, podepsal pod snímky Václava Kubáska (JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ, DVOJÍ ŽIVOT, DĚVČE Z HOR, JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ, OKOVY, VÁLEČNÉ TAJNOSTI PRAŽSKÉ, V PANSKÉM STAVU, NEMODLENEC), Hanse Otto (DÁMA Z BARU), Svatopluka Innemanna (Z ČESKÝCH MLÝNŮ, JOSEF KAJETÁN TYL, ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ, LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ, MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA, PLUKOVNÍK ŠVEC), švagra Josefa Kokeisla (PARNASIE, POPELKA), Karla Antona (DO PANSKÉHO STAVU), Přemysla Pražského (BATALION), Karla Lamače (ŠVEJK NA FRONTĚ), Gustava Machatého (ŠVEJK V CIVILU), Rudolfa Měšťáka (SVÉHLAVIČKA) a nebo Miloše Hajského (LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU).

Ve zvukové éře 30. a začátku 40. let navázal Alois Mecera po tříleté přestávce spolupráci se stávajícími a s novými režiséry: Václav Kubásek (OSUDNÁ CHVÍLE, SVĚTLO JEHO OČÍ, DĚTI VELKÉ LÁSKY, NAŠI FURIANTI, ŽENY U BENZINU, DVOJÍ ŽIVOT), Václav Binovec (POLIBEK VE SNĚHU, DRUHÉ MLÁDÍ, BLÁHOVÉ DĚVČE), Miroslav Cikán (LOJZIČKA, PELIKÁN MÁ ALIBI), Jan Sviták (ROZVOD PANÍ EVY, POSLEDNÍ PODSKALÁK), Ladislav Brom (HARMONIKA, ŽIVOT JE KRÁSNÝ), Vladimír Slavínský (ZLATÝ ČLOVĚK, DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, POZNEJ SVÉHO MUŽE, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ, ADVOKÁT CHUDÝCH) či Martin Frič (MUŽ Z NEZNÁMA, TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA, MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA, ROZTOMILÝ ČLOVĚK, HOTEL MODRÁ HVĚZDA).

V roce 1941 omezil svojí činnost v českém filmu, po pětileté pauze se do něho opět vrátil. Byla to však už znárodněná poválečná doba. Opět tvořil stavby pro Václava Kubáska (VELKÝ PŘÍPAD, V HORÁCH DUNÍ, PORTÁŠI, ŽELEZNÝ DĚDEK a MILUJEME), Jiřího Slavíčka (MORDOVÁ ROKLE) a nově pro Josefa Macha (VELKÝ PŘÍPAD, RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ a HOŘKÁ LÁSKA), Václava Wassermana a Ivo Nováka (NEJLEPŠÍ ČLOVĚK) a také Jaromíra Pleskota (OBUŠKU, Z PYTLE VEN!, KAM S NÍM? a ROBINSONKA). Zcela naposledy se pět let před svou smrtí Alois Mecera podílel na titulu Josefa Macha HOŘKÁ LÁSKA (1958) se Zdeňkem Štěpánkem, Josefem Bekem a Evou Kubešovou v titulních úlohách.

Ještě v němé éře si dvakrát zahrál epizodky na filmovém plátně. Byl nejprve milým služky Františky (Marie Fingerová) Ferdíkem v komedii Václava Kubáska JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (1925) a bytovým architektem v melodramatu KDYŽ VALČÍK ZNÍ (1929) Oldřicha Kmínka. Za stavby pro film Martina Friče MUŽ Z NEZNÁMA (1939) obdržel Národní cenu (1940).

Filmový architekt Alois Mecera zemřel 6. prosince 1963 v Praze ve věku pětašedesáti let. Stal se jedním z průkopníků české filmové scénografie, kterou pomáhal formovat v těžkých a stále ještě pionýrských dobách 20. let a obětavě se jí snažil rozvíjet až do let padesátých.

Jaroslav "krib" Lopour

Scénografická filmografie

Filmy

1958 Hořká láska
1956 Robinsonka
1955 Kam s ním?
Obušku, z pytle ven!
1954 Nejlepší člověk
1952 Mladé srdcia
1951 Milujeme
Mordová rokle
1950 Racek má zpoždění
1948 Železný dědek
1947 Portáši
1946 V horách duní
Velký případ
1943 Slabá chvíle
1941 Advokát chudých
Gabriela
Hotel Modrá hvězda
Roztomilý člověk
Střevíčky slečny Pavlíny
Těžký život dobrodruha
1940 Dva týdny štěstí
Minulost Jany Kosinové
Muzikantská Liduška
Panna
Pelikán má alibi
Poslední Podskalák
Poznej svého muže
Přítelkyně pana ministra
Směry života
Život je krásný
1939 Dvojí život
Dědečkem proti své vůli
Mořská panna
Zlatý člověk
Žabec
Ženy u benzinu
1938 Bláhové děvče
Druhé mládí
Manželka něco tuší
Pod jednou střechou
1937 Harmonika
Naši furianti
Píseň drožkáře
Rozvod paní Evy
Ztratila se Bílá paní
Švanda dudák
1936 Děti velké lásky
Lojzička
Manželství na úvěr
Světlo jeho očí
1935 Hra náhody
Polibek ve sněhu
Viktorka
1933 Exekutor v kabaretu
1930 Černý plamen
1929 Andělíčkářka
Boží mlýny
Chudá holka
Hanba
Hanka a Jindra
Kamarádské manželství
Když valčík zní
Loretánské zvonky
Plukovník Švec
Popelka
Pražské švadlenky
Starý hřích - kalich hořkosti
Tchán Kondelík a zeť Vejvara
Z českých mlýnů
1928 Dva pekelné dny
Kainovo znamení
Kedlubnový kavalír
Osudné noci
Pramen lásky
Stín ve světle
V blouznění
Ve dvou se to lépe táhne
Známosti z ulice
1927 Bahno Prahy
Batalion
Kašpárek a Budulínek
Krásná vyzvědačka
Milenky starého kriminálníka
Perníková chaloupka
Sladká Josefínka
V panském stavu
Švejk v civilu
1926 Dar svatební noci
Loupežníci na Chlumu
Lásky Kačenky Strnadové
Příběh jednoho dne
Svéhlavička
Válečné tajnosti pražské
Švejk na frontě
Švejk v ruském zajetí
1925 Do panského stavu
Jedenácté přikázání
Josef Kajetán Tyl
Okovy
Parnasie
Z českých mlýnů
1924 Dvojí život
Dáma z baru
Děvče z hor
Jindra, hraběnka Ostrovínová
Nemodlenec

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky