Biografie
Herec Felix Kühne se narodil dne 1. září 1893 v Praze, jeho rodné jméno bylo Felix Kuh, ale zažádal si úředně o změnu jména na Kühne. Narodil se do židovské rodiny, jeho otec byl obchodník Julius Kuh (1858-19??), (jeho sestra, Ernestine se provdala, za Hermana Kische, a měli spolu syna, později známého spisovatele Egona Erwína Kische). Maminka se jmenovala Julie roz. Reimanová. Felix, měl ještě staršího bratra Emila.
O jeho divadelních začátcích a i případném studiu, není nic známo. Poprvé je jako divadelní herec zaznamenán v divadle v Olomouci 1916, pak ve Vídni ve Volksbühne 1917. Od roku 1920 hrál v Pražském Německém divadle, kde hrál do roku 1924 a dle dobových kritik, zde byl důležitým hercem souboru.
V roce 1925 hrál jednu sezonu v divadle Komedia. V roce 1928 žil v Berlíně a i zde vystupoval v divadle. Další informace z jeho divadelní kariéry nejsou známy. Ve filmu si zahrál ještě v němé éře, a to dvakrát, když přišel zvuk, natočil dalších 23 filmů, jednak epizodky a občas i větší role.
Poprvé zavítal do ateliérů, aby ve filmu Modche a Rézi (1926) vytvořil roličku šámese. Po dvouleté přestávce si v roce 1929 zahrál sovětského komisaře, ve filmu Plukovník Švec.
Do zvukového filmu vstoupil hned na jeho počátku, když si v roce 1930 zahrál ve třech filmech, němou epizodku vojáka v české i německé verzi filmu C. a k. polní maršálek a hausírníka ve filmu Tonka Šibenice.
Rok 1931 byl jeho nejúspěšnějším rokem, natočil sedm filmů, epizodku záložníka ve filmu Miláček pluku, epizodku zpěváka ve filmu Poslední bohém, souseda v české a německé verzi filmu On a jeho sestra, lékaře v Dobrém vojáku Švejkovi, účetního Kühne ve filmu Obrácení Ferdiše Pištory a hlavně jeho největší role, roztomilý a upovídaný strýc Ignác Kauders, ve filmu Muži v offsidu.
Rok 1932 mu nabídl jen dvě role, ve filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, si zahrál větší roli zrádného ministra a ve filmu Načeradec, král kibiců, si zahrál otravného hosta v kavárně, který zde sedí celý den a mezitím si přečte veškeré noviny a časopisy.
Rok 1933 byl o trošičku štědřejší, hrál ve třech filmech, ale vždy jen v epizodkách. Po epizodce inspicienta ve filmu Diagnosa X, vytvořil opět epizodku ve filmu V tom domečku pod Emauzy a ještě epizodka kamelota ve filmu Jsem děvče s čertem v těle.
V roce 1934 natočil opět jen dva filmy, diplomata ve filmu Žena, která ví co chce a epizodku zástupce továrny na nedobytné pokladny hrál ve filmu Zlatá Kateřina. Rok 1935 mu nabídl sice tři role, ale opět jen epizodky, reportéra v Prvním políbení, hosta v baru v Osudné chvíli a účetního Novotného, ve filmu Koho jsem včera líbal?.
Rok 1936 byl pro něho, co se týká filmu, nejhorší, natočil jen epizodku novináře ve filmu Švadlenka s Lídou Baarovou v hlavní roli. Poslední rok, kdy mohl filmovat, byl rok 1937, po epizodce raněného v nemocnici ve filmu Poručík Alexander Rjepkin se s diváky v kinech nedobrovolně rozloučil větší rolí židovského hostinského Marka Ehrmana.
Z jeho osobního života je známo jen to, že 30.března 1941 se v pražské židovské synagoze oženil s Hermínou Schwambaumovou (1891-1941/42). Radosti, manželského života si však dlouho neužíval, 21. října 1941 byl i se svou manželkou donucen nastoupit do transportu do koncentračního tábora v Lodži v Polsku, kde oba zemřeli. Bohužel přesné datum není známo.