Jean-Jacques Annaud

Francouzský filmový režisér, scénárista a producent nepatří k tvůrcům, kteří natáčí filmy každý rok. Jeho díla jsou však nesmírně kvalitní a nepřehlédnutelná a Annauda proto můžeme bezesporu řadit vedle Luca Bessona mezi nejlepší evropské režiséry současnosti.

Jean-Jacques absolvoval školu Vaugirard a pařížský IDHEC. V letech 1968-1974 se věnoval natáčení reklamních šotů (má jich na kontě přes 500). V r. 1976 debutoval celovečerním snímkem VÍTĚZSTVÍ SE ZPĚVY, satirou na kolonialismus, která pod změněným názvem ČERNÍ A BÍLÍ V BARVÁCH získala Oscara a přinesla Annaudovi celosvětové uznání.

Následně režisér natočil fotbalovou komedii HLAVIČKA a v r. 1981 přichází se svým dosud nejambicióznějším projektem BOJ O OHEŇ – drama z rané historie lidstva popisující strastiplné putování pravěkých lidí za ohněm. Film obdržel Oscara za nejlepší masky a objevil do té doby neznámého herce jménem Ron Perlman.

Pověst „zázračného dítěte francouzského filmu“ si Annaud o pět let později upevnil svým dalším snímkem JMÉNO RŮŽE – úspěšnou adaptací historického románu Umberta Eca, kde si pod jeho vedením zahrál třeba Sean Connery nebo mladičký Christian Slater.

V r. 1988 převádí na plátna kin další riskantní počin MEDVĚDI inspirovaný Curwoodovým románem Král šedých medvědů. Pozoruhodný film, ve kterém se opět prakticky nemluví, získal Césara za režii a nominaci na Oscara za nejlepší střih.

Podle knižních předloh vznikají i jeho následující díla – příběh bouřlivého milostného vztahu francouzské dívenky a bohatého Číňana MILENEC a dobrodružný snímek popisující okupaci Tibetu Číňany a netradiční přátelství mezi rakouským horolezcem Heinrichem Harrerem a mladým 14. Dalajlámou SEDM LET V TIBETU.

V r. 2000 podle vlastního scénáře realizuje válečné drama vycházející ze skutečných událostí NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI a jeho zatím posledním filmem je příběh dvou tygrů pro celou rodinu DVA BRATŘI (2004).

Annaud je prostě tvůrce, který se nebojí experimentovat. Každý jeho další počin je očekávanou událostí a některá jeho díla by se dokonce dala označit jako kultovní.

Lukáš "Vojcl" Vojáček