foto

Antonín Kopřiva

  • nar. 25.11.1949 (69 let)
    Olomouc, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Ačkoliv mám v občanském průkazu místo narození Olomouc, počítám se k Prostějovákům, mezi nimiž jsem vyrostl a strávil jedenadvacet let života. Od klukovských let jsem patřil mezi „filmožrouty“, a pak mě vedle hokeje držela hlavně letadla. Proto jsem také čtyři roky aktivně létal na větroních, dokud mi v tom úraz na lyžích nezabránil. Touha se povznést alespoň vnitřně, vášeň k hudbě a poezii mě zavedla do okruhu lidí stejných zájmů, do okruhu těch, z nichž později vykvetlo HaDivadlo a s nimiž jsem provozoval prostějovský I-Klub poesie včetně vlastních, autorských večerů, dokud nebyl policejně uzavřen (1971). Následoval „útěk“ do Prahy. Na FFUK – obor psychologie – to neprošlo. Až o řadu let později jsem úspěšně absolvoval FAMU (1982) tv adaptací Ray Bradburyho 451° Fahrenheita a autorským filmem Hranice vdovy na motivy novely Norberta Frýda. Zejména ten mi otevřel cestu k samostatné celovečerní tvorbě na Barrandově, kde jsem pracoval od roku 1973 první čtyři léta jako asistent režie, návazně jako pomocný režisér zejména u Jaroslava Papouška, Hynka Bočana, Otakara Vávry a hlavně u nezapomenutelného Františka Vláčila, kterého považuji za svého „filmařského tatínka“. Když jsem se s ním loučil, že jdu dál vlastní cestou, řekl mi: „Musíš! Už bylo na čase.“

Bylo to roku 1983, kdy vznikl ZÁMEK NEKONEČNO s Pavlem Křížem, Davidem Matáskem, Ondřejem Vetchým, Karlem Rodenem, Sagvanem Tofi, Danem Netušilem, Mahulenou Bočanovou, Zdenou Seifertovou, Carmen Mayerovou, Jiřím Ornestem, Jiřím Langmilerem a plejádou dalších českých herců. V následujícím roce získal film na trutnovském festivalu filmů pro mládež druhou hlavní cenu, Cenu Mladé Fronty a Pavel Kříž si odnesl Malé zlaté slunce za herecký výkon. V polském Koszalinu ve stejné kategorii vyhrál. Následoval válečný film AŽ DO KONCE (1984) se skvělými Eduardem Cupákem, Slávkem Jandákem a Michalem Pavlatou v rolích prchajících esesáků, držících jako rukojmí skupinu dívek (Veronika Gajerová, Zdena Seifertová, Miriam Chytilová, Yveta Kornová, Eva Kulichová, Kateřina Lojdová a další). Film získal následujícího roku Cenu moskevských filmových dramaturgů (1985). V témže roce byl volně podle románu Jiřího Švejdy natočen i film HAVÁRIE(1985) s Janou Paulovou, Petrem Pospíchalem, Slávkem Jandákem a Zdenou Seifertovou v hlavních rolích. Do všech tří filmů bylo, jak jinak tehdy, cenzorsky zasahováno a spory s vedením FSB vyvrcholily „nucenou přestávkou v činnosti“. „Zóna iluzí“ (volné pokračování „Zámku nekonečno“) byla stažena z výroby a už nikdy nevznikla…

Během čtyřletého období, kdy jsem „nesměl na titulky“, mě přátelé drželi nad vodou tím, že mi umožnili natáčení bezejmenných reportáží a videoklipů pro tehdejší Československou televizi – dětské a hudební vysílání. Zůstal jsem u profese napříč všemi žánry, na které lze jen pomyslet. Blýskat na lepší časy se začalo až na sklonku r. 1988 tv inscenací „Uraz“ realizovanou v Brně a po Palachově týdnu v r. 1989 nečekaným, znovuotevřením scénáře „Křížová vazba“ podle předlohy Rudolfa Ráže. Bohužel s více jak dvouletým zpožděním a než byl film dotočen, přes téma se převalila doba. Současně se však rozvinula má legální spolupráce s televizí, zejména díky Zdeňku Svěrákovi, Jaroslavu Uhlířovi, Karlu Šípovi, v dramaturgii Aleše Košnara (Cimrman sobě I.a II., Hodina zpěvu II. a III., KLIP-KLAP…) a také s živým vysíláním Studia KONTAKT a KONTAKT NIGHT v dramaturgii Darji Macákové a Líby Koterové-Šmuclerové. Krásné tři roky. Kvůli sporům o Jirotkova „Saturnina“ jsem však spolupráci s televizí ukončil (1992) a odešel do „komerce“.

Život a práce v reklamě (Agentura T.T.V. a studio Avears) mě přivedli nejen k reklamě, firemním image filmům, či k novým technologiím a postupům, ale k ucelenému pohledu na marketing, k pestrým aktivitám v rámci ATL a BTL, B2C a B2B. I v tomto oboru se mi podařilo získat nějaká ocenění, zejména Bronze Award of 23rd Overseas Advertising Contest - Japan ´96 pro klienta PANASONIC CZ za tv klip „GAO DIGITAL“ a pro téhož klienta v rámci veletrhů INVEX ´96 /97 – Expo Image, Grand Expo Image i Cenu Expozice roku 1996. Za výstavní činnost jsem získal pro klienta Metrostav v období 2004 – 2007 za jeho expozice dvakrát za sebou cenu AURA. Stal jsem se i autorem věrnostních programů CRM, správcem firemní databáze a přes různě se měnící funkční tituly plnil tak vedle tvůrčí autorské činnosti v zásadě jednu a tutéž roli – roli „kreativního producenta“.

Po „výprodeji agentury“ jsem se vrátil do pozice tvůrce „na volné noze“ – neboli svobodného povolání – k původní profesi režiséra a scenáristy coby „srdeční záležitosti“. Začal jsem také znovu spolupracovat s Českou televizí. Zatím v rovině dokumentární tvorby, ale připravuji i na návrat k hrané tvorbě, kterou považuji za svou převažující doménu.

© Antonín Kopřiva – 22. ledna 2012

Režijní filmografie

Filmy

2015 Výměna
1992 Kšeft (TV film)
1991 Causa commedia (TV film)
Cimrman sobě (TV film)
1990 Křížová vazba
1989 Úraz (TV film)
1985 Havárie
1984 Až do konce
1983 Zámek Nekonečno
1981 Hranice vdovy (studentský film)
1980 451°Fahrenheita (TV film)
Když se prořezávají zoubky (studentský film)

Dokumentární

2011 Povolání kaskadér (TV film)
Stará domovní znamení (TV film)
2006 Rekonstrukce kaple Utrpení páně na hoře Kalvárii
Výchova bažantů v Čechách
2001 Elita armády
1999 Generál Raymund Hanák
1990 Země sv. Jiří (TV film)
1987 Dítě, prostor a hra
Hračky
1986 I.I.A.S.A.

TV pořady

2001 Receptář prima nápadů (TV pořad)
1994 Riskuj! (TV pořad)
1988 Hodina zpěvu (TV pořad)
1987 Klip klap (TV pořad)
Láska z krásný nehody (TV pořad)
1978 Hitšaráda (TV pořad)
1964 Vlaštovka (pionýrská) (TV pořad)

Scenáristická filmografie

Filmy

2015 Výměna
1985 Havárie
1984 Až do konce
1983 Zámek Nekonečno
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace