Šintaró Kacu

Šintarô Kacu, rodným jménem Tošio Okumura přezdívaný Kacu-šin, byl japonský herec, zpěvák, producent a režisér. Jeho otcem byl herec kabuki (jedna ze tří tradičních forem japonského divadla) a hráč na šamisen (japonskou třístrunnou loutnu) Kacutodži Kineja a hercem byl i jeho starší bratr Tomisaburo Wakajama. V roce 1962 se oženil s herečkou Tamao Nakamurovou, jejich synem je herec Rjutaro Gan. Nejznámější Kacuovou rolí je bezpochyby slepý Jakuza anma (masér) Zatojči ze série filmů stejného jména, populární v 60. a 70. letech. V letech 1962-1973 ztvárnil tuto postavu v celkem 25 filmech, film z roku 1989 si už i sám režíroval a Zatojči se objevil i v telezivním seriálu.

V průběhu své dlouholeté a pestré kariéry v japonském zábavním průmyslu se stal Kacu výrazným elementem, se kterým bylo nutno počítat. Po uzavření "Daiei Studios" založil filmovou společnost "Katsu Productions", jejímž cílem byla podle všeho tvorba, která měla zahýbat zavedenými hodnotami a posunout tvůrčí hranice své doby. Mnohé z její produkce je nyní považováno za klasiku ("Gojokiba", "Kozure okami"..). Zaobírala se intenzívnějšími tématy, jako byly sex a násilí a její vliv můžeme vystopovat až do současné japonské kinematografie.

Těžký alkoholik, několikrát zadržený pro užívání drog (marihuana, opium, kokain..), naposledy v roce 1992. Tyto incidenty ho také připravily o několik rolí, včetně té v krimi dramatu Ridleyho Scotta ČERNÝ DÉŠŤ (1989), kde se místo něj nakonec objevil Ken Takakura. Pověst potížisty měl i mezi filmaři. Když jej Akira Kurosawa obsadil do vedoucí úlohy ve svém válečném dramatu KAGEMUŠA (1980), opustil Kacu štáb ještě před koncem prvního natáčecího dne a následně si přivedl na plac svoje lidi. Hlavní příčinou vzájemných neshod prý byly jejich silné osobnosti.

Obviněním a ostudě musel Kacu čelit po tragickém úmrtí kaskadéra Jukia Kata, smrtelně raněného během natáčení Kacuovým vlastním synem - došlo k záměně atrapy za opravdový meč. "Katsu Productions" nakonec přivedlo ke krachu špatné hospodaření a dluhy z hazardu. Ve svém bestselleru "Život gejši" prohlašuje slavná kjótská gejša Mineko Iwasaki (1949), že udržovala s Tošiem – nazývala ho rodným jménem - poměr. Pětiletý románek skončil v roce 1976, kdy Mineko došlo, že by byla vždy až na druhém místě, za manželkou. Do Kacuovi smrti z nich však zůstali dobří přátelé.

V australském Queenslandu našel svého "pokrevního bratra", Briana Kinga, se kterým v letech 1979-1980 připravoval natáčení filmu podle skutečné události z počátku srpna 1944: Více než 1100 japonských válečných zajatců se tehdy pokusilo o útěk z tábora v australském městečku Cowra (231 jich zahynulo, mnozí spáchali sebevraždu). Kacu si měl ve filmu zahrát a současně jej režírovat. Produkoval historickou televizní ságu podle manga (komiksu) "Kozure okami" (Vlk samotář a mládě, 1973) s účastí jeho bratra Tomisabury. Série byla později shrnuta do filmu SHOGUN ASSASSIN (1980).

S bratrem si zahrál v seriálu "Oši samuraj" (Němý Samuraj, 1973), jehož byl také spoluautorem a producentem. Je spoluautorem, režisérem a producentem policejní série "Kejši-K" ("Komisař K"), ve kterém si zahrál se svojí dcerou Masami. Za zmínku stojí trilogie o "Gojokibě" z let 1972-1974 (v USA uváděná jako "Hanzo the Razor", tedy "Hanzo Břitva"). Šintarô Kacu byl vynikajícím hráčem na šamisen a také zpěvákem. Nazpíval několik popových alb, i alba v japonském žánru enka. Jeho jméno zůstane nicméně navždy synonymem pro Zatojčiho – slepého šermíře. Kacu zemřel v 65 letech na rakovinu jícnu.

Marek "džanik" Janík