bloom

Roberto Benigni ztvárnil podle mě po Sellersovi nejlepší Closeauovskou variaci. Burt Kwouk jako Cato potěší, stejně jako profesor Auguste Balls v podání Graham Starka nebo jako vždy skvělý čecho-angličan Herbert Lom. Jenom nechápu jak to je s Claudií Cardinalovou. V prvním Růžovém panterovi hrála lugašskou princeznu a tady hraje Marii Gambreliovou, kterou v Closeauovi na stopě hrála německá hvězdička Elke Sommer.

Nejlepší díl série.

Naprostý souhlas s Macikem a tak trochu i s monologem. Dneska se tomu divím, ale samotný nápad na nový díl ve mě zpočátku obavy nevyvolával, protože s ním byla zveřejněna 4 jména: Steve Martin, Kevin Kline, Jackie Chan jako Cato a Ivan Reitman jako režisér. Jenže ve scénáři se Cato neobjevil (byl nahrazen Pontonem v podání Jeana Rena, jehož komický potenciál tu tvůrci nevyužili ještě míň než Francis Veber v Drž hubu - to asi dokáže jen Christian Clavier) a Steve Martin si přivedl svého režiséra, který moc ty komedie točit neumí... Martina si jako komika vážím, ale myslím, že jeho komika byla vždy spíš trochu někde jinde. (Mimomchodem před ním byli kandidáty na roli Kevin Spacey, Mike Myers, Chris Tucker a Kevin Kline než dostal roli Dreyfuse.) Ale roli zvládl lépe než Alan Arkin. Oproti tomu Kevin Kline je sice výborný jako vždy, jenže Dreyfuse mám spojeného s představou šíleného maniaka a ne ironického ješity. Beyoncé je naprosto zbytečná, stejně jako celý příběh, který se kolem ní točí. Scénář je špatný, zápletka i některé vtipy (obvzlášť ty s pšouky jsou naprosto zbytečné). Jiné vizuální gagy se oproti tomu můžou rovnat s originálem. Vyhněte se dabingu, kde je sice Jiří Prágr dobrý, ale překladatel (nebo to bylo už ve scénáři?) nepochopil, že Closeau má sice komolit slova, ale ne v takové kadenci, kterou Sellers neměl. Celkový film ve ně budí dojem jako Inspektor Closeau z r. 1968: proč to nemohl být pouze nešikovný detektiv a nejmenoval by se Closeau? Kdyby se radši natočila dvojka Johnyho Englishe.

Nejvíc si z toho pamatuju na Terryho-Thomase a Sellerse v roli padouchů.

Už to není úplně ono, ale pořád jsem se královsky bavil. Navíc skaldba Hong Kong fireworks se Henrymu Mancinimu jako vždy povedla. Máme tu čest poprvé se setkat s profesorem Augustem Ballsem v podání Grahama Starka, Sellersova celoživotního přítele, který ztvárnil roličku téměř v každém jeho filmu. V Closeauovi na stopě byl Herculem, pomocníkem hlavního hrdiny a v RPZS oním hoteliérem, jehož pes nekouše. Ale postava profesora Ballse, byla napsána už pro RPZS a dokonce byli některé záběry natočeny. Ballse ovšem nehrál Stark, ale oblíbenec Mela Brookse Harvey Korman. Tyto scény se objevily ve Stopě RP. Dreyfus v tomto filmuuž není tak maniakální jako v předchozích dvou dílech, spíš vzbuzuje soucit a jeho pohřební proslov patří k nejlepším scénám. Nakonec poděkování ČT, že ve svém archivu vyhrabala starý dabing celé série. Je sice škoda, že Herberta Loma tu už nedabuje Rudolf Hrušínský, ale Soběslav Sejk je profesionál ve svém oboru a nic nezkazil.

Hercule je opět ve formě! Po sérii mdlých dílů mě tento dokázal opět zaujmout. Ale spíše než Suchetovy příběhy mi spíš připomněla Vraždu v Orinet Expresu či Smrt na Nilu, nejen kvůli podobnosti prostředí. Všichni herci byli skvělí a ačkoliv jsem znal kromě Sucheta pouze dva (Elliotta Goulda a Nicholase Farrella), sehráli to všichni možná líp než nějaké hvězdy. Hudba byla místy geniální, ale místy zase zbytečná a nesnesitelná. Uvažuju o tom, že si ale přečtu předlohu. Je to na 4, ale protože tak dobrý díl jsem dlouho neviděl, dávám 5.

Jediné, co mi na pirátské bondovce vadí, je že Q nehraje Desmond Llewelyn, jinak si myslím, že se jedná o velmi sebeironický film s Rowanem Atkinsonem ve velmi půvabné roličce ("Pane Bonde, nešel byste se potápět?"). Edward Fox (nebudu se tajit, že je můj oblíbenec) vlastně zapdá i do oficiálních bondovek, protože v té době ještě nenastoupil nový M. Kevin McClory chtěl ten příběh natočit ještě jednou a to v době před Casinem Royale s Bondem v podání Pierce Brosnana. Bohužel na to zemřel moc brzy...

Pro mě nejlepší bondovka, nejen kvůli pánům Kiddovi a Wintovi.

"Tohle by se Connerymu nestalo." Naprosto výborná bondovka s vůbec ne špatným Bondem. Přijde mi, že to měl být úplně nový začátek, vždyť tu máme i novou instrumentálku (a i stokrát lepší), která asi měla provázet všechny filmy s Lazenbym. No a ohlédnutí v titulcích za všemi dobrodružstvími Conneryho je vlastně máváním mu na rozloučenou. Ono nebylo chybou obsazení Lazenbyho jako takové, spíš obsazení Lazenbyho právě do tohohle dílu. Je to jeden z mála dílů, kde JB není pouze hláškující střílející gentleman, ale kde je taky tak trochu člověkem (to je i u Povolení zabíjet a nového Casina Royale). A kdyby se producentům podařilo přemluvit Conneryho na poslední výstup tady, tak by vlastmě svatbou uzavřel svojí kariéru a mstít by se mohl přijít Lazenby. Jenže v Diamantech jsem na Conneryho zvyklý (i když bych byl ochotný tu výměnu podstoupit, protože tam není potřeba kdovíjaké citové herectví) a kdyby hrál chvíli místo Rogera Moorea, tak by pak Moore zůstal pouze na díly, kde vypadá jako dědek. Lazenby vůbec není špatným Bondem, škoda, že nedostal příležitost hrát dál. Jenže to je zase jeho chyba, že se nedokázal přizpůsobit natáčení. Film je to opravdu povedený, takhle si představuju realistického Bonda, ne Casino Royale, které vlastně ubralo Bondovi na jeho "poetice".

O Dnes neumírej jsem si myslel jaká to bude skvělá bondovka a pak jsem byl zklamaný. Začátek sice není kdovíjaký, ale je to celkem zábavné. Když se film přesune na Kubu, máme šanci vidět nejlepší scény filmu (až na Halle Berry, která je pravým opakem toho, co já si představuji pod pojmem bond girl). To, co následuje potom, je už ovšem něco, co já bych od bondovky nikdy nečekal. Chladné prostředí (v obojím slova smyslu) a hlavně nevýrazný padouch Gustav Graves. Kde jsou ty časy, kdy role záporáků dostávali herci z celého světa, kteří už patřili mezi elitu a člověk si mohl jejich zlouna vychutnat. A tady máme neznámého Tobyho Stephense. Kdyby Gustava Gravese hrál třeba Colin Firth, to by bylo pochutnání. Na Halle Berry platí to, co říkal Hitchcock: "Jestliže je sex příliš křiklavý a zjevný, není tam už žádné napětí." Proto se mi mnohem víc líbí Rosamund Pikeová, která měla být hlavní bond girl. Kamenem úrazu je však režie Lee Tamahoriho. On prostě natočil tu druhou polovinu tak stašně přetechnizovaně, že tím dal podnět k bondovské revoluci v podání Casina Royal. Myslím, že by k ní ani tak bývalo nedošlo, nebýt tohohle. Ale to je vlastně chyba producentů. O bondovky se vždy v určitém období staral jeden, maximálně dva režiséři (Young, Hamilton, Glen, Gilbert). Když producenti vsadili v roce 1995 na téměř neznámého Campbella, vyplatilo se to, jenže oni mu nesvěřili režii dalšího dílu, vybrali si průměrného režiséra Rogera Spottiswoodea. Na Jeden svět nestačí přišel Michael Apted, který točil výborná dramata, ale nikdy nestál za kamerou akčního či dobrodružného filmu. A tady Tamahori, který pokazil, co mohl. Nevyužitý potenciál Michaela Madsena (v jehož podání bych si rád vychutnal nějakého bondovského záporáka), výborný John Cleese a Brosnan, u nějž můžeme být rádi, že je to poslední bondovka, protože by pak skončil jak Roger Moore.