Siegmund

Pánové Werich a Horníček by se jistě obraceli v hrobě, kdyby věděli, co se dnes považuje za humor. Nejsmutnější na tom vše je, že se najde nemálo lidí, kterým se to líbí. (Středa 31.03.2010)

Je mi líto, ale přesto, že jsem docela milovníkem severských filmů, nemohu hodnotit lépe. Hned po prvních slovech českého dabingu jsem myslel, že vyletím z kůže. Vřele doporučuji sledovat film v původním znění a zapnout si k němu české titulky. Dále mi vadily historické nepřesnosti. Netuším, kde se vzala informace, že pes Lajka žil ve Sputniku 5 měsíců. Je sice pravda, že teprve na sklonu roku 2002 se svět dozvěděl, že Lajka v raketě zahynula již několik hodin po startu, ale v době, v které se film odehrává se šířily zvěsti o tom, že Lajka žila několik dní a zahynula v důsledku nedostatku vzduchu nebo že byla otrávena. Nikdy nikdo netvrdil, že by žila do doby, než jí došlo všechno žrádlo! Také se mi moc nechce věřit, že by někde mimo hlavní město bylo možno přijímat koncem 50. let na švédském venkově televizní signál na pokojovou anténu. Ale i když odhlédnu od nesnesitelného českého dabingu a od historických nesrovnalostí, film si u mě moc nepolepší. Postrádal jsem jistou dějovou kontinuitu. Film je slepen jen z útržkovitých dějů a než se divák stačí vžít do dané situace, je děj někde jinde. Nikdy se nejde do hloubky nastíněného děje, potažmo problému. Nepřesvědčily mne ani herecké výkony. A to jak dětí, tak ani dospělých. Přes všechny nedostatky, o kterých jsem se zde zmínil, je film koukatelný a podívat se na něj není ztrátou času. (Pondělí 29.03.2010)

Tak teda jedna hvězdička. A to jen z toho důvodu, že si netroufám film označit rovnou za odpad! Vůbec totiž nechápu, proč když je film mluven česky jen z jedné třetiny, proč není zbytek opatřen titulky. Nebo že by se mi jen nezobrazovaly? Takhle mi zřejmě unikaly nejen nuance, ale patrně i důležité momenty děje. (Sobota 13.03.2010)

Průměrná akční oddechovka. Nic, co by bylo nutno vidět, ale zároveň také nic, na co by se nedalo dívat. Zhlédnutí filmu diváka nijak neobohatí, ale také neunaví. Dovoluji si tvrdit, že tento snímek v paměti diváka nijak nezakotví. (Sobota 13.03.2010)

Plně se ztotožňuji s hodnocením, které napsal „Lima“. Nic lepšího bych nevymyslel, protože film na mě působil stejně jako na něho. (Středa 03.03.2010)

Když jsem v úvodních titulcích filmu četl, že byl natočený podle povídky Karla Štorkána, která byla odměněna cenou ÚV SSM (pro neznalé ÚV SSM = ústřední výbor Socialistického svazu mládeže) na Festivalu mladých v Trutnově, začal jsem film sledovat se značným despektem. Byl jsem však více než mile překvapen. Jako zvláštní mi připadlo, označování dívek jako „kvočny“ a přezdívka klučičího seladona „Král“. Přezdívka Král – no budiž, ale označení kvočna jsem ve spojení s dívkou nikdy neslyšel. A tak je možné, že to je jen výmysl pana Štorkána. Pokud máte jiné zkušenosti, dejte mi vědět. Rád se poučím. Film je sice zasazen do období socialistického hospodářství a je mu přísně podřízen, ale ukázalo se, že jeho jádro a myšlenky jsou aktuální v každé době. Bohužel se však jedná o celkem neznámý a nehraný film, který se netěší ani zájmu členů ČSFD. Myslím si, že ve filmu neobjevili obecně platné myšlenky, které se skrývají pod socialistickým hávem. (Pondělí 01.03.2010)

Režiséru Haraldu Reinlovi se podařilo v celku jednoduchými prostředky vytvořit milé dílko, které i přes svou letitost umí zaujmout. Nemalou zásluhu na tom mají i dvě hlavní představitelky. Grethe Weiser jako majitelka stavební firmy Hartwig i Christine Kaufmann v roli Eriky Kayser, holčičky ze sirortčince. Přesto, že film neoplývá akčními scénami dovede diváka připoutat. Velice snadno ho vtáhne do děje, který je i přes svou průhlednost milý a zajímavý. Za upozornění stojí ve filmu zmínka o Vinetouovi. Že by si již tehdy Harald Reinl pohrával s myšlenou, že bude režírovat celou sérii filmů, v nichž bude Vinnetou hlavním hrdinou? (Čtvrtek 18.02.2010)

Zajímavý a napínavý snímek. Pravda, poplatný době, kterou se snaží svým způsobem dokumentovat. Na film jsem se vydržel bez problémů dívat, i když špionážní filmy nevyhledávám. (Neděle 14.02.2010)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010)

Pokud odhlédnu od událostí, které vyžadují soucit a soustředím se na film jako takový, tak se ztotožňuji s hodnocením uživatele FosaCZa zejména pak s tím, co se píše v linku, na který zmíněný uživatel odkazuje. (Úterý 26.01.2010)