Siegmund

Literární předlohu neznám, ale její filmové zpracování je jedinečné!!! Herecké výkony obou hlavních protagonistů jsou bezchybné. Děj, tím že je krátký, je mimořádně úderný a sugestivní. Teď snad abych se bál jezdit vlakem! (pátek 20.11.2009)

Zvláštní, mně se tento příběh líbil. Nejen jako příběh, ale i celé filmové zpracování. Tedy téměř celé. Byla totiž místa, kde byla doprovodná hudba tak hlasitá, že to nešlo jinak, než ji prostě ztlumit. Vyloženě mě překvapilo, že se mi poprve líbil Marek Vašut. Možná to bylo tím, že nehrál zápornou postavu. Řekl bych, že film dobře vystihuje problémy, které se u velmi zámožných vrstev obyvatelstva mohou v té či jiné podobě vyskytnout. Bylo docela jasně vidět, že bohatství samo o sobě ještě není zárukou šťastného života. (čtvrtek 19.11.2009)

Nemůžu si pomoct, ale mně tento film tak špatný nepřipadá. Je to klasická kriminálka z 80. let 20. století. Pravda, příslušníci veřejné bezpečnosti tu a tam jednají nelogicky a uprchlý vězeň si počíná úplně zbytečně až příliš krutě, ale nedostatky jsou i ve filmech mnohem zvučnějších jmen. Celkem zajímavé pro mne je, že jsou jedinci, kterým vadí, že se v závěru filmu objevuje i polština, která není překládána titulky. Možná se ještě dožiji toho, že diváci budou vyžadovat dabing nebo titulky i u slovenštiny. (úterý 17.11.2009)

Jsem dost v rozpacích, jak tento film ohodnotit. Animace byla vynikající a ve 3D skutečným zážitkem. Jen se mi tento film kvůli nesčíslným lekavým scénám nezdá moc vhodný pro děti. Kdybych na to snad ještě někdy šel do kina, tak jedině se špuntíkama v uších. Film je prošpikován spoustou burácivých zvukových efektů, které snesou srovnání se startem tryskového letadla. Příběh dramatický s dobrým koncem. Na snímku mi vyloženě vadily takové ty letové scény. Nepřirozeně na mě působily i pohledy na scény z těch nejnemožnějších úhlů. Opravdu rozporuplná podívaná. Na jedné straně naprostá technická dokonalost a na druhé snůška děsu a lekavých scén. Dospěláci si jistě pošmáknou, ale jaký dopad má film na děti, si netroufám odhadnout. (neděle 15.11.2009)

Myslím, že nemá cenu tady opakovat slova chvály těch, kteří se k filmu již vyjádřili. Já akční filmy moc nemusím, ale o to víc jsem byl překvapen, že jsem u sledování filmu vydržel, nenudil se a dokonce jsem nadšeně sledoval všechny ty peckovačky. Je to úžasná pohádka pro dospělé. I přes předvídaný děj se divák rozhodně nenudí. (pátek 23.10.2009)

Zajímavý dětský film. Myslím si, že si při sledování filmu přijdou na své všechny věkové skupiny dětí. Zažijí přesun v čase, poznají postavení žen ve společnosti začátkem 20. století, uvědomí si, co to je rodinná tradice, poznají nebo si připomenou souhvězdí Kasiopeji. Zjistí, co to byl fonograf, co to je amulet, nebo že německé písmo vypadalo před sto lety natolik jinak, že je dnešní lidi neumějí ani přečíst. Přesto, že se ve filmu dvakrát objevuje sextant a děti si ho dokonce s sebou přibalí na svoji výpravu za pokladem, nikdy ho nepoužijí, divák se nedozví, jak se s ním zachází a ani k čemu se používal. I přesto, že je film dobře promyšlený (autorem scénáře je Martin Dolejš) a jednotlivé scény jsou pečlivě připravené, pozornému divákovi neunikne, že okna vily při pohledu zvenku jsou úplně jiná, než při pohledu zevnitř. Do očí bijící je skutečnost, že dva vzájemně propletené stromy před vilou vypadají navlas stejně v roce 2005 jako i před sto lety. Ovšem největší chyby se tvůrci filmu dopustili v tom, že se v ději, který se odehrává v roce 1905, objevuje vůz Opel 4/8 PS (lidově označovaný jako Doktorwagen = doktorský vůz, protože ho využívali především lékaři pro návštěvy svých pacientů). Ten se totiž začal vyrábět až v roce 1909. Je to tedy praktická ukázka anachronizmu. Trochu mi na mnohých dětských filmech vadí, že jsou, i přes rozdílný děj, postaveny na stále stejném principu. Existuje problém, s kterým si dospělí nevědí rady. Řešení se ujmou děti a problém vyřeší. Nic proti umělecké invenci, nic proti nadsázce, ale čeho je mnoho, toho je příliš. Myslím si, že by pak pod vlivem takových dětských filmů mohly děti takto jednat i v reálném životě. V něm by to ovšem nemuselo končit jejich úspěchem. (pátek 16.10.2009)

Pozoruhodný film, o jehož existenci jsem neměl ani tušení. Jedná se o mimořádně zdařilý pokus zachytit začátek padesátých let 20. století očima páťáka. Velmi přesvědčivě na mě působil zmatek Jana Domnosila, když se obracel o pomoc zpočátku k Bohu, později k Leninovi. Obdivuhodné je i to, že film období budování socializmu jen slepě nekritizuje, ale právě na matce Honzy a Petrušky ukazuje, že existovali i opravdu přesvědčení lidé. Ale abych jen nechválil. Zjistil jsem, že tento film dnešní mládeži bohužel nic moc neříká. Pořádně nevědí, kdo to byli a jak vypadali Lenin, Stalin, Gottwald nebo Slánský. Film má bohužel i své nedostatky. Nechci na ně upozorňovat nějak obšírně, protože si jich jistě všiml každý pozorný divák. Uvedu tedy stručně jen čtyři. Ve filmu se vyskytuje státovka v hodnotě 5 Kčs ještě za života Klementa Gottwalda. Gottwald zemřel 14. března 1953, ale jmenovaná státovka byla v oběhu až od 1. června 1953. Klikový hřídel kradlo sedm dětí, do sběrny s ním však dorazilo dětí pouze šest a také jen šest jich bylo předvoláno k řediteli školy. Hmotnost klikového hřídele byla 415 kg. To znamená, že když s hřídelem děti manipulovaly, muselo každé z nich nést téměř 59, potažmo 69 kg, což je víc než nereálné. Honzík se ve filmu mnohokrát objeví v tzv. švédské košili (švédce). Tyto košile se však v Československu objevily nejdřív na konci 50. let. Na začátku každé hodiny náboženství, která probíhala ve třídě, pověsil katecheta do třídy kříž tak, aby byl po celou hodinu dětem na očích. Ve filmu jsem ho ve třídě neviděl. (čtvrtek 15.10.2009)

Norskými filmy se to ve střední Evropě zrovna nehemží, a proto jsem si nenechal ujít možnost, se na tento film podívat. Musím říct, že jsem udělal moc dobře. Děj má v každém okamžiku od samého začátku až do úplného konce spád. Jednotlivé fáze děje do sebe skvěle zapadají, každý záběr má svůj význam, a to i když se to z počátku nezdá. Výběr představitelů postav je excelentní. Charaktery postav jsou zřejmé už z jejich vzezření. Přesto, že je děj filmu s velkou pravděpodobností smyšlený, mohlo se vše docela dobře odehrát tak, jak to je ve filmu podáno. Zápletky děje, problémy -náctiletých i způsob jejich řešení jsou zcela reálné. Pokud patříte mezi dospívající a nebo jste zatoužili se do těchto let alespoň v myslích na chvíli vrátit a prožívat s filmovými hrdiny jejich radosti a strasti, vřele Vám tento film ke zhlédnutí doporučuji. (neděle 04.10.2009)

Přesto, že jsem již dávno odrostl dětským střevíčkům, rád se podívám i na dětský film. Tento film mě však nijak nenadchl. Obyčejně si člověk po zhlédnutí filmu v duchu připomíná nějaké scény nebo postavy. Já si však v tomto případě jaksi nemám co připomenout. Děj, herecké výkony a celé zpracování filmu mi přišlo takové nějaké plytké. Ba ani moje oblíbená Helena Růžičková tu nijak nevynikala. Nebo jí spíš, nebylo dáno zde vyniknout. Děj filmu se nekonečně vleče a vlastně k ničemu nedospěje. Navíc si někdo z tvůrců filmů vymyslel životu nebezpečnou věc – totiž nastavení šnorchlu hadicí. Autor této myšlenky zřejmě uvažoval jako dítě a neuvědomil si, že šnorchl nemůže být libovolně dlouhý, protože by ten, kdo by takový dlouhý šnorchl používal, vdechoval svůj vydechnutý vzduch a velmi brzy by se udusil. Film však nezklame, není-li po ruce jiný, chcete-li si zavzpomínat nebo na chvíli usadit děti před obrazovku. V každém případě je i přes svou průměrnost hodnotnější, než hromady podbízivých reklam. (sobota 03.10.2009)

Nenapadá mě nic, co bych tomuto filmu vytkl. Film je skvělý od úvodních po závěrečné titulky. A bych dosvědčil, že si nevymýšlím, tak musím zdůraznit, že mě v úvodních titulcích potěšil efekt ztemnění titulku, který oznamoval název filmu „Zatmění všech sluncí“. Kvalita titulků vynikne zejména při srovnání s titulky k filmu „Žralok v hlavě“ (http://www.csfd.cz/film/178908-zralok-v-hlave). Film má plynulý spád. Nevím, jestli mají mladší diváci představu o platech a cenách zboží v roce 1987 a jestli vědí, co to byly tzv. bony. Cena předváděného videa představovala přibližně 10 měsíčních platů. Nedá mi to a musím upozornit na část dialogu, který navazoval na předváděné video. Galatíková: „Nakonec, co byste si to nedopřáli. Vždyť je to bezvadný. Děti nemáte, tak co Vám chybí?“ Dvorská: „No, třeba právě ty děti.“ Líbí se mi, že se v rozhovuru kladou děti nad materiální statky. Ovšem nejvíc na filmu hodnotím to, že divák má možnost také vidět, kam vede spáchaní nějakého tresného činu. Hodně je ve filmu věnováno lítosti, úvahám pachatelky a členů její rodiny. Tím se dnešní filmy jaksi chlubit nemůžou. V nich se vraždí, krade, nabourávají auta a pořád je všechno jaksi OK. V nejlepším případě se takové věcí odbývají floskulí, že mi to je moc líto. (čtvrtek 24.09.2009)