Páté oddělení

Kdyz si clovek odmysli nektere aspekty filmu poplatne dobe a tehdejsimu systemu, jenz v dnesni dobe pusobi krapet bizarne, jedna se o velmi slusnou a poradne ponurou zanrovku. Otazkou pro mne zustava, zdali ona temnota byla zpusobena skutecne zapletkou, volbou barev anebo spise vyobrazenim one doby. Asi nejzajimavejsi pro me totiz vzhledem k zjevne ucelovosti filmu je, ze jsem se v urcitych momentech filmu pristihl pri myslence, ze je podivne, ze ten film nemel problemy s cenzurou. Misty na me dnes pusobi az ironicky, zvlastni... (24.11.2012)

Velice pěkný pohled na práci naší kontrarozvědky na počátku 60. let, kdy se Západ snažil diskreditovat naše výrobky a znemožňovat pronikání na trh rozvojových zemí. Jiří Vršťala ve své klasické podobě padouchů (a já ho miloval jako klauna Ferdinanda), totiž českého Jamese Bonda, byl velmi šikovným špionem, ale nakonec mu to nevyšlo. Film vlastně nikoho nemůže urážet. Je to tak krásně černo-bílé, že ten, kdo chce, může fandit zloduchů ze Západu, a my se zase můžeme těšit z toho, že byli (tenkrát) poraženi. Takže si každý může vybrat . (15.02.2018)

Piate oddelenie , je priemerný film. Od začiatku je jasné ako to dopadne. No našli sa v ňom aj zaujímavé veci , ako napríklad : stav našich ciest v roku 1961.. Dnes by sme asi po takých moc nechodili, počet áut na cestách, skoro všetky boli policajné , ale čo ma celkom zaujalo bola hudba vo filme. Filmu dávam 50%. (23.10.2011)

Naivně jsem se domníval, že tento film mi odpoví na mou otázku, "Co vlastně ti západní agenti a špioni mohli v tom československém humusu chtít ? " Obávám se, že ani tento film mi nedal odpověď a i zde je mi předkládáno klišé, že na Československu měli západní agenti ohromný zájem. Film mě nudil. Obávám se, že tehdejší agenti mohli v Československu získat akorát tajný recept na to, jak udělat, aby se všude mohlo všechno krást, a přesto aby nikde a nikomu nic nechybělo, čímž byla naše socialistická džungle pověstná daleko za hranicemi. Jednu hvězdu dávám pro Jiřího Vršťalu. (02.08.2010)

Další z Polákových filmů, které by se díky Illínovu nezastupitelnému vkladu lépe poslouchaly, než se sledují. Hudba k Pátému oddělení vstřebává rozmanité elektronické, resp. elektroakustické inspirace (související se špionážní „telegrafií“), které v psychologicky vypjatých scénách snoubí s pronikavě dramatickou hudbou, jindy bezmála modeluje protoindustriálnění znění. Co zbývá, je vleklé špionážní drama bez dobrodružství i napětí. (28.12.2019)