Hwaelos

Po formální stránce dokonalé. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že je to Godardovo stylistické cvičení, kdy režisérova úvaha nad prostředky probíhá naprosto odděleně od zobrazovaného děje. Proto i nejlepší část - jedenáctý obraz, v němž hlavní hrdinka vede filosofickou debatu o životě s náhodným mužem v baru, vyznívá naprázdno a bez pointy. Nicméně, Anna Karina je krásnej kus ženské...

Jsem předem skeptický k filmům, které sami na sebe upozorňují, coby na nový kult. Na druhou stranu trailer k Trick 'r Treat vypadal tak dobře, že nešlo se nekouknout. Snímek má narativní strukturu volně propojených povídek, z níž každá zpracovává trochu jiné téma (vlkodlaci, duchové dávno zabitých, apod.). Je potřeba říct, že příběhy samy o sobě nejsou moc originální. Tak trochu chybí nějaká nosná legenda. Třeba historku o mstiteli z jezera známe už z Pátku třináctého, že? Ale bylo by mylné se domnívat, že za to může nedostatek invence. Dougherty nás chce děsit strašidly, jejichž děsivost jsme vyplácali v milionu druhořadých hororů, zjemnili je do pohádek a rozdrobili parodiemi. A docela se mu to daří. Ačkoli spíše než čirou hrůzu budete cítit napětí. A hlavně Halloweenská noc je prokletě zábavným filmem s dobrým tahem k překvapivé pointě. A to není málo. BUHAHA :)

Člověka prostě ohromí, když v rámci projekce "Strange films" narazí na film, který vůbec není "strange", přestože ho nenatočil nikdo jiný, než David "Mazací hlava" Lynch. Režisér se však vyjadřuje překvapivě úsporně, citově neždíme, lidi ukazuje jako svině a povrchní hajzlíky a přesto považuju Sloního muže za jeden z nejdojemnějších filmů posledních let mé filmotéky.

Nikdy bych nečekal, že takový masterpiece natočí režisér, který s filmovou vlnou šedesátých let vlastně neměl nic společného. Převrácení dějové linie dává do rozporu obraz, synchronní dialogy a asynchronní monolog a přesto právě z tohoto kontrastu čerpá Happy End svoji sílu. Neuvěřitelně dokonalá scenaristická práce a bez všech klišé - komedie, která nestárne.

Po čas filmu jsem rozmýšlel o počtu hvězdiček, na což jsem zcela zapomněl v závěrečné pětiminutovce. Zcela banální scéna zpěvu lapené Němky spolu s francouzskými vojáky přinesla katarzi zcela nevídanou. Kubrickovy Stezky slávy jsou pravděpodobně jedním z nejlepších demytizačních snímků o jakékoli válce historie. Scény nejsou emočně vypjaté. Naopak, vše je natočeno zcela odosobněně. Dva vojáci se večer před útokem baví konverzačním tónem o tom, jestli je lepší být střelen do zadku, nebo do hlavy. Kamerová jízda v útoku nezaznamenává detaily. Není slyšet žádný dialog, žádný křik, jen monotónní hvízdání granátů a kulek. U žádné z mrtvol se objektiv nezastaví. Paradoxně, oč odlidštěnější tyto scény jsou, tím více dosahuje režisér požadovaného účinku. Šok při střetu s realitou války je v tomto ohledu maximální...

Oceňuju to hlavně formálně. Obsah mě místy svou trapností bavil, místy nudil. Podstatné tedy spíš je, JAK je to natočené. Perfektní je zarámování celého příběhu. Právě to, že konec navazoval na začátek mě přimělo dát o hvězdičku vyšší hodnocení, než jsem původně zamýšlel...

Takhle by vypadaly Hvězdné války, kdyby Lucas upustil od své spektakulární onanie a soustředil se na příběh a postavy. To, že Abrams ještě přidává perfektní look a triky beru jen jako vítaný bonus. Nový Star Trek je adrenalinová jízda od začátku až do konce, při níž prostě nedává prostor divákovi vydechnout. Blockbuster pro toto desetiletí...

Scénaristicky to nebylo moc dobré. Cukor odvedl standardní režijní rutinu a natočil snímek blízký tomu, co se u nás točilo ve třicátých letech. Ne moc vtipnou komedii a ne moc vážné drama. Když vzpomenu na Leopardí ženu, v níž se Cary Grant blýsknul o rok dříve, není to moc lichotivé srovnání. Ačkoli má Příběh z Filadelfie lepší herecké obsazení, nedokáže se vymanit z kategorie "rozverné snobské historky". Přesto byla zábava se koukat na mladého Stewarta a okouzlující Hepburnovou. Jediné velké plus (a překvapení) skýtala otevřenost se kterou se pojednávalo o sexu a milostné jiskření mezi hlavními protagonisty, kterého dostane divák velkou porci (obzvlášť ve scéně před koupáním v bazénu).

Ryzí "surface play". Sice efektně natočený, plný lekaček a intelektuálního pomrkávání na znalého diváka, ale obsahovou prázdnotu a omšelost stokrát viděného to prostě nezakryje. Jedno z letošních zklamání...

Trávil jsem večer s Nepravým mužem v nepravé (trochu hlučné) společnosti a tak se asi budu muset na tohohle Hitchcocka podívat ještě jednou, aby to hodnocení bylo trochu sofistikovanější, ale už teď můžu říct, že Henry Fonda byl úžasný.