Poslední recenze (1 152)

Nezastavitelný (2010)
Jedině Tony Scott dokáže z tak bídné a relativně nudné historky bez výbuchů vykřesat tak dechberoucí podívanou.

Titan (2021)
Nafouknutá festivalová bublina nabízející množství motivů, které sice zdánlivě vybízejí k hlubší interpretaci, ale pod nimi je jen gore a bohapusté prázdno.

The Batman (2022)
Mattu Revesovi se podařilo nemyslitelné. Zvládl udělat Batmana úplně odlišného (tónem, atmosférou, akčností i pojetím postavy) než Nolan, ale přesto se Nolanovi vyrovnat. Skvělých prvků je ve snímku tolik, že by zabralo několik stránek textu, abych jim učinil zadost, ale přinejmenším jednu věc musím podtrhnout: velmi se mi líbí, že šel režisér proti proudu současné (superhrdinské, ale nejen té) filmařiny. Jeho svět je ryze komiksový a záměrně nerealistický. Atmosférou je tak mnohem blíž Burtonovu pojetí, byť bez křečovité makabróznosti. Batmanovým fikčním světem není ani Amerika minulosti, ani Amerika současná (jeden příklad za všechny: vedle osmdesátkové čudlíkové technologie stojí technologie ryze současná) - je to prostě univerzum, které existuje pouze ve filmu a k realitě má velmi volný vztah. A samozřejmě cením, že žánrem je The Batman mnohem víc temná a spletitá detektivka, než akční film. Pár drobností mi nesedělo (poněkud emo pojetí Bruce Wayna, smyčcová soap operová hudba a ztrácení tempa v romantických scénách), ale nic z toho mi nevadilo tak zásadně, aby to přehlušilo očividné kvality snímku.
Poslední deníček (5)
Top five z letošní LFŠ (2012)
1. Faust (dir. A. Sokurov, 2011)
2. Slnko v sieti (dir. Š. Uher, 1962)
3. Bez umrtvení (dir. A. Wajda, 1978)
4. Pouto nejsilnější (dir. D. Lean, 1945)
5. Lawrence z Arábie (dir. D. Lean, 1962)
Nejlepší camp tohoto ročníku:
I katové umírají (F. Lang, 1943)
Největší průšvih aneb jediná projekce, z jejíhož průběhu jsem utekl...
Sweet Sweetback's badassss song (M. van Peebles, 1971)