Recenze (922)
Lesní duch (2013)
Odečtou-li se citace a narážky na původní klasiku, je remake Evil dead naprosto průměrným, ba obyčejným hororem.
Takoví normální zabijáci (1994)
Sice se mi líbí, co se Stone snaží říct, nebere mě míra jeho tlačení na pilu, stejně jako závěrečná totální anarchie. Před promítáním tohohle filmu by se měly dělat IQ a psychologické testy, protože si nejsem jistý, jestli každý pochopil, oč v něm vlastně jde.
Pozor na Harryho (1997)
Když máte tvůrčí krizi, napište o ní. V tomto směru není Woody prvním, a dozajista nebude ani posledním umělcem. (Např. slušný román Josepha Hellera - Portrét umělce v pokročilém věku.) Harry je rozebrán na molekuly, můžeme doslova přebírat v rukou jeho pochody, jeho motivace a složky jeho podvědomí. K tomu pro Woodyho netypická forma střihu, zato typické množství vtipů. ("Píchal jsi někdy slepou?" - "Ne. Ty jo?" - "Jsou tak vděčné.")
Lovelace: Pravdivá zpověď královny porna (2013)
Hrozně klišé a ještě více povrchní, jako by se to bálo jít hluboko. A jestliže nejlepší scény jsou ty, které de facto kopírují původní porno, je jasné, že se tenhle film tak úplně nepovedl.
Tísňová linka (2013)
Řekl bych nadprůměrný thriller, který trochu sráží všechna ta náhoda, se kterou scénář operuje.
Hotel Transylvánie (2012)
Nenáročná, milá jednohubková pohádka pro celé rodiny, která nejvíce trpí tím, že na podobné téma (rodič se musí vyrovnat s dospíváním svého dítěte) se toho v poslední době vyrojilo přespříliš, a popravdě, častokrát s lepším příběhem. Obsahuje však pár doopravdy dobrých vtipů. (Můj favorit: "Máš něco nového, zombie Beethovene?" "Ne-e-e-ééé.")
Tequila Sunrise (1988)
Režijně nadstandard, hereckým obsazením lákavé, ale scénář vše sráží do vod těžkého průměru. Chybí vtip, lehkost, lepší dialogy... Škoda.
Vikingové (2004)
Dokument rozhodně nesplňuje, nač láká. Dozvídáme se sice o jejich lačnosti po objevování, ale to je tak všechno.
Gosford Park (2001)
Klobouk dolů před Altmanem a tím kvantem herců, jejich postav a jejich motivací, které dokázal ukočírovat. Nicméně si myslím, že vztah k tomuto filmu bude mít divák stejný jako vztah k detektivkám. A ten u mě zrovna nepropuknul. (Jako společenská kritika mohl být Gosford Park mnohem jízlivější.)
Očista (2013)
Silně nevyužitej potenciál, kde se po většinu filmu hraje hra "tak kolik nelogickejch vymaštěností tam ještě dokážeme procpat?". Bez napětí, bez překvapení, bez zájmu.