Isherwood

Angry grandpa Nicolas Cage OK, blonďatá žena činu Amber Heard taktéž a Fichtnerovu účetnímu rovnou postavit pomník. Tragédie je to v momentě, kdy film netáhnou herci, ale režisér, což je vzhledem k faktu, že se točilo primárně pro třetí rozměr, docela průšvih, neb se celá tahle střelená jízda omezí na strašlivé triky, nic moc akci, či rádoby něco, co by snad mělo připomínat vývoj děje. Divák se pak musí z nudné vaty odchytávat špulením prdelky, či smrtonosnou hláškou rovnou z pekla. Šel jsem do toho bez očekávání, po skončení pláču nad promarněným potenciálem. Na papíře (a s tím obsazením) tam rozhodně byl. Nebo už v Hollywoodu vymřeli i solidní béčkaři?

Artový akčňák o hit girl, hledající vlastní ženskou identitu. To vše ve světě, kde zabijáci pasou ladyboye, za poskoky mají skiny v bomberu, kanadách a s kšandami dole, a všemu šéfuje ženská, která tráví u ranní zubní hygieny tolik času, co puberťák čerstvě objevivší kouzlo masturbace. Asi nikdy nepochopím, jak takový scénář mohl někdo protlačit přes šéfy studia, ale nebudu zastírat, že se mi to líbilo. Ve škatulce ‚weird‘ se letos asi nenajde moc přemožitelů. Každopádně je nad slunce jasné, že jedna škatulka je Wrightovi hodně malá. Chemická hudba super, Saoirse je vynikající herečka, ale Cate by se na ty záporné role měla vybodnout. Sovětskou agentku vyměnila za americkou, černý účes za zrzavý, ale tragédie je to nachlup stejná. 4 a ½.

Ze života. Až na to, že mí ‚andělé‘ nenosí stylový klobouk. Plus vynikající Damon, výborná Blunt, fajn soundtrack a vizuální fetiš Manhattanu navrch. Možná to odvane čas, ale teď se to strefilo jako nic jiného za poslední cca rok nazpět. [Spoiler posibility: Musím si přečíst Dicka, už jen pro to, že mě zajímá, zda-li se na konci rozlije stejně velká vlna pozitivních pocitů, jako u filmu. :)]

Bez nutnosti vyblít ze sebe po prvním díle komentář plný ať už oslavných tamtamů, či naopak kýblu špíny, jsem v klidu a pokoji dosledoval tuto třetí řadu seriálu Řím. Pravda, prosluněné amfiteátry vystřídala chladná atmosféra mohutných hradů, avšak postavy zůstaly. Ty krásně nejednoznačné, nečernobílé, skvěle propracované a výtečně zahrané figurky, opět utvrzují důvěru v to, že i když v seriálu (filmu) řinčí zbraně, nemusí nutně dojít k bitvě, neb vždy je dostatek šedých eminencí, intrikánů a s nimi spojených náhod, jenž dokáží děj posunout i jinak, než bychom zrovna čekali. Jestli jde něco mimo chválu, tak režie posledních dvou dílů, neb prvnímu chybí pořádná gradace a tomu závěrečnému zase silnější rezonance epilogu. Až v knihovně přestane být in půjčovat si Martinovy knihy a nebude se na ně stát řada až na Svoboďák, stavím se také, ten svět mě opravdu zaujal. [PS: Osobní sympatie vysílám směrem k seru Jorahovi a Arryi Stark, ke kterým se už od počátku druhé série přidává Tyrion Lannister.]

Můžu navázat na konec svého komentáře k Legii, kde jsem prohlásil, že režisér by měl zahodit Bibli i software na výrobu triků, neb ani s jedním moc neumí. Kazatel to celé jenom podtrhuje, protože takovou mizérii, která vrší zoufale nenápadité akční scény (nejotravnější série zpomalovaček roku!) do příšerně nelogického a nezáživného celku, jsem neviděl od… no, od Legie. Je mi trochu líto Paula Bettanyho, který do toho zase nakročil v plné polní a tentokrát mu sekunduje i Karl Urban, ale furt to kompletně zabíjí onen zbytek, který utluče i poslední kapku divácké snahy o to, abyste na to koukali jako absolutně vypatlané postapokalyptické béčko s upíry. Tlačit takový ‚shit‘ kiny ve 3D je odvaha, chtít za to vstupné je drzost.

Z 24 hodin do 60 minut. Narychlo spíchnutá ‚bokovka‘ o hitmanovi, který se po desítkách let zatoulal do kostela ke stárnoucímu knězi, aby zapředl filozofickou debatu na téma zločinu, trestu, viny a pokání. Na prostoru zpovědnice se Kieferův hlas z Telefonní budky zhmotňuje do podoby Jacka Bauera, který si sem tam vystřihne flashback do nekompromisní akce. Formát šestiminutových úseků tomu překvapivě sedne, má to nepolevující dynamiku a hned několik překvapujících momentů. Šťavnatá jednohubka.

Fenomenální! Vaughn vrací sérii tam, kde původně začínala. Jako komiksovka, která používá mozek tam, kde jiní napínají svaly, přičemž ani na chviličku neslevuje z divácky atraktivní podívané, jíž nechybí vtip, nadsázka a… akce. Herecky, dějově a režijně vyzrálé, bez hluchých míst, či výpadku tempa. Více (snad) po druhém zhlédnutí. Teď se jen v myšlenkách kochám vzpomínkami na film, který uspokojil po všech stránkách. PS: Ani napodruhé není co dodávat. Snad jen to, že Fassbender vládne jako nikdo. Dokonalé v každičkém detailu.

Neznámý nepřináší žádnou převratnou novinku, tím rozuzlením hádanky okolo identit(y) hlavní postavy navíc vrací do hry jednu nedávnou módní vlnu, ALE… Jaume Collet-Serra po brilantním Orphan znovu dokazuje, že jeho prvotina svého času byla nutným zlem pro vstup do Hollywoodu, přičemž až teď může ukázat, co vše v něm dříme. Nebudu lamentovat nad dějem, který zase frčí podle x-krát obkreslené šablony. Serra to umí s herci naprosto dokonale a jeho dítko funguje hlavně tehdy, když se brnká na struny paranoie. Závěr však nabízí to, co mě v poslední době nevyvádí z údivu. A tím je současná herecká poloha Liama Neesona, který na prahu šedesátky přesedlal na role nekompromisních akčních hrdinů, kteří se schovávají pod rouškou civilní obyčejnosti, aby pak ve správné chvíli přesně stříleli a zasazovali tvrdé direkty. Jeho nemilosrdné charisma prostupuje celým filmem a dává zapomenout i na to, že to sem tam nesedí v logice. PS: Überhodný arabský šejk a bývalý člen Stasti jako kladné postavy? :)

Mimořádně vyvedená televizní minisérie, mapující největší průšvihy CIA v době studené války, překvapí v prvé řadě tím, že není z dílny HBO. Výborně spletená mozaika skutečných událostí s fiktivními postavami jakoby se vylila z pera mistra politických thrillerů Fredericka Forsytha. TNT nešetřilo na výpravě a zdatný televizní řemeslník Mikael Salomon dokazuje, že tyhle věci prostě má v paži. První díl je spíše oťukávací, druhý už však stihne dvě podělané anti-bolševické revoluce (Maďarsko, Kuba). Závěrečná část sice neřeší nic převratného, ale dává průchod nejzajímavější postavě celé série a tím je ‚Mother‘ Michaela Keatona. S věčnou cigaretou, poznámkami oblepenou zdí kanceláře a pomalou dikcí vás doslova uhrane. Jen ta postava bodrého amerického agenta (navíc obsazená prkenným O’Donellem) je nad moje možnosti skousnutí. 4 a ½.

Nejpoctivější akční nášup za posledních pár sezon nazpět. Po demolicích digitálních angličáků se začala likvidovat skutečná auta s kaskadéry v takovém rytmu, že z toho museli hollywoodští pojišťováci vyletět z kůže, když to nakonec viděli. Lin se pochlapil jako málokdo před ním a natankoval prověřenou směs všech předchozích částí, přičemž tomu dolil potřebné oktany s obsazením The Rocka. Luka Hobbse, přerostlé svalnaté hovado, přiveze armádní dopravní speciál, a rozpoutá se akční peklo, které bychom ve filmech, jenž byly původně o tunningu, spoustě nitra a prdelkách v uplých šortkách, hledali marně. Celou dobu se cedí hlášky, semtam proběhne skvělá akční vsuvka a pak dojde na rvačku, kterou jsme si přáli od momentu, kdy Sylvestera Stallonea sroloval Steve Austin. Bitka Diesel vs. Johnson je fyzickým buldozerem, který láme stoly, boří zdi a přitom ze sebe ještě stíhá vylévat onu chlapskou nasranost, která podobným duelům velmi často chybí. Vše se završí akční krasojízdou přes Rio de Janeiro, jež vás roztepe stejně, jako když jste tam před rokem a půl běhali v rámci Modern Warfare 2. Přetékající žánrová škatulka. Regulérní aspirant do TOP 5 zářezů roku a poklona Linovi. Ta myšlenka na Terminátora vypadá najednou velmi slibně.