Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 620)

plakát

Addamsova rodina (1991) 

Oba díly Addams Family patří mezi moje nejoblíbenější hororové komedie, především díky obrovskému množství černého humoru, který je zde divákovi presentován se vší vážností a precizností. Místy je dokonce lehce morbidní, ale režisérův záměr nebyl diváky rozhodně něčím vyděsit, ale spíše pobavit a to se mu opravdu povedlo ve velké míře. Je jen málo věcí, které bych zde mohl vytknout.

plakát

Addamsova rodina 2 (1993) 

Herecké výkony všech zúčastněných si udrželi stejný lesk a šmrnc, ale všechny je tentokrát jasně převálcovala právě Christina Ricci. Především i díky její roli jsem si tuhle herečku docela zamiloval a nedám na ní dopustit. Tahle drobná dívenka má talent už od narození a jejím obsazením si režisér Sonnenfeld hodně navýšil credit a úspěšnost obou svých filmů. Film se dokonce dočkal i jedné nominace na Oscara a mnoha dalších na nejrůznějších prestižních filmových festivalech. Oba díly Addams Family jsou jasným důkazem, že kvalita prvního a druhého dílu nemusí být vždy propastná a diváci si v obou snímcích můžou naplno užívat míchaný koktejl černého humoru, výborných hlášek a morbidní zábavy.

plakát

Adéla ještě nevečeřela (1978) 

Ve své době byl tento film spíše tvůrčím „riskem“ zaujmout diváky a naštěstí se to Oldřichu Lipskému povedlo. Seskupil řadu výborných herců a ti prostě nezklamali. Stejně tak nezklamal ani samotný příběh, plný komických situací, černého humoru i trochou té vážnosti. Díky tomu vznikla nezapomenutelná podívaná se slušnou atmosférou a geniálním Milošem Kopeckým v čele. Vždy se na tento kousek podívám rád znovu. Masožravku jsem si ale raději domů nikdy nepořídil…

plakát

Adela show (2010) (pořad) 

Adela Vinczeová (Banášová) sice nikdy nepatřila mezi moje velké oblíbenkyně, ale zrovna tak nepatří ani do skupinky nenáviděných moderátorů / moderátorek. Občas s ní byla i sranda, když moderovala Superstar a radila s Tomíkem Bezdědou byla s ní i prdel, nu pak začala stárnout a mnoha lidem tak nějak lézt na nervy. Co se tohoto pořadu týče, viděl jsem pár dílů a nějak mě kvalita této SHOW nepohoršovala. I já měl asi štěstí na výběr zajímavých hostů, chápu však i ty rozčarované ohlasy a komentáře. I u nás existuje celá řada podobných „pochybných“ pořadů…

plakát

Administration (2010) 

„Vždycky jsem považoval za strašně vzrušující, jít s bandou přátel v noci do nějaké temné budovy jen s baterkou a…“ – bohužel tomuto amatérskému krátkometrážnímu kousku chybělo úplně všechno. Nějaká slušná atmosféra, alespoň trochu přesvědčivé (ne)herecké výkony a hlavně zajímavý závěr. Takhle z toho vylezl zas jen jeden o magorovi a „kulovém“ – páč ve tmě nic pořádného neuvidíte…

plakát

Admonition (2017) 

Tento americký snímek je z poněkud slabšího soudku. Nejen že se tu nedočkáme příliš záživné podívané, o nějaké vygradované atmosféře ani skvostných efektech se nedá mluvit už vůbec, ale ani co se slušných hereckých výkonů obou představitelek týče. Digitální bubu ďábel taky moc strachu nenažene, no prostě spíš jsem se u toho nudil, než abych se dočkal alespoň průměrné podívané.

plakát

A Doll Distorted (2018) 

Tak tohle bylo řádné psycho. Čuměl jsem jak puk a doslova jsem si tu chaotickou noční můru spojenou se sexuálními tužbami, zvráceností a bizarními výjevy užíval téměř po celou dobu. Nečekal jsem žádné zázraky, ale po dlouhé době jsem si zase užil nějakou tu krátkometrážní tvorbu se vším všudy. Přesně tohle mám rád. Skloubení mnoha aspektů + tvůrčí ujetost a perverznost, střih, kamera i atmosféra super. Jen škoda, že se některé záběry až mockrát opakovali. Ale jinak určitě spokojenost. Téhle borce bych se do rukou dostat nechtěl…

plakát

A Doll for Edgar (2019) 

Další z řady opravdu nudných krátkometrážních kousků, které nemají téměř žádnou hodnotu ani pořádný děj natož alespoň slušnou atmosféru. Nic kloudného tu k vidění není, panenka byla hnusná a teprve ke konci se ukáže onen „horor“ v tomto příběhu. Divák však skoro nic neuvidí, páč naběhnou závěrečné titulky.

plakát

Adopce smrti (2011) (TV film) 

Aniž bych si dopředu zjišťoval něco o tomto televizním filmu, měl jsem zpočátku dojem, že půjde o další tuctovou podívanou o zlověstném malém frackovi. No a ona se z toho nakonec vyklubala tuctová duchařina o pomstychtivém duchovi a rádoby srdceryvným závěrem, který ovšem zřejmě příliš diváků neokouzlí. Přesto si nemyslím, že by šlo vyloženě o tragickou podívanou, protože několik zajímavých momentů – scén jsem tu přece jenom našel a dokonce byla vidět tvůrčí snaha navodit i jakousi formu atmosféry. Přesto musím souhlasit, že do průměrné podívané to mělo sakra daleko. Zvláště když nám tu vlastně nebylo nabídnuto nic originálního ani šokujícího, co bychom už neviděli někde jinde.   Sázkou na jistotu měla být známá herečka Rebecca Romijn, která taky jasně vévodila zbytku osazenstva, jenomže ani ona nedokázala vyždímat z toporného scénáře více, než by bylo zdrávo. Nešlo si totiž nevšimnout častého skřípání nejen v logice, ale i tempu příběhu. Zatímco občas se tvůrcům podařilo navodit alespoň trochu atmosférickou pasáž (zvláště pak ke konci filmu), jindy to byla dost nezáživná nuda a tak zde samozřejmě převažovala. Nevím no, když už vaříte z vyčpělého tématu, měli byste se alespoň přijít s něčím zajímavým, co upoutá diváky do křesel, to se tu však nestalo, jen hromada klišé.30%

plakát

Aenigma (1987) 

Fulci nám už ve svých filmech předvedl mnohé. Od zombies a kanibalů, přes duchy ze záhrobí a masové vrahy až po nechutné gore scény a ,,vkusnou‘‘ erotiku. Jak ale léta starému pánovy přibývala, jeho dílům začalo mnohé z těchto věcí scházet a kvalitou se řadila mezi průměrná a místy i podprůměrná díla. Aenigma přece jenom patří ještě do té skupiny lepších filmů. Některým scénám nemám co bych mohl vyčíst, hlavně té s hlemýždi. Chudák holka místo, aby je ze sebe setřásla se nechala pomalu ocucávat a nakonec i udusit. No i když je pravda, že takový šnek na bradavce může být zajímavým zážitkem. Nechci ale hodnotit, protože bych to nerad zkoušel. Co se týká padajícího parapetu musím říct, že to bylo dobré zakončení nudné scény předtím, kdy jedna z dívek utíkala od pokoje k pokoji a nalézala….No nebudu prozrazovat, ale toto mi přišlo dost odfláknuté a jako by se scénáristům už nechtělo nic vymýšlet a chtěli to mít rychle za sebou.