Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi

Recenze (828)

plakát

The Twilight Zone - Deaths-Head Revisited (1961) (epizoda) 

Oscar Beregi Jr. je v roli esesáka, který si po letech udělá nostalgický výlet do Dachau, naprosto úžasný. Ten si to doslova vychutnává. Resumé: Hodně dobrý nápad, průměrné provedení, vynikající Beregi. TZ klasika? Spíš ano, nežli ne.

plakát

The Twilight Zone - The After Hours (1960) (epizoda) 

Parafráze kultovní povídky Večerní prvosenka (Evening Primrose) Johna Colliera a zároveň jeden z nejlepších horrorových dílů Zóny soumraku.

plakát

The Twilight Zone - The Lonely (1959) (epizoda) 

V době prvního uvedení Twilight Zone platil Ray Bradbury za absolutního mistra science fiction. Něco jako Stephen King v horroru o nějakých třicet let později. Nebylo tedy divu, že se Serling pokoušel získat pro psaní scénářů ke svému seriálu i Velkého Raye. Ten však měl podmínku, že mu v nich nesmí být změněno ani slovo. Takže se nakonec moc nedohodli (přestože jejich vztahy zůstaly přátelské), a podle Bradburyho scénáře vznikl jeden jediný - poněkud slabší - díl. Serling však nelenil a sám napsal několik epizod, které byly tvorbou mistra inspirovány. The Lonely je rozhodně jedna z nich. Už v úplně prvním díle TZ (Where Is Everybody?) použil Serling některé obrazy z povídky "Mlčící města" (The Silent Towns), obsažené v legendární Marťanské kronice. K čemuž se ale ihned sám přiznal. Na Serlingovu obhajobu však nutno uvést, že tato inspirace je jen velmi lehká. Celý příběh, včetně jeho vyznění, je v podstatě úplně jiný, a kdyby se Rod sám nepráskl, nikdo (ani já) by mu to nejspíš neměl za zlé. V The Lonely se opět řeší téma osamění a Bradburyho styl, stejně jako jeho obvyklé propriety, na nás dýchají z každého kroku po tomhle rozpáleném pouštním asteroidu. Rozhodně tu ale nejde o žádný plagiát. Kdepak. Je to plnokrevná serlingovka v dobově bradburyovském duchu. Ovšem (!) s nečekaně brutálním, až cynickým závěrem, hodným pověsti Zóny soumraku. Navíc pojetí jedné z postav (pokud v tomto případě můžeme opravdu hovořit o postavě) zcela odpovídá vývoji, předpokladům a poznatkům z roku 2019. I to je jeden z důvodů trvalé atraktivity této kvalitní, posmutnělé, ovšem stále velmi silné sci-fi epizody.

plakát

The Twilight Zone - Walking Distance (1959) (epizoda) 

Nejvíce přeceňovaná epizoda TZ. Toto sice nosné, ale velmi citlivé téma už bylo mnohokrát k vidění jinde. Tentokrát výjimečně i dávno před objevením Zóny soumraky (např. český film Řeka čaruje). A většinou je to jinde také po všech stránkách lépe zpracováno. Tohle se silně nepovedlo. A je mi záhadou, proč si většina myslí pravý opak.

plakát

The Twilight Zone - One for the Angels (1959) (epizoda) 

Zvláštní. Ačkoli v tomto díle umírá víc než jeden člověk, působí to všechno velmi milým, laskavým, dokonce až sentimentálním dojmem. A to včetně monstra, které má všechno to umírání na svědomí. Prostě... "něco pro anděly".

plakát

Deadly Class (2018) (seriál) 

Téměř až do konce skvělá comicsová jízda pro (krvelačnou) mládež. Jen škoda té zhruba poslední hodiny celkové stopáže. Tam jsem byl v pokušení jednu hvězdičku ubrat. Jako kdyby to ve finále předali někomu jinému. Možná někomu, kdo dělal na posledních řadách Walking Dead. Ale to předtím je docela paráda. Ujetá, krvavá, trochu infantilní, ale zároveň strhující a ani na vteřinu nenudící zábava. Taková brutální verze Harryho Pottera (bez magie), kombinovaná s Misfits (bez superschopností a sociální kritiky), ranýma tarantinovkama (bez dlouhých dialogů) a Kick-Assem (hmm... bez bez).

plakát

Vlak do Pusanu (2016) 

Všude je to horror, jen tady musíme za každou cenu vypustit jedno r. Všude je to Busan, jen tady se tam musí narvat P. Ale k filmu: Nebýt úvodní nesmyslné scény se zombie srnou, možná bych šel s hodnocením ještě výš.

plakát

Moje zprávy (2018) (pořad) 

Který z Monty Pythonů by měl hrát Soukupa ve skeči One man television?

plakát

Papírový dům (Netflix verze) (2017) (seriál) 

Vysoce napínavá záležitost, srovnatelná s první řadou Prison Breaku. Dovolím si ale říct, že tohle je ještě originálnější. Většinou je to taky velmi dobře natočeno a celkově to působí hodně neotřele. Na druhou stranu, La Casa de Papel určitě není bez chyb a občas je třeba se při sledování vyzbrojit značným nadhledem. Ale co je dnes bezchybné? Dávám zasloužené čtyři hvězdičky. A k tomu ještě jednu navrch za to, že něco tak skvělého dokázali udělat Španělé. Edit: Třetí řada je pokus vstoupit podruhé do stejné řeky. Jen je to křečovitější a více gay. Velké zklamání.