blackrain

Lidstvo napadla podivná nákaza a dělá z nich krvelačné vrahouny. Mají nadlidskou sílu a měkké tkáně. Zásah zbraní má fatalní následky. Imunních je jen malá skupinka a nikdo netuší, proč se nenakazili. Rozjede se akční likvidace zmutovaných bestií. Kulomet místo protézy jsem ještě neviděla. Je to hodně originální způsob jak použít zbraň.

Quentin Tarantino rád používá velmi neotřelý a originální způsob vyprávění. Kurt Russell hrál pěkného maniaka, který se baví vražděním lidí za pomoci našlapané káry. Charisma mu rozhodně nechybělo.

Legendární a mistrovský kousek s dokonalou hudbou, který mě dokáže připoutat k obrazovce jako magnet. Pan režisér si pěkně pohrál s lidskou fantazií. John Williams je koumák.

Zdá se, že slovo břitva pro mě nabylo nového významu. Podivná auta a ještě podivnější chlápci proplouvají vytšinou hororových filmů, jen s tím rozdílem, že používají pro své běsnění jiné nástroje. Nůž se používá skoro všude, tak proč nepoužít třeba břitvu. Atmosféra a napětí jsou ve filmu hodně působivé. Konec ale všemu nasadil korunu. Takhle to všechno zazdít.

Opět jsme poctěni návštěvou z vesmíru, která se přikradla velmi nenápadně. Jako své hostitele si vybrala učitele na jedné střední škole. Napadne jejich nervový systém a pozmění jejich chování. Obětí neznámého parazita přibývá. Nákaza se přenáší i na studenty. Odolat nákaze se podaří šestici studentů.

Přátelé si mají pomáhat v jakékoliv situaci. Od toho je přece máme, podají nám pomocnou ruku, poradí nám, vyslechnou nás a také se od nás nechají přesvědčit k nejrůznějším věcem. Larry se stále nedokáže vzpamatovat se smrti své ženy. Ta mu nechala na krku děti a taky je tu problém s pojistkou. Musí ji přepsat na někoho dalšího. Jako nejlepší možnost si zvolí sňátek, ale to nebude tak jednoduché. Proto Larry přesvědčí svého nejlepšího kamaráda Chucka, aby si zahráli na gaye a uzavřeli registrované partnerství. Začnou se objevovat problémy, se kterými se musí oba poprat. Chuck se zamiluje do právničky. Město je sleduje, jestli náhodou jejich sňatek nebyl fraška pro oblbnutí. Pak se objeví problémy, se kterými se musí homosexuálové vypořádat, když výjdou se svou orientací na světlo. Spousta věcí poukazuje i na to, že většina lidí se tváří tolerantně k menšinám, ale když se někdo takový objeví v jejich blízkém okolí, tak ukážou svou pravou tvář. Přesto všechno jde o velmi příjemnou komedii, která častokrát vykouzlí úsměv na rtech a pobaví. Larryho hospodyně byla pěkné číslo.

Hlavní postavou je mladík D´Leh, který se zamiluje do dívky s modrýma očima, Evolet. Jednoho dne vrthnou do jejich vesnice cizí nájezdnící. Unesou Evolet a další lovce z kmene. D´Leh se s dalšími lovci vydá na strastiplnou cestu za jejich osvobozením. Většinu času sledujeme výpravu mužů za záchranou svých druhů. Občas se dočkáme nějaké svižnější akce. Jinak se nic akčního neděje. V posledních minutách se nám film snaží všechno vynahradit. Škoda, že se v podobném duchu nenese po celou dobu. Bylo by to rozhodně zajímavější. Po obrazové stránce nám má příběh, co nabídnout, i když není zrovna moc originální.

Polívka je grunt, kdo jí nejí je špunt. Tak to říká jedna slovní hříčka. Ovšem, jíst polévky babi Magi je velmi ošidné. Může se vám něco zlého přihodit. Baba Magi je trošku ztřeštěná čarodějnice žijící s loupežníkem Bujónem v jedné lesní krčmě. Její flašinetový taneček je hodně povedený, ale byla spravedlivě potrestaná.

Po půl hodině filmu jsem nabyla přesvědčení, že se paní psychiatrička stala obětí své práce. Nebyla by první a ani poslední. Myslela jsem si, že rozuzlení bude pastaveno na této myšlence. Nebylo. Skutečně šlo o mimozemskou nákazu, která pozměnila lidské chování. Jak už to bývá v katastrofických filmech, nakonec vysvitne světélko naděje a vše se pozvolna začne obracet k lepšímu.

Vlasta Burian opět dokonale předvedl svůj herecký um. Ve filmu se objevila reklama na módní salon Hany Podolské. Patřil v Praze k vyhlášeným módním domům. Hana Podolská měla velký smysl pro pařížskou módu a střízlivý anglický styl, který byl korunován úspěchy V Berlíně a Stockholmu. Hodně spolupracovala s filmovými tvůrci. V roce 1939 získala zakázku na kostými pro film Kristián. Jejími stálými zákaznicemi byly např. Olga Scheinpflugová, Lída Baarová nebo maželka prezidenta Hana Benešová a spousta dalších prominentních dam. Pro módní časopisy v jejích kostýmech pózovala i naše automobilová závodnice Eliška Junková. V roce 1948 byl její salón znárodněn. Díky manželce tehdejšího prezidenta Martě Gottwaldové mohla Hana Podolská ve své firmě zůstat. Zemřela v roce 1972. Firma zanikla v roce 1991.