Recenze (3 657)
Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994)
Tak já se tedy přiznám. Doufal jsem, že to bude o něco lepší.
U pokladny stál... (1939)
Komedie se satirickým podtónem o tom, že nepořádek prostě byl, je a bude vždycky, s úžasnými dialogy a vypointovanými situacemi je nejlepším filmem Vlasty Buriana. -BYL JSTE NĚKDE NA PORADĚ? -JÁ JSEM BYL ZA NAŠÍM PANEM LÉKÁRNÍKEM, PANE DOKTORE. -ZA VAŠÍM PANEM LÉKÁRNÍKEM, AHA. TEN VÁM SI NAPOVÍDAL PĚKNÝ VĚCI. TO BY MĚ ZAJÍMALO, JAKOU BLBOST VÁM PORADIL. -ABYCH ŠEL ZA VÁMA.
Je třeba zabít Sekala (1998)
Dokonalý film s napínavým dějem a jasným smyslem, příznivě přijatý kritikou a (relativně) i diváky? Ano. Jiří Bartoška ve velmi zajímavé roli.
Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974)
Tenhle film je prostě pohádka. Moderní, z tehdejší současnosti, ale právě proto je o to půvabnější. Všechno končí tak, jak má být a všichni dojdou svého cíle... ALE STRÝČKU, NESMRTELNOST JE PŘECE V NĚČEM ÚPLNĚ...JINÝM...
Inspektor Popleta (1980)
Inspektor Popleta je bohužel příkladem francouzského filmu, který v průběhu let ztrácí na svém půvabu i vtipnosti, možná právě proto, že u ostatních je to vpravdě jiné. Klasicky - poslední hvězdička je za Coluche, který není zas až tak špatný. Možná (už se mi to několiktát stalo) dojem kazí ten nepovedený dabing počátku devadesátých let. Kdo zná Velké nesnáze v malé Číně, ví, o čem mluvím.
Žhavé výstřely (1991)
Tento snímek je natočen v meziobdobí Bláznivých střel a bez bratrů Zuckerových, ale vůbec to nevadí. Je vidět, že trio ZAZ bylo zpočátku dobré, i když bylo rozdělené...
Honza málem králem (1977)
Tahle v podstatě klasická pohádka o Honzovi Chytrém je ozvláštněna Jiřím Kornem, který není vůbec tak špatný a koncem, který jsem přivítal. Já bych tu princeznu taky nechtěl :-)
Sám doma (1990)
Když jsem film viděl poprvé, uvědomil jsem si, že už jsem se takhle dlouho nezasmál a obdivoval film, který obsahuje skvělé nápady a gagy. Stejné pocity mám po shlédnutí druhém, třetím, čtvrtém, pátém, šestém, sedmém..........
Pravá blondýnka (2001)
Nebylo to zas až tak špatné, i když pomalá vzestupná a pak zase sestupná tendence pobavenosti mě trošku štvala. Nejlepší byl asi prostředek, i když v podstatě jen taková citárnička. Ale dostala mě z kocoviny a to se počítá :)
Bílá paní (1965)
Čestmír Řanda je jako "hloupý bezpartijní" prostě neodolatelný. Tady se měl inspirovat Petr Schulhoff.