Peabody

je mi líto, ačkoli je to místy docela solidní, tak je to principiálně tak zfalšovaná historická sračka, že víc bodů dát nemohu. Na Enigmě se podílelo několik národů, Poláci, Francouzi, Britové, ale hrdinní američtí mariňáci teda fakt ne. no a o ponorkách toho vím dost málo, ale dost hodně na to, abych viděl, jaká je to technická kravina.

Konverzační komedie, chce to hodně dobrý dabing nebo se naučit francouzsky, zejména Jean Pierre Marielle, můj oblíbenec z nedoceněného filmu Calmos sype jednu cynickou hlášku za druhou - "Marie? Tvrdá hlava a měkký zadek, pravý opak toho co mám rád." "Některé věci, jako holicí strojek, klíče od auta a ženská je potřeba mít vždycky dvoje."

Je to slavné, ale nesedí mi to. Mně odporná ústřední melodie a dramatická recitace mi lezly na nervy už tehdy (ještě strašnější je to ječení po závěru dílů), chování pana Hanzlíka, který je jinak herecky skvělý, mezi dvěma ženami mi přišlo nepochopitelné a myslím si dodnes, že je místy patologické (což může být autorův záměr). Doják se smrtí Jiřího Bartošky je taky za mojí hranicí a i když je to asi autorův záměr tak tohle mi vadí. Takže i když jsou tu skvělé herecké výkony, zejména pana Vinkláře - ten má snad životní roli i výkon - p. Brouska, Jiřího Bartošky (roztomilý cynismus) a pana Hanzlíka (s výše uvedenou výhradou, která není problémem jinak vynikajícího herce) a řady dalších, jako celek mi to nesedí. Je to škoda, protože proti takové Plechové kavalerii je to vynikající a je to podle mne ztracená příležitost, přitom některé dramatické scény jsou skvělé, jen místy tam leze toho sentimentu a cukru víc než mohu tolerovat. Oceňuji ovšem volbu tematu, i proto, že jsem léta žil na Ohradě, kde ta centrála sanitek opravdu byla. A služba sanity si seriál zaslouží a ta rekonstrukce letecké havárie se mi docela líbí. Téma je silné a režijní přístup pana Adamce je jako vždy - když má dobrou látku, udělá solidní práci, třeba ávěrečný díl ze Suchdola místy bere dech i po letech, když má látku nevalnou, vzniknou rodáci, nebo citvydírající předposlední díl, pro mne kýčovitý. Paní Hudečková se mi líbí - jako herečka - velmi, velmi málokdy a tady tedy určitě ne. je taková křečovitá a ani psychická porucha této postavy mi to dostatečně nevylepší. Prostě jí to nevěřím. Díl s emigrací, bojem o cestu Dr Mádra a ex post ne snad souhlasem s ní, ale tím, že to člen strany neodsoudí, to bylo v té době docela nezvyklé až odvážné.

Tady je jen vidět, jaká je škoda, že se pan Sovák živil skoro výhradně komediemi. V těch byl taky vynikající, ale tady z něj jde mráz po zádech. Byl jsem ve výzkumáku od konce 70. let, až takhle se tedy neblblo, ale podobných absurdit bylo dost a pan Uhde to napsal pěkně. Škoda že považoval za nutné přidat ty druhé plány, kdyby to celé gradovalo jen v té hlavní zasedačce, bylo by to podle mne lepší. Ovšem motivační apod. školení po roce 1990 na svoje zpracování ještě čekají, s povinnými jásoty, zvoláními apod. Strach už nejde z kádrováků, ale oni je zastoupili jiní.

Paní Jordánová natočila hodně pěkných pohádek, ale tahle je podle mne velice nepovedená, scénář nic moc a herecké výkony jsou až na pár vyjímek zcela tragické. Proč "hraje" Josef Mráz krále, to nechápu, prostě bezbarvě odříkává jakýsi text, Petr Oliva rozhodně není můj oblíbenec a herec taky ne, Blanka Waleská ještě ano asi stejně jako Jiří Pleskot. Bohužel Eduard Kohout v nepochopitelné křeči, pár dalších figurek, mladý Víťa Jandák už byl tehdy "velký herec". Takže zbývá Jana ještě Drchalová, která je přirozená a ještě krásná, ale že by to stačilo na celou pohádku, to nestačí. Ona si ale hvězdu zaslouží a nejen to. Pokud zde někdo konstatoval, že to je pohádka pro malé děti, tak bych opakoval své oblíbené - tak malé děti snad ani nejsou. Snad to může sloužit k tomu, aby se odstranil mýtus, že tehdy byli všichni herci vynikající, nebyli, ani zdaleka - QED

Pro mne osobně je zajímavý způsob vyprávění, tedy prvotřídní scénář, který od pomalého - pro někoho až moc - zahájení zrychluje až do grotesky v závěru (zhulené dámy v obchodě a zejména scéna finálního setkání padouchů policajtů a všech, kde jsou jasné prvky slapstick komedie). Přitom vyprávění je útržkovité, přerývané, ale přitom lineární a skládající celek, tedy pokud nehledáte přísnou logiku. Příběh sám by mohl být z Bakalářů, ale to jak je zpracován (a zahrán a natočen, jistě, taky) z něj dělá velmi dobrý film, jeden z mála, kde jsem po skončení měl pocit, že byl nějak kratší než ve skutečnosti byl. Solidarita vesnice, smích v hospodě nad tím, že "nikdo ze svědků si nic nepamatoval", rolička zdánlivě moulovitého policajta, který ale ví,,, Jako inteligentní oddechovka vynikající, podtrženo krásnou cornwallskou vesničkou a mořem a útesy. I kliše typu "Jsem těhotná" s následujícím setkáním v zátoce jsou tak dobře udělaná, že v tu chvíli jsou dojemná.

smíchat dva herce a dvě neherečky je sice možná zajímavá varianta, ale tady se to nepovedlo. Andersenova předloha je báječná, tady je z toho kostýmní pobíhání nad scénářem, který se tedy paní Juráskové myslím dost nepovedl. Lucie Vondráčková je pro mne první neherečkou, ale neruší a dá se na ní koukat. Veronika Žilková je ovšem příšerná jako v posledních letech velmi často. Přehrávání do hysterizující polohy hlasem, gesty i mimikou, absolutně nulová reakce na herce kteří jsou s ní na scéně, podobně jako to bývalo v divadle, kde to vypadalo, že veškerou mozkovou kapacitu vypotřebuje na vlastní text. Když pan Stropnický prohlásil Vás jsem si neměl nikdy vzít za ženu, bylo to pro mne přímo ze života. Přestože v popisu filmu tady je psáno hudba Petr Hapka, tak v titulcích je u písně Kdo tě má rád podepsán Jiří Vondráček a to už chápu, měl jsem pocit, že takže blbou ukňoouranost by pan Hapka musel psát někdy po páté hodině ráno, nebo pro jinou příležitost, kdežto od JV mne to, jak by to řekl, ... tak nějak neudivuje. 3koda hodiny času. .

Marty Vančurová je k sežrání a OK to tentokrát nekazí, jakkoli bych si našel asi lepšího do vojice. Příběh je legrácka, hodinová délka jakž takž, takové milé pobavení bez hysterie, řvaní a vulgarit.

z návsi jsem snesl první dva díly, pak to šlo zu grunde. náměstíčko nestálo z mého osobního hlediska za nic a tohle už je opravdu jen smetání odpadků na lopatku a jejich recyklace. Herci jsou sice milí, ale co hrát nemají. U těch dobrých to není vždy poznat, člověěj je rád, že je vidí projít a říci dvě tři věty, ale je to naprosto o ničem.

téma se pravidelně opakuje v životě i AVD, viz naposledy doktor martin, Magda R je docela roztomilá, ale to je taky všechno, Mohla by říci Já nevím co hrát a rodiče taky ne.