noriaki

Ti dva se měli potkat jindy, nebo nikdy. Mike Figgis vzal knihu tehdy neznámého Johna O'Briena a přizval si Nicolase Cage a Elisabeth Shue. Všichni tři společně se vzepjali k životnímu výkonu a natočili romantické drama, z něhož mi nebylo dobře na duši. Fantastická atmosféra podpořená náladovou hudbou, zdevastovaným Benem a zoufale zamilovanou Serou, dala vzniknout filmu, který už si nikdy nepustím. Ale ne proto že je tak špatný, ale proto že je tak skvělý.

Z něčeho už se zkrátka nikdy úplně nevzpamatujete, a i když se ze všech sil snažíte, váš život jak jste ho znali, už zpátky nedostanete. Tajemná řeka je lahůdkový psychologický thriller, který je sice až příliš předvídatelný než aby mě svým silným závěrem semlel, ale zato je tak výborně zrežírovaný a zahraný, že se mu to stejně tak trochu povedlo. Scéna u řeky mě šokovala méně, než fakt že hudbu skládal sám Clint Eastwood. I kdybych filmu tu pátou hvězdu dát nechtěl, za ni prostě musím.

Žjóva, to mělo vrstev. V tomhle filmu je snad všechno. Konspirace, mimozemská invaze, hledání ztracené víry, rodinné hodnoty i osudovost. Mel Gibson a Joaquin Phoenix by asi udrželi pohromadě i chatrnější scénáře, a M. Night Shyamalan měl z kraje tisíciletí formu jako hrom, takže výsledkem je velice solidní thriller, který díky sympatické délce nenudí ani při pomalejším tempu. Nebýt slabšího závěru, byl bych ještě nadšenější.