noriaki

Hraje v tom Richard Burton s Marcellem Mastroiannim, hudbu složil Ennio Morricone a odehrává se to za Druhé světové války. Je tedy jasné, že úplné bláto to být nemůže. Přesto si myslím, že s podobným kalibrem měl George Cosmatos natočit něco mnohem působivějšího a atmosféričtějšího. Jestli jeho jméno neznáte, tak to byl režisér druhého Ramba. Na Stallloneho exhibici jeho schopnosti stačily, a z této spolupráce vnikl jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Působivé druhoválečné psychologické drama ale bylo mimo jeho dosah.

The Doors mám hodně rád, ale Jim Morrison pro mě žádnou superhvězdou není. Na jejich písních mnohem víc oceňuji melodie než texty, a o jeho povaze si myslím svoje. Nemůžu ovšem popřít, že ho Val Kilmer zahrál naprosto fantasticky. Oliver Stone vystoupil ze své režisérské škatulky, a natočil uměřenou a neangažovanou, ale přesto velice přesvědčivou reklamu na šedesátá léta. Tuhle atmosféru by si měl užít i ten, kdo dobovou hudbu zrovna nemusí.

Království nebeské si dlouho neslo pověst výborného filmu zaříznutého nemilosrdným studiem. Do kin dorazil brutálně osekaný sestřih, takže zamýšleně hluboký a etikou protkaný příběh nezaslouženě vyhořel. Dlužno dodat, že původní verzi jsem neviděl, takže dobovou legendu potvrdit nemůžu. Musím ovšem uznat, že režisérský sestřih dává vzpomenout na ty nejlepší historické velkofilmy všech dob. Vyprávění bravurně zvládá přechod mezi davovými a komorními scénami, aniž by upadalo tempo. Postavy mají dostatek prostoru aby působily plasticky, ale zároveň se ze snímku nestalo konverzační drama. V nefér srovnání s tématicky (trochu) příbuzným Návratem krále epos Ridleyho Scotta propadá, ale pořád je to špičkové řemeslo, které se prakticky netočí.