noriaki

Ona je mladá, romantická, ještě neotřískaná životem. On je postarší proutník, který už padesát let balí povolné holky v hotelích; chlápek kvůli kterému bylo vymyšleno slovo vošoust. Jak z toho chtěl natočit Billy Wilder romantickou komedii, ví snad jen on sám. Jeho nepopiratelné režijní umění, fantastický motiv z Tristana a Isoldy, krása Audrey Hepburn a těch pár břitkých slovních vtipů daly filmu alespoň nějakou jiskru, jenže i tak jde pravděpodobně o nejméně povedený počin obou titánů filmového průmyslu. Dal bych dal tři hvězdičky, ale ze ten křečovitý závěr musím jednu ubrat.

Na jednu stranu je to bezproblémové a přirozeně plynoucí dobrodružství sympatických postav v divotvorné krajině oživené díky umu všemi milovaného trikového mága, na tu druhou je to neuctivá adaptace, která působí spíš jako sled volných scén, než jako regulérní příběh. Začátek šedesátých let filmové sci-fi zrovna nepřál. Staré monster movie mlely z posledního a 2001 Vesmírná odysea byla ještě hodně daleko, takže budu v hodnocení vlídný. Čtyři hvězdičky totiž dám opravdu jen díky oné pohodové atmosféře.

Tím čím Finecherův Zabiják nikdy nebude a tím čím Jarmuschův Ghost Dog téměř byl, tím je Melvilleův Samuraj. Óda na samotu, na stavovskou čest a na mlčenlivé přijetí osudu. Do role se nikdo nehodil víc než Alain Delon, který toho kameným obličejem bez výrazu odehrál mnohem víc, než Michael Fassbender svým neustálým monologem. Doprovází ho pomalá, precizní režie a fantastická hudba Francouise de Roubaixe. Obtížně přijímaný závěr je vyvrcholením příběhu muže, který si uzavřené smlouvy cení víc, než vlastního života.