Odpolední láska

To by  nebyly vánoční prázdniny, abych si nepustil film s Audrey. Vidíte, už Prázdniny v Římě jsem viděl poprvé   na Štědrý den 2018, Snídaně u Tiffanyho s bytovými  párty  a snovým Moon river   jsem drtil na Vánoce 2019 (minutu ticha za ty časy).....a drtím Audrey  i sny o bytových večírcích o svátkách furt. Není to krásná, není to vánoční zpráva? Já myslím, že ano.   My Fair Lady jsem tedy na ČT na Boží hod nestíhal (ani Deštivý den v New Yorku), a reprízu jsem předevčírem zaspal, protože jsem spal (:D). a pak  večer si nic s Audrey zase nepouštěl, protože byl Panter (:D). Ale teď to v rámci predsilvestrovskeho filmového maratonu konečně vyšlo! Dobová atmosféra je krásná, Audrey opět naprosto kouzelná..A já načnul a zunkal vynikající darovaný likér,  takže na konec mě film naprosto chytnul, i když mě vůbec nechytnul starý a nevýrazný Gary Cooper. Skoro bych si ho nevšiml.  Až pak když jsem si přetáčel některé scény jsem postřehl, že i on sem tam uhodí  nějákou pěknou hlášku. Kdyby se pokusila příjít ve čtyři, taky bych se pokusil nebýt ztracená existence.   Pravda, těžko se mi všimalo někoho než Audrey, která myslím v tomto dosahuje vrcholu svého éterična. Třeba ty pohyby po návratu domu u dvéří jsou úchvatné. Ale  i tak jsem se dokázal trochu identifikovat s chudákem Michelem, kterému se natírá sako, zato Tristana a Isoldu dokáže docenit daleko lépe než já (kéž bych byl alespoň Michel.)    Coopera předčil  i Bogart z loni viděné  příbuzné Sabriny, ale oba tyto filmy jsou především esencí Wilderova talentu vytvořit příjemnou dobovou atmosféru a kouzla Audrey. Z Odpolední láskou jsem zažil opravdu nezapomenutelně krásné předsilvestrovské odpoledne,  takže je jenom škoda, že hlavní dvojka není jen  o trochu přirozenější. To pak z toho mohla z toho být  teprve krásná Wilderovská popelka a další pětihvězda.  Ale i tak jsem z toho sentimentální.  A ať nežeru, mě neznámý Maurice Chevalier coby úsměvavý tatínek detektiv byl taky super. (30.12.2022)

Ač se to zdá neuvěřitelné, i Billy Wilder sem tam zaváhal a vkročil do vod průměru. Přitom úvodní a závěrečné minuty nejsou vůbec špatné, ale co se děje mezi tím, je pouze násilně budovaná love story, která nemá s romantikou téměř nic společného (nepočítám-li tu uměle vytvářenou). Stačí si položit prostou otázku: Komu může záležet na vztahu mezi přestárlým a nesympatický playboyem (bez rozmyslu obsazený Cooper) a tuze naivní studentkou (standartně roztomilá Audrey)? Odpověď je prostá: Nikomu. Proto nefunguje základní linie filmu, motivace postav se musely vzpírat už na papíře (hlavně láska Hepburnové je naprosto nepochopitelná), což má za následek nulovou chemii mezi oběma protagonisty. Wilderova režie není zlá, ale i on překvapivě nezvládá práci s rytmem a prostřední část zbytečně natahuje. Velkým plusem je postava hrdinčina otce, která přináší do děje oživení. K dobru lze přičíst i pár vtipů, jejichž počet je tentokrát nižší, než jsme u mistra zvyklí, ale určitě stojí za to (u cikánské pitky jsem neměl daleko k výbuchu smíchu). Nezbývá mi nic jiného, než si postesknout nad smůlou, která Audrey v její kariéře provázela. V mnoha svých filmech by si jistě zasloužila propracovanější scénáře a jejímu šarmu odpovídající mužské protějšky. Pokud mermomocí toužíte vidět spolupráci Wilder - Hepburnová, zkuste raději "Sabrinu", tam je sice láska také slepá, ale není hloupá. 6/10 (30.11.2009)

Rozkošné, elegantné, milo old-fashion komediálne. Čo som si všimla: Audrey má nádherné nádherné mandlovo tvarované oči a ladnú siluetu. Počas celého filmu prevládali zábery na postavy v celku, polocelku, polodetaile ale do tváre sme hercom mohli vidieť až v závere. Čomu som v podstate rada, inak by mi vekový rozdiel vadil asi väčšmi. Vhodná hudba. Opakovanie nevadilo. Dojem starého filmu pripomínali aj scény čiastočne zastavené, obraz posúvajúci sa k pohybujúcemu sa objektu. Dobrú náladu a úsmev šírili aj slovné hračky a ich konverzačnosť. Ukončenie trošku zúfalým záverom nehodnotím ako veľmi šťastné. Ale inak je film čarovný. Avšak iba pre ľudí, kt. oceňujú kúzlo atmosféry a rokov minulých, ktoré sú tu krásne zosobnené. (12.11.2010)

5/10 Má to nejaké svetlé momenty, Audrey je rozkošná, kamera skvelá, atmosféra Paríža podmanivá, ale ako celok je to divné a určite nefunkčné ako romantická komédia. To dávanie dokopy Audrey Hepburn so starcami je v Love in the Afternoon už za znesiteľnou hranicou. Gary Cooper vyzerá senilne, nemá s Audrey žiadnu chémiu, naopak pôsobí akoby zvádzal a zneužíval 16 ročné dievča a ešte mu v tom pritakáva jej otec. Toto celé v rámci filmu, ktorý sa tvári ako roztomilá romantická komédia, pôsobí strašne úchylne. (17.11.2020)

Láska a Paříž. V mnoha filmech se tato dvě slova spojují, ale v žádném to není činěno takovým způsobem jako v Love in the Afternoon. Po romantickém úvodu o podobách lásky v Paříži se objeví cynické soukromé očko, které zcela neromanticky na těchto láskách těží. Tentokrát se ovšem nebude jednat o nějaký jeho případ, ale o dceru, která se právě kvůli povolání svého otce zaplete do vztahu se starším mužem. Jenže někdy věk nevadí. Ani když je on už prošedivělý seladon a ona naivní holka. Romantika největšího možného kalibru, občas nahořklá, občas viděná ironickým pohledem a občas očima zamilovaného děvčete. Dokonalé. (Jen ještě poznámka na okraj. Já být na místě hlavní hrdinky, tak Flannagana nechám s klidem zastřelit. Takových hovad, pro které jsou ženy jen nástrojem k použití, by se našlo. Žádná škoda.) (29.12.2008)