Henry007

Energická non-stop jízda pár dny v životě klenotníka, který nemá příliš pozitivní charakterové vlastnosti, ale přesto jsem mu v podaní Sandlera fandil. Už dlouho jsem neviděl tak živelný film, který by mě připoutal ke křeslu, nedal mi vydechnout a nechal mě prázdného při začátku závěrečných titulků.

Klip kromě konceptu split-screenu NY/Lodnýn a houpajícího se paneláku nenabízí nic originálního. Kdybych chtěl vidět flexující pohupující se bandu vyhulů oblečených do nepadnoucích bund, tak si vezmu pantofle a jdu se podívat za náš barák na basketbalové hřiště. Píseň dobrá, klip průměrný.

Oku lahodící klip - hra s perspektivou, důraz na architekturu a tvary. Nevím, zda používali tele-objektivy, ale hloubka záběrů se zdá téměř nulová - jako by všechno bylo krásně uhlazeno v jednom plánu. Působí to na mě jako spot na voňavky nebo luxusní ženské prádlo. Výtkou může být, že klip působí poněkud staticky, zpomaleně a neodpovídá diskotékové energii písně.

Série Rychle a zběsile je pro mě zhruba od 6. dílů jako Kebab - jednou za čas na to dostanu chuť, těším se na to, při konzumování si to nejdříve velmi úžívám, ke konci mi začne být trochu těžko, je toho na mě trochu moc a nakonec si slíbím, že už si to nikdy nedám. A za rok si to stejně dám znovu, protože zapomenu, jak mi z toho bylo blbě. Je to takový love-hate relationship. Naštěstí si Hobbs & Shaw na nic nehrají - tvůrci vědí, že to je to debilovina, Rock i Jason si uvědomují, že říkají debilní hlášky a Idris Elba do toho šel s tím, že si zahraje jednorozměrnýho zlýho debila. Trošku se stydím, že se mi to líbilo - chybí tomu vtip, srdce, napětí (divák prostě ví, že se nikomu nic nestane - problém většiny akčňáků za posledních 20 let), spousta věcí nedává smysl, je to o 20 minut delší než by to mělo být (s tím mají problém všechny nové "Rychlé" filmy). Kdybych zapnul mozek, jdu na 3*, naštěstí jsem ho, stejně jako scénáristé, nepoužíval.

Bylo to předvídatelný jako Batman v. Superman - každý musel tušit, že se nakonec spřátelí! .... Pohodové konverzační drama, stojící na dvou hercích a otázkách morálky a budoucnosti církve. Flashbackové sekvence působí trošku jako film ve filmu, nejsou zcela organicky zapuštěné do hlavního příběhu, ale nevadilo mi to. Vnímal jsem to jako obohacení příběhu "Františka", které by možná uneslo i samostatný film. Sezení, vzpomínání a filozofování - to je moje parketa. U tohoto filmu se mi pěkně sedělo, filozofovalo a třeba i vzpomínalo na MS ve fotbale 2014.

Zpackaný scénář s nulovou kreativitou, nevýraznýma postava, nudnou akcí a popliváním odkazu předchozích dílů. Temný osud si může podat ruku s Dark Phoenix. Proč sakra nevymyslí nový Terminátoří příběh? Proč pořád posílají roboty do minulosti, aby někoho zlikvidovali a lidé slabšího robota, aby osobu chránil? Proč je tu na sílu tlačená ženská emancipace? Proč Terminátor nepodstatný komparzisty rozseká, ale smrtelnici Connorovou jen "odžduchne" (a to několikrát během filmu)? Proč Tim Miller miluje šedý nezábavný akční scény na dálnici (jako v Deadpoolovi)? Proč v podstatě zničit odkaz a důležitost děje první dvou dílů? Proč jsem necítil žádné emoce, osudovost, strach o postavy? Proč dialogy psal Tommy Wiseau? Proč v každém díle "vtipně" znásilňovat hlášku I'll be back? Proč si za týdne nevzpomenu, že jsem tento film viděl? Proč ždímat značku, která je už několik let suchá? Můj sranda návrh scénáře: Když už dělat totéž, tak to aspoň mohli obrátit: poslat lidi, aby zabili člověka, co naprogramoval stroje/sestrojil Skynet. A roboti by poslali Terminátora, aby tu osobu chránil. Zde by už bylo zajímavé morální dilema - bude divák fandit robotovi, aby zabil dosud nevinného Ajťáčka?

Shazam! mohl být víc než jen pohodová, neurážející komiksovka. Stačilo do mixéru přihodit několik inspirací: přidat na začátku filmu více scén ze školy (alá Superbad, 21 Jump Street), z poznávání nabytých schopností (alá Kronika), useknout ze závěrečného souboje 10 minut, dát i v první polovině filmu hlavnímu dětskému hrdinu více důvodů k diváckým sympatiím a vualá, byla by to skvělá akční komedie. Takto se jedná o nadprůměrnou "rodinnou" podívanou, plnou narážek na DCEU. Naštěstí se Shazam! nebere vážně. Díky odlehčenému tónu lze přimhouřit oči nad všemi nelogičnostmi, které se ve scénáři vyskytly.

The Weeknd se po "rozchodovém" albu vrací zpátky k energičtější R&B/Pop muzice. Klip dravost písně ještě více vyzdvihuje dynamickými záběry a rychlým střihem. Prázdné město bez lidí, pouze projíždějící auta, svítící mrakodrapy a světla nočních podniků mi připomínají NFS Undergound 2 nebo noční jízda městem v GTA. Svým manickým projevem, tancem, barevným sakem a koženými rukavice Weeknd připomíná Jokera, který před pár týdny zabil Batmana a nyní se ve vylidněném městě snaží najít aspoň kapku radosti v drogách, nočních podnicích a rychlé jízdě neony osvětlenými ulicemi.

Po první sérii, která silně skončila, jsem se pokračování obával. Jenže tvůrci mě mile překvapili po všech stránkách. Druhá série má svižnější tempo než první, nenajdou se tu hluché díly a děj pádí kupředu. Dalším velkým pozitivem jsou vedlejší postavy: v této sérii jsou sympatické, lze jim fandit a obávat se o jejich životy, což u první série a skupině namyšlených bohatých slepiček neplatilo. Překvapivě i prostřední LA funguje lépe než NY. Teplé podnebí města, oranžové filtry, palmy a horké večery dokreslují téměř až opojnou atmosféru druhé série. Negativa bych našel jen dvě: postava Candice je nezajímavá, nesympatická, možná i špatně zahraná a nemá takový dopad na osudy hrdinů, jaký by postava s tak silnou backstory měla mít. Druhé negativum je finále, které i přes jeden zásadní zvrat bylo plné klišé a nemělo takovou sílu jako u první série. Teď nezbývá jen doufat, že tvůrci ve třetí sérii kvalitně na příběh navážou a mají k osudům postav stále co říct.

Tento film působí jako bez silnějších emocí zinscenované pasáže dokumentu. Hlavní problém je ve scénáři: na rozdíl od většiny fikčních filmů tu není hlavním hrdinou člověk, ale tučný spis o praktikách CIA. O něm toho víme nejvíce, točí se kolem něho všechny rozhodnutí dalších postav a jeho "osud" je hlavní linií filmu. Postava Daniela (Driver) neobstojí jako hlavní postava, protože její charakteristika lze shrnout do věty: Pracovitý a svědomitý muž, který touží dostat pravdu o mučících taktikách CIA k veřejnosti. A to je vše. Nevíme nic o jeho soukromí, mimopracovních touhách, zálibách, láskách, neřestech... Je to zkrátka jen morálně správně orientovaný chlápek v obleku. Chápu, že tvůrci nechtěli fabulovat a vymýšlet k postavě dramatické situace, které se ve skutečnosti nestaly a chtěli zůstat poněkud odtažití a soustředit se na spis CIA, ale filmového diváka to lehce ubijí. Dalším problémem scénáře je uvedení do problematiky mučení u CIA - v první půlhodině padne spousta jmen, nepřehledně se skáče časem sem a tam, člověk bez bližší znalosti systému správy USA a jejich úředníků se lehce ztratí a může jej to dokonce odradit od dalšího sledování. Naštěstí, jak se příběh dostane k spisu a otázce jeho publikování, už je snímek přehlednější a divák pochopí všechny podstatné souvislosti. I když zním dosti negativně, tak se podle mého názoru i přes výtky jedná o inteligentní a po technické stránce kvalitně zpracovaný snímek o tématu, které je silné, nosné a je rozhodně potřeba o něm mluvit. Ale přeci jen některé skutečné události by možná přeci jen lépe vyzněly ve formě dokumentu. Zvlášť v případech, kdy tvůrci chtějí divákům přiblížit příběh pětisetstránkového spisu a ne lidské bytosti.