fabecc1222

Druhá série skočila vcelku dost dopředu od první, ale zajetý styl seriálu zůstal stále stejný. Furt se mi líbí to politikaření na pozadí katastrofy. Opět mi to hodně připomíná naše prostředí, a v mnoha postavábych se dali podle mého najít české ekvivalenty. Podobně jako u první série, tak i tady mi přišlo, že těch šest dílů je pro tvůrce málo, a některé linky tak zůstají otevřené, a mám obavu, že v příští sérii se zas skočí jinam, a řešit už se nebudou. Na druhou stranu zas malý počet dílů nenabízí možnost k nějakým velkým oddechům a pauzám, a furt se něco řeší, a není tu skoro žádného hluchého místa.

Dva roky čekání na seriál ze světa, jehož potenciál je díky oblibě her možná ještě větší, než u Hry o trůny, a kde některé postavy mají právě díky hrám potenciál stát se těmi nejoblíbenějšími ze světa fantasy na pěkných pár let, a přišlo akorát takové zklamání... Těžko se vypisovat, kde se stala chyba, přes všechny ujišťování, jak tvůrci žerou předlohu, jak jí respektují, i přesto si z ní skoro nic nevzali, a místo toho přinesli do seriálu vlastní nápady... Už v první řadě byli náznaky toho, že se scénáristi s talentem zrovna nepotkali (linka Yennefer), a když ještě získali dojem, že mohou vymýšlet další a další nápady, tak se tento fakt jen prohlubuje. Světu Zaklínače chybí takový ten Jackson na tvůrcovské pozici, který by měl viditelnou lásku k danému světu. Samotný Cavill v hlavní roli to bohužel neutáhne, a když se Freya Allan rozhodla pomocí plastických operací kompletně změnit svůj obličej, tak už ani ta Ciri neudělá radost. Přitom třeba na Triss je vidět, že tvůrci si kritku umí vzít k srdci, protože Triss už je konečně ta Triss, kterou jsme všichni chtěli. Jenže na každou nápravu bohužel přicházejí dvě nové chyby, a linky s monolity či démony jsou scénaristický propadák. Ignorování Shani, či stálá přítomnost některých vymyšlených postav (Přitom v tomto světě jsou potenciálně desitký postav, které lze zapracovat) nenabízí mnoho optimismu směrem k dalším řadám.

Řekl bych, že v rámci těch komedií od Lipského, či dua Svěrák-Smoljak je tato ta nejvíce nápaditá, a nejvíce originální. Dobové zařazení do Prahy začátku 20. století mixnutého s různými futuristickými nápady ("Dar přítele...") funguje bezchybně. Ústřední dvojice se výborně doplňuje, a vzniká spousta nezapomenutelných scén, spojených hlavně s jídlem a Plzní. Oproti jiným tehdejším komediím lze ještě vyzdvihnout výborný hudební motiv, který se prolíní celým filmem, a taky je tu na tu dobu, a žánrové zařazení překvapivě slizský záporák ("Připravím jí osud horší než smrt..."). Závěrečná, NĚMÁ! honička, která vypadá přesně jak z filmů někde z 20. let je skoro až tvůrčí dokonalostí.

V česku všichni žerou Popelku, ale je třeba si přiznat, že z těch starších pohádek je právě tato ta nejlepší. S čety nejsou žerty překračuje hranice žánru klasické pohádky, a nebojí se jít i směrem ke komedii, či až parodii. Řekl bych, že neni jiného českého filmu, který by dosáhl takového meme statusu ("Je to rebel!"). Heřmánek je suveréně nejlepší čert, který se v našich filmech objevil, a poprvé tu také ve větší míře objevujeme výborné herectví Vladimíra Dlouhého. Tenhle film je prostě po čertech dobrý.

Opět tu máme dvojici Svěrák - Smoljak, a opět další z legendárních komedií. Nedokážu vlastně ani vysvětlit proč, ale zrovna tenhle film na mě nepůsobí až tak geniálním a ikonickým dojmem, jako třeba Mareček či Kulový blesk. Asi to vesnické prostředí, nebo nevim, ale prostě na těch 5* to tady neni. Přitom kadence zlidovělých hlášek je tu opět neskutečná. Tenhle film je objektivně výbornej, ale nedokáže mě popadnout tolik, jako jiné.

Scénáristická dvojice Svěrák, Smoljak si pro nás připravila hned několik výborných komedií, které postupně kompletně zlidověly, a právě Mareček je pro mě asi tou nejlepší, a nejen v rámci této dvojice, ale i v rámci všech našich filmů. Těžké je vypisovat všechny legenární scény, které dnes dalece přesahují hranice filmu (Hlíník -> Humpolec; O tom už tady 15 minut hovoříme...; Hujer). Samotná zápletka je vesměs banální, ale zároveň kypí originálními nápady, které jsou ve své jednoduchosti naprosto geniální a nepřekonatelné. Srovnejte toto a všechny vztahové komedie, které jsou na nás sypány o skoro 50 let později... Tady si prostě tvůrci vyhráli s každým slovem a scénou.

Jednoznačně největší letošní seriálový podvod na diváka. Tvůrci slibovali, bili se do prsou, jakou nám předvedou velkolepou a scénaristicky co nejvíce objektivní, a ze široka pojatou invazi... Jenže to byli všechno jen lži, a seriál je klasickou vztahovkou, řešící všechny možná současná témata, jako LGBT, uprchlíky, no a pak se tam vždycky na pět vteřin objeví ta invaze no. Taky sem nám tu za poslední rok rozmohl takový nešvar, sehnat velkou hvězdu do pilotu, a na konci ho zabít. Tak hlavně že byl Sam Neill všude v upoutávách, plakátech... Styďte se.

V podstatě (ne)přižnaný pilotní film k Arabele, kdy vznik tohoto filmu podnítil o několik let pozdeji vytvoření celého fiktivního pohádkového světa. Všemožné nápady a inovace tu už jsou stejně tolikrát rozebrány, a lidově známy, že němá cenu se o nich rozepisovat. Stejně tak o tom, že tenhle film si stojí pustit nejen kvůli překvapivě sex Černocké, ale hlavně výbornému mladému Krausovi, který tu  hned na začátku své kariéry odpálil svou nejlepší postavu. "Jeď, vole"

Jedna z našich nejlepších komedií, která však ale kromě legendárních a zlidovělých hlášek a nespočtu geniálních scén nabízí i podle mého trefný pohled do tehdejší společnosti. Krásně vybalancováno mezi poněkum romantickým pojetím vesnice, a jemnou kritikou tehdejší společnosti.

Já bych to upřímně ani neoznačoval jako pohádku, protože z pohádek to má fakt málo, a mnohem víc to jde svou poetikou i vzhledem k tvůrcům třeba k Cimrmanovi. Ono je to ale ve výsledku jedno, hlavní je, že tady to prostě funguje na všech řadách. Nezapomenutlné písničky, které už dnes kompletně zlidověli, či výborně vychytralý scénář s do nejmenších detailů vypiplanými dialogy.